Středně velké SUV s benzinovým dvoulitrem nezní jako prodejní trhák. Přesto tohle benzinové CR-V tvoří přibližně třetinu prodejů. Kroutíte nevěřícně hlavou? Tak čtěte dál, rád vám to objasním.
Segment středně velkých SUV se těší velké oblibě, ač jejich atraktivitu trochu narušují menší crossovery, které jsou vesměs levnější a designově propracovanější. Není však výjimkou, že velký kombík odvede stejnou úlohu stejně dobře, někdy i lépe a to za výrazně nižší peníze. Navíc řidiči dopřeje i trochu zábavy za volantem. Dnes je to ale jiná písnička a tohle CR-V umí víc, než jen dobře vypadat v městských ulicích.
Design – zdánlivě ale přeci zpět k atraktivitě
Když před necelými 20-ti lety dorazila první generace Hondy CR-V, vypadala jak krabice a o zajímavé designu jste si mohli nechat jen zdát. Druhá generace se nesla v dosti podobném duchu. S třetí generací dorazila designová revoluce. Nepřehlédnutelná byla přední část připomínající zobák kachny a okna s výrazným obloukem Když dorazila současná generace, a já letmo prošel fotky, byl jsem přesvědčen, že se opakuje písnička a je to jen „vylepšení“ předchozí generace. Design získal úplně novou tvář, navzdory tomu, že rozměry zůstaly stejné.
Přední část trochu skrývá svůj masivní výraz a úplně ztratilo nevzhlednou příbuznost s kachním zobákem. Naopak, vypadá velmi atraktivně. Výrazně skloněná mřížka chladiče s chromovanými detaily, na kterou vkusně navazují světlomety protažené směrem k čelnímu oknu definují tvář auta. Decentní boční linie, a okenní oblouk o větším poloměru se zajímavým zakončením, na které navazují zadní světlomety, kopírující tvar bumerangu tvoří velmi vkusný celek.
Interiér – Amerika každým coulem
CR-V je postaveno především podle Amerického zákazníka. I díky úpravám ve stopách posledního Civicu, je interiér CR-V o něco lepší, než u předchozí generace. Především zmizela ta pověstná díra mezi řidičem a spolujezdcem, kde byla rovná podlaha jako kdybyby se tam mělo montovat třetí sedadlo.
Nové jsou budíky, které důvěrně známe z Civicu. Jsou dobře čitelné, poskytují všechny důležité informace a drží se i starého analogového zobrazování údajů o spotřebě a teploty vody. Na budíky je skrze volant poměrně dobře vidět. Ten by si však zasloužil poněkud tlustší věnec a zejména lepší tlačítka, která se mi neovládala příliš pohodlně. Co však je velký přešlap je ovládání palubního počítače pomocí trojice tlačítek utopených na sloupku řízení ke kterým není moc dobrý přístup.
Na druhou stranu, ergonomie ostatních ovladačů není až tak špatná, jistě, nedosahuje takové propracovanosti, jako u některých konkurentů, ale zvyknout se na to dá poměrně rychle.
Zatímco volant i hlavice řadící páky jsou potažené kůží, klasické madlo ruční brzdy se musí spokojit s tvrdým plastem. Grafika a propracovanost palubního systému, přes který ovládáte rádio, média, telefon a nastavení, je již velmi zastaralá.
Sedadla jsou příjemně měkká, nabízí vcelku slušnou podporu těla a jsou potažena velmi jemnou látkou. Sedáky jsou sice kratší, ale i přes tento fakt se na nich sedí vskutku pohodlně. I rozsah nastavení je dobrý, jen manipulace se sklonem sedáku je velmi nepříjemná, provádí se totiž páčkou a tak to chce trochu trpělivosti, než trefíte ten ideální sklon.
Prostoru je uvnitř vozu dostatek. Jak v příčném a podélném směru, tak i nad hlavou a není tak divu, že uvnitř máte dobrý pocit ze vzdušného interiéru. I výhled z pozice řidiče je vcelku dobrý, menší rozměr A sloupků, nebo velká vnější zpětná zrcátka. Bohužel nepotěší široké C sloupky a menší zadní okno. Na tuto nevýhodu má Honda řešení. Je to zadní parkovací kamera, která má výbornou grafiku a zobrazuje dobrý obraz i za úplné tmy. To je například kámen úrazu Renaultů.
Praktičností CR-V nedosahuje na kvality domácí stálice, ale jeho zavazadlový prostor minimálně objemem bude vyhovovat většině zákazníků. Překvapením byly i na obou stranách kufru háčky na nákupní tašky, bohužel jsou posazeny poměrně nízko a tak i menší igelitka nebude viset, ale téměř ležet na dně kufru a při první ostřejší zatáčce se vyhákne.
Jízda a motor – pro řidiče
Teď přichází chvíle, kdy vám konečně objasním, co stojí za úspěchem benzinové varianty CR-V. Tohle SUV umí, jako jedno z mála, nabídnou řidiči zábavu za volantem. Tedy v mezích schopností SUV.
Začnu pěkně popořadě, a to motorem. Tím je, jak jsem již zmínil, atmosféricky plněný benzinový čtyřválec o objemu 2,0 litru. Ten vyvíjí výkon 114 kW a poměrně nízký točivý moment s maximem 192 N.m. I přes nepříliš oslnivý točivý moment je CR-V svižné, respektive daleko svižnější než by jste čekali. Motor má příjemný točivý charakter a velkou chuť po otáčkách. To znamená, kdo chce jet, musí motor točit, tedy i více řadit.
A to samozřejmě nadšeným řidičům nedělá problém, obzvláště pak s tímto šestistupňovým manuálem, který má přesný chod a středně dlouhé dráhy, dokázal bych si ho představit i trochu tužší, ale i takhle je s ním řazení vážně zábava.
