Jihomoravská ODS se ohradila proti závěrům NKÚ ohledně výstavby dálnice Brno - Vídeň

Jihomoravská ODS považuje nález Nejvyššího kontrolního úřadu za tendenční. "Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal se v tiskové zprávě svého úřadu věnované výstavbě rychlostní silnice R52 mimo jiné vyjádřil i k životaschopnosti a důležitosti dálničního spojení mezi Brnem a Vídní. Domníváme se, že ani prezidentu NKÚ Františku Dohnalovi a ani samotnému Nejvyššímu kontrolnímu úřadu nepřísluší spekulativně hodnotit podobné aspekty projektu," řekl Kadrnka.

Jihomoravské ODS se nelíbí zpochybňování výstavby silnice, která je pro jižní Moravu životně důležitá a její projekt našel podporu u všech rozhodujících politických stran v regionu. Zpochybnění její výstavby je pak podle politiků mimořádně nešťastné.

"Na podporu svého více politického než věcného prohlášení Dohnal sice zmiňuje plány rakouské strany na výstavbu rychlostních silnic S8 ve směru Vídeň - Slovensko - Krakov a S3 ve směru Vídeň - Znojmo - Praha, ale současně také zcela účelově opomíjí intenzívně probíhající výstavbu dálnice A5 z Vídně do Drasenhofenu," konstatoval Kadrnka. Právě na ni by měla navázat během čtyř až šesti let česká část rychlostní silnice.

R52 je rychlostní silnice, která začíná v Brně a v budoucnu povede až na rakouské hranice. Nyní končí u Pohořelic. Zprovozněný úsek měří 19 kilometrů a od Modřic (exit 7) po Pohořelice-jih (exit 26) je zpoplatněna.

Letos v lednu ve Vídni podepsaly Česká republika a Rakousko mezivládní dohodu o napojení české rychlostní silnice R52 s rakouskou severní dálnicí A5 na trase Brno - Vídeň v úseku Mikulov - Drasenhofen. Její stavba na českém území by měla být zahájena v roce 2010 a dokončena v roce 2014. Stavba rakouské dálnice A5 již probíhá a bude nyní pokračovat od obce Schrick směrem na hraniční přechod Drasenhofen - Mikulov.

Česká republika je přitom jediným sousedem Rakouska, se kterým nemá tato země přímé a úplné dálniční spojení. ODS podle slov Kadrnky nadále podporuje vybudování rychlostní trasy přes Mikulov, která spojí Brno s Vídní. "Věřím, že se NKÚ ve svých dalších zprávách vrátí zpět k činnosti, která jí ze zákona přísluší," prohlásil Kadrnka.

Z šetření NKÚ, které posuzovalo účelnost stavby nové silnice, ovšem vyplynulo, že je projekt takzvané mikulovské dálnice neefektivní a nesplňuje většinu požadavků Evropské unie. "Projekt není potenciálně životaschopný, nebyly dostatečně zohledněny dopady na životní prostředí a nebyla analyzována možnost vést spojení Brno - Vídeň v jiných variantách po existující infrastruktuře," uvádí důvody svého stanoviska NKÚ.

Podle šetření kontrolního úřadu nesplňuje výstavba R52 také pravidla pro financování z evropských fondů. "Ministerstvo dopravy svou nečinností v oblasti zabezpečení optimální alokace veřejných zdrojů podle zásad společenské efektivnosti, litery a smyslu pravidel EU vážně ohrožuje finanční spoluúčast EU na projektu spojení Brno - Vídeň," uvádí NKÚ. Z evropských fondů má jít na výstavbu R52 až sedm miliard korun.

S výstavbou rychlostní silnice R52 ve směru Brno - Mikulov - Vídeň nesouhlasí na rozdíl od politických špiček kraje a velké části obyvatel jak část odborné veřejnosti, tak ekologové. Hlavní příčinou je, že komunikace podle nich zasáhne chráněnou oblast Pálavy. Ekologové proto podle svých slov upřednostňují spojení přes dálnici D2 a Břeclav. To však krajští o vládní politikové odmítají.