Současným trendem hned několika světových automobilek je nasazování devítistupňových automatických převodovek do svých modelů. Devítikvalt od firmy ZF jsme letos měli například u Land Roveru Discovery Sport, u něhož ale souhra s motorem nebyla moc dobrá. O to víc nás proto zajímala nová Honda CR-V s naftovým motorem 1.6 i-DTEC, u nějž se výrobce odhodlal k tomu samému kroku. Jak moc dobře byla převodovka s motorem sladěna? Je devět stupňů moc a nebo je to optimální počet? Na nejen tyhle otázky jsme hledali celý týden odpovědi.
Nové CR-V je hodně populární v prodejích, za což bezpochyby může jeho elegantní a robustní vzhled a taktéž prostorný interiér. Znalci značky si díky faceliftu povšimnou nové grafiky předních světel, jiného předního nárazníku a masky chladiče. Při pohledu na záď se zde objevila i nová chromovaná lišta spojující koncové svítilny se zajímavým vykrojením.
Pro někoho může být omlazené CR-V nevzhledné, ale to je čistě otázka vkusu každého z nás. Vůz ukazuje decentní boční linie a okenní oblouk o větším poloměru se zajímavým zakončením. Testovaná verze byla v nejvyšší specifikaci Executive, což zajistilo přítomnost designově zajímavých litých osmáctipalcových kol a hnědého metalického laku karoserie.
Pohodlí a prostor pro pětKabině dominují celokožená sedadla s dostatečnou podporou stehen a rozměrný středový panel překvapivě moc nezasahuje do prostoru pro nohy řidiče a spolujezdce. Další již několikrát zmíněnou předností je neuvěřitelně prostorná kabina, kam posadíte pět dospělých osob a nikdo z nich si přitom nebude stěžovat, že má kolem sebe málo místa.
Palubní deska je zpracována přehledně, budíky nabízejí dobrou grafikou a na středovém panelu se díky faceliftu objevila nová dotyková obrazovka multimediálního systému. Ten využívá systém Android a jeho ovládání je intuitivní a snadno zapamatovatelné. Aktuální generace CR-V nabízí kromě královského místa pro posádku i snadný přístup k zadním sedadlům. Je to umožněno díky zadním dveřím, jenž se dovedou otevřít do skoro až úhlu 90 stupňů. Pro rodiny je podstatný údaj i základní objem kufru, který v základu činí 589 litrů.
Kdo touží po vrcholné verzi Executive, bude zřejmě hodně překvapen, co vše mu vůz v základu nabídne. Za zmínku tak panaromatické střešní okno s dvojitou roletou, litá kola, světelný a děšťový senzor, xenonové světlomety, osm airbagů, automatická duální klimatizace, výhřev předních sedadel, elektrické otevírání víka kufru a nebo nový adaptivní tempomat. Ten je mimo jiné vybaven systémem prediktivního ovládání tempomatu s označením i-ACC (Intelligent Adaptive Cruise Control).
Výbava vozu se v rámci faceliftu rozšířila i o příplatkové balíčky bezpečnostních pomocníků ADAS a Honda Sensing. První zmíněný stojí 19 tisíc Kč a umí varovat před čelní srážkou, kontroluje jízdu v pruhu, rozpoznává dopravní značky a nebo detekuje objekty v mrtvém úhlu. Za druhý systém dáte dalších 50 tisíc, a to už je vůz vybaven i systémem pro zmírnění následků nehody, systémem pro udržování v jízdním pruhu a zmíněným tempomatem. Oba tyto systémy testovaný vůz měl ve výbavě a bylo zajímavé pozorovat, jak se i při větším náklonu v zatáčce automaticky stahovaly bezpečnostní pásy, aby mne i spolujezdce udržely co nejpevněji v sedačce.
Cesta za devíti stupniNámi testované provedení bylo v kombinaci s turbodieselovým motorem 1.6 i-DTEC o výkonu 118 kW, které jsme v redakci měli nedávno. Tehdy s ním však byl spojen manuál se šesti stupni, nechyběl pohon všech kol a tak u dnes testovaného vozu byl jedinou novinkou zmíněný devítistupňový automat od firmy ZF. Osobně mě proto nejvíc zajímalo, zda vůbec někdy využiji „devítku“ a abych vám přiznal, o její přítomnosti se dozví jen málokdo z vás.
Velký počet převodových stupňů tu ale není jen tak pro srandu. U pětistupňového automatu se otáčky motoru drží zbytečně vysoko, kdežto u námi testované verze motor točil při 130 km/h pouhých 1800 otáček! Ještě neobvyklejší byl případ, kdy při snaze jet po dálnici opravdu rychle, šla devítka zařadit až v rychlosti 140 km/h, do té chvíle si automat nenechal do své práce nikterak zasahovat. Pod volantem jsou sice přítomna pádla pro řazení, ale elektronika převodovky nejprve zhodnotí, zda vámi zadaný stupeň je vhodný a až potom dojde (nebo nedojde) k přeřazení.