To mě přivádí k pedálům, respektive spojce, o které se zmiňuji jen zřídka. V tomto případě proto, že zabírala až ve vyšších polohách pedálu a práce s ní, nebyla tak příjemná, jako u jiných vozů. Postrádal jsem větší porci citu. Zato brzdy a jejich dávkovatelnost byla prvotřídní, stejně jako výdrž.
Kladně můžu hodnotit i řízení, které bylo na třídu SUV velmi dobře odladěné, citlivé, komunikativní a nepřenášelo nežádoucí vlivy od přední nápravy.
Podvozek byl poddajný, řidičsky vstřícný a velmi dobře odladěný. Tím mám na mysli jeho vyváženost mezi komfortním naladěním a jistotou v zatáčkách. Filtrování nerovností zvládal dobře, hlubší kanál, nebo výrazná příčná nerovnost mu sice dělá problémy, ale to většině aut. Dobré bylo i odhlučnění podvozku. Zklamala mě světlá výška, která je pouhopouhých 165 mm, Octavia Scout má o 6 mm více. Na jízdu v terénu tak zapomeňte. I pohon všech kol, nepatří k těm propracovanějším a jeho výrazné upřednostňování předních kol přispívá k nedotáčivému charakteru. Na zábavu na zasněženém parkovišti vám poslouží lépe úplně jiný automobil.
Ožehavé téma, spotřeba, dnes nemůže být opomenuto. Je to totiž oblast, kde CR-V v mých očích pohořelo nejvíce. Na výrobcem udávaných 7,4 litrů v kombinovaném provozu ihned zapomeňte. Já se za dobu testu nedostal pod 8,3 litru. Přitom byl téměř neustále zapnutý režim EKO, jezdil jsem spíše pomaleji, odřazoval již téměř okamžitě po rozsvícení ukazatele řazení a na dálnici nejezdil více než 120 km/h. Při městském projíždění podvečerní Prahou jsem jel za 11,5 litru, mimoměstské kodrcání se po okresce znamenalo odběr 7,6 litrů. Nutno podotknout, že zimní 17-ti palcové pneumatiky a hodně větrné počasí výsledné spotřebě nepomohlo směrem dolů. Při normální jízdě, bez omezování v podobě eko režimu počítejte spíše s 9 až 9,5 litry, v létě o pár deci méně. Svižná jízda a cesta s naloženým autem bude znamenat atakování dvouciferných hodnot.
Resumé - kdo hledá nalezne
Honda CR-V s benzinovým dvoulitrem je velmi zajímavou volbou pro nadšené řidiče a pro ty, kterým v uších dieselový projev nelahodí. Odpustit mu rozhodně musíte jeho zastaralý interiér, nižší výkon motoru a také o dost vyšší spotřebu než výrobce sám udává. Těm ostatním by mohl dobře sloužit v dieselovém provedení, buďto s dieselem o objemu 2,2 litru, nebo úspornou 1,6.
Celkové hodnocení: 86%
Základní cena: 584 900 KčCena testovaného provedení:677 800 Kč
Klady:
+jízdní vlastnosti
+zábavný a pružný motor
+vyvážený a propracovaný design
Zápory:
-vyšší spotřeba
-zastaralý interiér
Motorizace:
Zážehový atmosférický čtyřválec
objem: 1997 cm3
nejvyšší výkon:114 kW při 6500 ot/min
největší točivý moment: 192 Nm při 4300 ot/min
palivo: benzín
Provozní vlastnosti:
Maximální rychlost: 190 km/h
Zrychlení 0 - 100 km/h: 10,2 s
Spotřeba: město/mimo/kombi 9,3/6,3/7,4 l
Rozměry:
Zavazadlový prostor: 589 l
Objem nádrže: 58 l
Pohotovostní hmotnost: 1513 kg
Rozměry pneumatik: 225/65 R17
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.
Sháníte-li ojeté SUV se silným motorem, tak máte v nabídce sekundárního trhu s auty rozhodně z čeho vybírat. Mnoho lidí má rozpočet na rodinné SUV přibližně milion korun, což na nového Kodiaqa nestačí, na prémiové značky už vůbec ne. Dnešní recenze se podívá na zoubek 6 let staré Audi Q7, kterou za milion pořídíte. To je mimochodem podobná částka, za jakou koupíte modernizovaný Kodiaq RS první generace – co je lepší volba?
Čtyřková Octavia se po pěti letech dočkala faceliftu v rámci kterého přišlo několik inovací. Důležité ovšem je, že byl zachován charakter vozu, který si stále drží velice dobrou kombinaci praktičnosti a zábavy za volantem. Jedná se o nejsilnější Octavii, která kdy vznikla. Měli byste si ji koupit nebo se vyplatí porozhlédnout u sourozenecké Cupry, která nabízí ještě podstatně silnější exempláře?
Když jsem před pár měsíci vybíral auto, které vezmu na dovolenou do italských Alp, tak jsem zvažoval více kandidátů, ale nakonec padla volba na tento Superb. Po cca 1500 km v jednom týdnu se ukázalo, že šlo o vynikající volbu. Proč zrovna jsem si vybral tento model a kolik zvládne tento úsporný fešák ujet kilometrů na jedno natankování?
Cestování vlastním autem po Evropě má své kouzlo, ať už je to svoboda, flexibilita nebo možnost vzít s sebou bez obav i větší zavazadla. Ale co když se za hranicemi něco pokazí? Správné pojištění vám zajistí klidnou dovolenou i v nečekaných situacích. Pojďme si projít, na co byste se měli připravit, než se vydáte na silnici za hranice.