TEST: Peugeot 208 1,2 e-VTi - hybrid jen na oko

Teď nechme stranou fakt, že 208 prošla faceliftem a co nevidět dorazí s omlazenou tváří na český trh (my testujeme ještě „starou verzi“). Nám nejde o vzhled, ale o to, jak jezdí a hlavně za kolik. Však tu máme zbraň proti naftovým motorům. Tedy verzi s 1,2 e-VTi, mikrohybridní 208 s údajně velmi úsporným provozem.

Celý test jsem pojal trochu neobvykle, nejen protože 208 prošla designovou obměnou a my tu máme ještě starou verzi, ale hlavně kvůli zaměření na spotřebu.

Interiér – prosím, posaďte se, cesta bude dlouhá

Interiér 208 je velmi zdařile zpracovaný. Dobrá ergonomie i přehlednost, vše má řidič po ruce. Ideální polohu za volantem hledáte delší dobu a to jen kvůli volantu s malým průměrem, který musíte mít dost nízko, abyste viděli na kapličku přístrojů. Velikost volnatu evokuje pocit daleko menšího auta, než jaké ve skutečnosti je.

Pohodlné sedačky a dostatek místa pro nohy jsou téměř ideální, nezapomínejme však, že jen pro dvě osoby, pokud vás pojede více, tak si losněte o místa vpředu. Zadní sedadla prostorem rozhodně nepřekypují, ale to je ostatně stejné jako u všech konkurentů z B segmentu.

Výhled přes široký A sloupek není ideální, stejně jako skrze okno pátých dveří, které není moc velké. Pak tu jsou další drobnosti, jako držák na nápoje pod ovládáním klimatizace, kam se nevejde ani půl litrová láhev. Lokentní opěrka, která má jen jednu pozici, nebo stahování okna spolujezdce bez automatického dojezdu.

Motor – tři písty bez turba

Peugeot ve své úsporné verzi vsází na tříválcový atmosférický motor o objemu 1,2 litru. Klasický PureTech s výkonem 82 koní není, kdo ví jaký, silák. A točivý moment 118 Nm trhat asfalt nebude. Na pohodovou jízdu však stačí. Navzdory tomu, že má jen tři válce, se chová dost kultivovaně a zvukový projev je kupodivu poměrně zajímavý a rozhodně není odpudivý.

Ve spodních otáčkách mu trochu chybí točivý moment, ale díky robotizovaném manuálu to až tak řešit nemusíte. Zároveň příliš neslábne rostoucími otáčkami, i tak je to spíše motor pro klidnější ježdění. Však i převodovka pomalejší jízdě vybízí.

Převodovka – pomalu, ale bez práce

Kdo nechce u 208 sám řadit, má jen jednu možnost. A to robotizovaný manuál. Dříve používaný 2-Tronic nepatřil k nejlepším a tak PSA přišlo s novým robotizovaným manuálem ETG, tedy Efficient Tronic Gearbox. K dispozici jsou dvě varianty, jedna šesti stupňová a jedna pětistupňová. Poslední jmenovaná byla i v 208.

Jak to už u robotizovaných manuálů bývá, nejedná se o nějaké rychlíky, co se změny převodových stupňů týče. Řadí rychlostí průměrného řidiče. Automat „vyšlápne spojku“, zařadí a jede se dál, přitom máte jen dva pedály, brzdu a plyn. Měnit stupňe můžete i manuálně, buďto voličem řadící páky, nebo pádly pod volantem, která jsou pevně na sloupku řízení, což velmi chválíme.

V autě nalezneme také systém start and stop, který v městském cyklu snižuje spotřebu až o 15%. Ten funguje velmi dobře. Vypíná motor ještě před úplným zastavením a nastartuje jej během 0,4 sekundy. Ten je také spřažen se systémem Volt Control, který Peugeot označuje za „mirkohybrid“. Jednoduše byl alternátor nahrazen elektromotorem a hybridní baterií. Při zpomalování se baterie nabíjí a z její energie se startuje motor.

Podvozek, řízení  a brzdy

Naladění podvozku v Peugeotu zvládli poměrně dobře. Zdatně filtruje nerovnosti a i na 16-ti palcových kolech je dostatečně komfortní. Přitom neztrácí agilitu a jistotu v zatáčkách, ač se zrovna při rychlé jízdě necítí tak jistě, jako například u DS3.

Řízení postrádá zpětnou vazbu a kolem středové polohy je trochu gumové. Je to daň za automatické parkování, ale do města to až takový problém nebude. Brzdy jsou velmi účinné a dobře se dávkují.

Spotřeba – ve městě exceluje

Spotřeba během týdenního testování, tedy téměř 1200 ujetých kilometrů se ustálila na 6,0 litrech. Přičemž při přepočítání po dotankování nám vyšla hodnota o něco větší, konkrétně 6,15.

Ve městě jsme se pohybovali v rozmezí 5,5 až 6 litrů. Mimo něj jsme nejméně jeli za 4,5 a na dálnici při 110 km/h jsme cestovali za 5,5 litru. Vyšší rychlosti znamenaly vyšší spotřebu. Konkrétně dálniční 130 km/h znamená otáčky okolo 4000 a spotřebu 6,3 - 6,5 litru.

Nutno dodat, že auto mělo v době přebírání od Peugeotu, najeto 2800 km. Není tedy vyloučeno, že by spotřeba ještě neklesla.

Resumé – cenou překvapí, převodovkou nikoliv

Peugeot 208 e-VTi s robotizovanou převodovkou umí být reálně dosti úsporný. Zvláště pak v městském a mimo městském provozu. Tam vám ani nebude scházet výkon, či vadit pomalejší změny převodových stupňů. Odpustit mu musíte spíše drobnosti, malý volant, pár chyb v interiéru či široký A sloupek nejsou v porovnání s relativně příznivou cenou tak velké chyby na kráse.

Vše totiž korunuje cenou. Za 359 tisíc máte auto s automatem, navigací, tempomatem, polokoženými sedačkami, předními a zadními senzory včetně automatického parkování, stmívatelné vnitřní zrcátko a mnoho dalšího...

Celkové hodnocení: 88 %

Základní cena: 319 000 Kč

Cena testované verze: 359 000 Kč

 

Klady:

+nízká spotřeba ve městě

+líbivý interiér

+jízdní vlastnosti a pohodlí na 16“ kolech

 

Zápory:

-nižší výkon motoru

-špatný výhled přes A sloupek

 

Motorizace:

Zážehový atmosférický tříválec

objem: 1199 cm3

nejvyšší výkon: 60 kW

maximum točivého momentu: 118 N.m.

palivo: benzín

Provozní vlastnosti:

Maximální rychlost: 178 km/h

Zrychlení 0 - 100 km/h: 14,5 s

Spotřeba: město/mimo/kombi 5,4 / 3,7 / 4,1