TEST: Renault Mégane 1,2 TCe 130. Čím překvapil?

Nepřehlédnutelná vizáž

Renault Mégane vždy patřil mezi pohlednější hatchbacky, pohybující se po našich silnicích. A s příchodem čtvrté generace tohoto francouzského elegána se na tom nic nezměnilo, ba naopak. Mégane jednoduše nevypadal nikdy lépe. Designové oddělení v Boulogne-Billancourt si s podobou nové generace oblíbeného hatchbacku dalo nemalou práci, která je vidět již při prvním pohledu.

Přídi dominuje nepřehlédnutelné logo automobilky Renault, které se generaci co generaci enormně zvětšuje. Maska chladiče, v níž je emblém automobilky zasazen, je tvořen čtyřmi horizontálními žebry, jež plynule navazují na výrazné LED světlomety. Ty svou neotřelou grafikou zcela korespondují s těmi, které dobře známe z modelu Talisman.

Mnohem více než příď zaujme pozorovatele zadní část vozu, jejíž boky můžeme s čistým svědomím označit za laškovně baculaté. Tento dojem umocňují zadní 3D LED světla, jejichž linie se táhne od boku až po logo automobilky ve středu víka kufru. Právě ke zmíněnému logu na pátých dveřích směřuje prakticky jediná připomínka, kterou si k vnějšímu designu vozu dovolíme vyřknout. Přímo ve středu broušeného diamantu, jenž symbolizuje francouzský Renault již od roku 1925, je umístěna couvací kamera. A právě její umístění v kombinaci s jejím tvarem, stejně jako s tvarem loga automobilky, dává přihlížejícím prostor k pubertálním narážkám na podobnost s dámskými intimními partiemi.

Jako celek hodnotíme design vozu na výbornou. Mégane skutečně patří mezi designovou špičku své třídy a můžete se spolehnout, že za jeho ladnými křivkami a výraznými LED světlomety se otočí nejeden zvědavec.

Interiér potěší kvalitou

Překvapovat nás Mégane nepřestal ani při usednutí za volant. Naše pozadí bylo ve voze přivítáno vysoce pohodlnými sedačkami s perfektním bočním vedením a příjemným povrchem, tvořeným kombinací koženky a semiše. Ideální polohu za volantem nebyl problém najít a my se mohli vydat na malý průzkum po kabině. Prvkem, který perfektně zapůsobí na smysly posádky na první dobrou, je ambientní osvětlení ve dveřních lištách a na bocích středového panelu, které se mění dle zvoleného jízdního režimu či uživatelského nastavení.

Potěší i přítomnost měkčených plastů na palubní desce a skvělý sedmipalcový dotykový display infoteimentu. Celý systém je skvěle odladěný, reakce jsou svižné a pohyb v prostředí je více než intuitivní. Tato dotyková obrazovka je horizontálně zasazena do matně černé plastové desky, na níž je shromážděna většina ovládacích prvků.  Kvalita zpracování a slícování jednotlivých prvků interiéru, je na vysoké úrovni a povrzávání se dostavuje až tehdy, vystavujeme-li díl enormní síle.

Více místa by neškodilo

Co nás skutečně nepotěšilo, je prostornost, nebo spíše stísněnost kabiny. Mégane, jakožto průměrný francouzský hatchback, byl totiž navrhován pro průměrného francouzského občana, který dle statistik měří 174,4 cm. Při svých 185 cm jsem se při posazení na zadní řadu sedadel „za sebe“ neubránil styku kolen s předním sedadlem, a že by byl Renault nějak velkorysí s místem pro mé nohy velikosti 47, se také říci nedá. Značný problém pak dělal převoz osob o výšce 190 cm, jejichž hlavy se nejednou neubránily styku s „tapecírunkem“. A poslední výtka spojená s výškou. Head-up displej, promítán na sklíčko, které se při startu motoru vysune z palubní desky, vypadá skutečně zajímavě. Je ale poměrně nepříjemné, pokud řidič preferuje vyšší pozici za volantem. To totiž na head-up displeji uvidí pouze polovinu promítaných čísel.

Objem zavazadlového prostoru dosahuje hodnoty 384 litrů, po sklopení zadní řady sedadel se řidiči nabízí prostor o objemu 1 247 litrů, což přesně zapadá mezi hodnoty, které nabízí největší konkurent Méganu – Volkswagen Golf.

