TEST: Nissan Qashqai 1.5 dCi - Umí to i za čtyři litry

Elegantní a přitom nenápadný

Ohledně designu stávající generace Qashqaie už toho bylo napsáno tolik, že snad nejde zmínit nic nového. Výsledný dojem tak necháme čistě na vás. Nová generace se odchýlila od krabicovitých proporcí, což jí bezpochyby prospělo. Současně s tím v ní někdo může vidět podobnost s větším SUV X-trail, které nese některé stejné prvky.

Designérům Nissanu se tak povedlo vykouzlit krásné křivky karoserie s dynamickými prvky. Vše podtrhoval sněhově bílý lak, který se ale teď v zimním období logicky ihned zašpiní. Vše završují 19palcová litá kola a snad jen absence zatmavených bočních oken chyběla k celkové dokonalosti.

Pohodlný i na delších cestách

Po několikáté zde musíme zmínit kvalitně zpracované jednotlivé díly interiéru. Nikde nic nevrže, neklepe a Qashqai se chlubí i solidní přehledností všech ovladačů. Výsledné dojmy z kabiny jsou proto takové, že japonský vůz se dokáže kvalitou interiéru přiblížit evropské konkurenci (tu korejskou leckdy i překonává).

Palubní deska je taktéž přehledná a na středovém panelu je umístěna dotyková obrazovka informačního systému s navigací. Negativem může být lesklý černý plast okolo ní, na kterém je vidět každá nečistota a otisk prstu.

Co se týče prostoru pro posádku, u současné druhé generace Qashqaie na něm bylo podstatně zapracováno. Vpředu tak bude mít většina řidičů se spolujezdci dostatek místa ve všech směrech. Po přesunu na zadní řadu sedadel a posazení se „sám za sebe“ mi pak stále zbylo dost místa pro kolena. Místa nad hlavou je zde už o něco méně, ale bez problému sem v naprostém pohodlí posadíte dvě osoby do výšky 185 cm.

Na palubě testovaného Nissanu prostě vládl klid a pohoda, auto je výborně odhlučněné a až při vyšších dálničních rychlostech začal k uším posádky pronikat lehký svist vzduchu kolem vnějších zpětných zrcátek. Důležitým faktorem při výběru vozu je i zavazadlový prostor, jenž v základní konfiguraci nabízí objem 430 litrů.

Samotná výbava auta pak byla celkem bohatá. Nechyběl zde asistent rozjezdu do kopce, šestice airbagů, systém rozpoznání dopravních značek a automatického nouzové brzdění, bezdotykové odemykání a zamykání nebo navigace.

Spotřeba je jeho velkou výhodou

Pod kapotou testované specifikace byla ukryta naftová pohonná jednotka dCi o objemu 1.5 litru s výkonem 110 koní a s 240 Nm točivého momentu. S ní je spárována standardně šestistupňová manuální převodovka, automat sem dokoupit nejde.

Jako na potvoru během testovacího týdne napadl sníh, a tak jsme litovali toho, že vůz nenabízí v této konfiguraci pohon obou náprav. Samotná dynamika vozu je ale s tímto motorem poměrně slušná. První polovinu týdne jsme Qashqai nijak moc nešetřili a musíme uznat, že i přes menší výkon 110 koní jsme rozhodně nebyli brzdou provozu.

Motor nabídl plný točivý moment už v 1750 ot/min, přičemž výkonová špička se nacházela až ve 4000 ot/min. Agregát se tak nechával s radostí vytáčet a přední náprava leckdy na mokrém povrchu prohrábla i na dvojku. Při dálničním tempu 130 km/h točil motor něco málo kolem tří tisíc otáček za minutu a snad jen prudší dálniční stoupání mu činilo lehké potíže.

Snad nejzajímavějšín údajem je však spotřeba. Ta totiž musí zaujmout úplně každého, jelikož testovaná jednapětka si prakticky nikdy neřekla v průměru o víc jak šest litrů na 100 km. Klasická průměrně rychlá jízda se dvěma pasažéry na palubě vykouzlila na palubním počítači číslovku 5,6 litru a kdo je vyznavačem ekologických přesunů, ten se dostane i lehce pod čtyři. Díky palivové nádrži na 65 litrů tak ujedete na jedno natankování víc jak tisíc kilometrů.

Jízdní dojmy z nového Qashqaie jsou taktéž dobré. Jeho podvozek je sice naladěn na tužší notu, ale přejezd menších nerovností prakticky nedá znát a pokud chcete uslyšet ránu od podvozku, která vás pořádně naklepe, je potřeba projet opravdu velký a hluboký výmol. Vůz v zatáčkách velmi dobře drží stopu, je agilní a řízení nám poskytovalo celkem dostatek informací o tom, co se právě děje pod předními koly.

Závěr

Právě naftové verze nového Qashqaie jsou důkazem toho, že i větší crossover umí jezdit svižně, rychle a přitom není nenažraný. V plném obsazení si na dálnici řekl o šest a půl litru, což je i tak slušný výsledek a nebýt slabšího výkonu, v táhlých dálničních kopcích by se dalo stále jet i na šestku. V ostatních oblastech si tenhle Nissan vede dobře, ať už je to kvalita materiálů, zpracování samotné a nebo jeho moderní a stále neokoukaný design. Někoho ale nemusí úplně potěšit grafické zpracování informačního systému a leckdo může Nissanu vytknout, že u auta s cenovkou přes půl milionu korun máte automatický dojezd okna jen u řidiče.

Celkové hodnocení: 90 %

Cena vozu v základu: 474 400 Kč

Cena testované verze vč. příplatků: 516 400 Kč

KLADY

- nestárnoucí design

- úsporný motor

- prostorný interiér

- podvozek

ZÁPORY

- grafika informačního systému

- automatický dojezd okna jen u řidiče

Motorizace vznětový přeplňovaný čtyřválec objem: 1461 cm3 nejvyšší výkon: 110 koní při 4000 ot/min. největší točivý moment: 260 Nm při 1750-2500 ot/min.    Výkon nejvyšší maximální rychlost: 182 km/h zrychlení z 0 na 100 km/h: 12,4 sekundy spotřeba dle výrobce (město, mimo, kombinovaná): 4,2 l /3,6 l /3,8 l objem palivové nádrže: 65 litrů