Práce převodovky je jinak naprosto skvělá, s naftovou jednotkou je sladěna na jedničku a po celou dobu testu nedošlo k tomu, že by byla zmatená a zbytečně čekala na to, až jí řidič sám udělí pokyn. Možná jen opravdu ostrý start z místa může způsobit, že sázení prvních tří kvaltů nebude tak rychlé, jak by jste čekali a ani sportovní režim na tom nic moc nezmění. V něm se otáčky drží příliš vysoko a reakce převodovky na prudký start se přitom zlepší minimálně.
S motorem 1.6 i-DTEC je standardně spárován i systém Start/stop a velmi mile mě překvapila funkce, kdy se motor vypne jen v případě, že řidič opravdu silně sešlápne brzdový pedál. Díky tomu se povedlo dosáhnout i přívětivé spotřeby, která se za dobu testu pohyboval okolo 7,2 litru na 100 km. Kdo se pak bude snažit vyloženě ždímat všech 160 koní, nedostane se v průměru přes hranici 9 litrů.
Už v dřívějším testu aktuální generace vozu jsem uvedl, že naladění podvozku je komfortní a v zatáčkách se příliš nenaklání. Přejezd větších nerovností je v CR-V znát hlavně v nižších rychlostech, protože při rychlé jízdě se daří podvozku nerovnosti „přelétnout“ a nedat posádce znát, co se děje pod koly. Typickou ukázkou byla jízda po D1, kdy jsem s vozem nejprve jel 100 km/h a místy neskutečně drkotající asfalt ze mě málem vytřesl duši. Po zvýšení tempa na 130 km/h to už ale s tlumením bylo výrazně lepší.
Stojí za vaší pozornost?Myslím si, že rozhodně ano. Kdo je milovníkem prostoru, pohodlí a trochy luxusu, nové CR-V je pro něj jako stvořené. Společně s dobře spárovaným automatem se jedná o povedený dálniční křižník, jehož výkon je dostatečný a ani spotřeba neleze do závratných výšin. Možná se někomu nebude líbit současný design, že palubní systém využívá leckdy nepopulární systém Android a nebo vůz má jen menší odkládací prostory v kabině. Jinak se ale nedá velké Hondě nic vytknout a vzhledem k nabušené výbavě Executive je cena poměrně přijatelná.
Celkové hodnocení: 92 %Základní cena vozu: 829 900 Kč (1.6 i-DTEC/118 kW 9A 4x4 Elegance)
Cena testované verze vč. příplatků: 1 048 800 Kč
KLADY
- silný motor
- dobře sladěná převodovka
- prostornost a výbava
- podvozek
ZÁPORY
- malé odkládací prostory
- kratší sedáky vzadu
Motorizace přeplňovaný vznětový čtyřválec objem: 1597 cm3 nejvyšší výkon: 118 kW při 4000 ot/min. největší točivý moment: 350 Nm při 2000 ot/min. Výkon nejvyšší maximální rychlost: 197 km/h zrychlení z 0 na 100 km/h: 10,6 sekundy spotřeba dle výrobce (město/mimo/kombinovaná): 6 l / 4.9 l / 5.3 l objem palivové nádrže: 58 litrůKodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.
Sháníte-li ojeté SUV se silným motorem, tak máte v nabídce sekundárního trhu s auty rozhodně z čeho vybírat. Mnoho lidí má rozpočet na rodinné SUV přibližně milion korun, což na nového Kodiaqa nestačí, na prémiové značky už vůbec ne. Dnešní recenze se podívá na zoubek 6 let staré Audi Q7, kterou za milion pořídíte. To je mimochodem podobná částka, za jakou koupíte modernizovaný Kodiaq RS první generace – co je lepší volba?
Čtyřková Octavia se po pěti letech dočkala faceliftu v rámci kterého přišlo několik inovací. Důležité ovšem je, že byl zachován charakter vozu, který si stále drží velice dobrou kombinaci praktičnosti a zábavy za volantem. Jedná se o nejsilnější Octavii, která kdy vznikla. Měli byste si ji koupit nebo se vyplatí porozhlédnout u sourozenecké Cupry, která nabízí ještě podstatně silnější exempláře?
Když jsem před pár měsíci vybíral auto, které vezmu na dovolenou do italských Alp, tak jsem zvažoval více kandidátů, ale nakonec padla volba na tento Superb. Po cca 1500 km v jednom týdnu se ukázalo, že šlo o vynikající volbu. Proč zrovna jsem si vybral tento model a kolik zvládne tento úsporný fešák ujet kilometrů na jedno natankování?
Cestování vlastním autem po Evropě má své kouzlo, ať už je to svoboda, flexibilita nebo možnost vzít s sebou bez obav i větší zavazadla. Ale co když se za hranicemi něco pokazí? Správné pojištění vám zajistí klidnou dovolenou i v nečekaných situacích. Pojďme si projít, na co byste se měli připravit, než se vydáte na silnici za hranice.