Motorizace a jízda

Pod kapotou testovaného exempláře pracoval 1,2litrový benzínový čtyřválec TCe, o výkonu 130 koňských sil a točivým momentem 205 Nm. Na papíře se jedná o skutečně působivé hodnoty, jak se ale motor projevil v reálném provozu?

Během pohybu po městě si motor, v kombinaci s šestistupňovým manuálem, nevedl vůbec zle. Problémy mu nečinily rychlejší rozjezdy ani souběžná jízda po pražské magistrále. Problém ovšem nastal při nájezdu na dálnici. Aby se 1,2litrová jednotka probrala k životu a předvedla slušnější pružné zrychlení, bylo mnohdy zapotřebí podřazovat až o dva převodové stupně. To ovšem nedáváme za vinu motoru, nýbrž převodovce, jejíž stupně se nám jevily až jako zbytečně dlouhé. Kde si motor v kombinaci s převodovkou svou reputaci opět napravil, byla krásně zakroucená okreska. Pokud motor držíte v otáčkách a ve svém snažení nepolevujete ani při práci se spojkou a přesně řadící převodovkou, dokáže se pohonná jednotka slušně rozvášnit. Při takové jízdě se ovšem připravte na vyšší spotřebu. Motor se totiž nestydí při svižnější jízdě říkat o více než 9 litrů. Průměrná spotřeba po týdnu intenzivního testování se ustálila na 8,5 litrech na sto kilometrů. Tato hodnota by se dala jistě ještě srazit častější jízdou v Eco modu, který snižuje reakce plynu na minimum, přiznáváme se ale, že na to jsme již neměli nervy a raději jsme si užívali svižnější jízdu za cenu vyšší spotřeby paliva.

Podvozek je zcela evidentně naladěný především pro komfort posádky. Veškeré nerovnosti filtruje s takovou jistotou, kterou by mu mohl závidět nejeden konkurent. I přes komfortní profil nastavení, se „podvozkářům“ v Renaultu povedlo Méganu dopřát vysokou stabilitu. Samozřejmě se jim nepodařilo ohnout fyzikální zákony a na limitu se vůz hrne po tečně směrem ze zatáčky. Upřímně, kdo si ale bude kupovat hatchback s motorem 1,2 TCe pro dovádění na okreskách.

Podvozek je navíc, stejně jako motorový prostor, brilantně odhlučněný a do kabiny hluk proniká pouze při nárazu na větší nerovnost. Bohužel, celý dojem z jízdy je narušován tupým řízením bez jakékoli zpětné vazby. Řízení by navíc neuškodila vyšší míra přesnosti a citlivosti.

Resumé

Shrnout exteriér i interiér Méganu není žádným problémem. Designu není co vytknout, a nebýt stísněné kabiny, nemohli bychom si stěžovat ani na jeho interiér. Horší je to ovšem s jízdou. Během ní působí Mégane až příliš odměřeným dojmem, bez jakéhokoli náznaku zpětné vazby. Na druhou stranu 1,2litrový motor pracuje i přes delší převodové stupně na výbornou. Smířit se ovšem musíme s vyšší spotřebou paliva. Největším trumfem Méganu je ale jeho jízdní komfort a míra odhlučnění v kabině. Tuto stránku zvládl Renault skutečně na výbornou a konkurence má v tomto ohledu co dohánět.

Celkové hodnocení: 82%

Základní cena testované verze: 429 900 Kč

Testované verze s příplatky: 579 090 Kč

KLADY

+ výkonný motor + jízdní komfort + odhlučnění motoru i podvozku + kvalitní materiály a dobře zpracovaný interiér

ZÁPORY

- nekomunikativní a odměřený jízdní projev - stísněná kabina - vysoká spotřeba - nepříjemně dlouhé převodové stupně

Motorizace přeplňovaný zážehový čtyřválec objem: 1198 cm3 nejvyšší výkon: 130 koní při 5500 ot./min největší točivý moment: 205 Nm při 2000 ot./min

Výkon nejvyšší maximální rychlost: 197 km/h zrychlení z 0 na 100 km/h: 10,6 sekundy spotřeba dle výrobce (město/mimo/kombinovaná): 6,9 /4,6 /5,3 objem palivové nádrže: 47 litrů