TEST: Nissan Qashqai 4x2 1.2 DIG-T - Do města a dál ne

Design

Druhá generace se naplno představila v lednu tohoto roku a už jednou jsem její vzhled vychválil. Přehlédnout nejde masivní příď, chromovaný rozměrný rámeček masky chladiče a nebo dravé přední světlomety s LED diodami pro denní svícení. Vzadu se pro změnu stále ukazuje na obdiv střešní spoiler a usměvavé zadní lampy zase říkají, že Nissan je pravý společník do rodiny. Zkrátka, k exteriéru nemám snad žádné připomínky, nový Qashqai je kombinací elegance, dravosti a outdooru, a tak to má podle mě u vozu typu crossover být. 

Interiér 

Trochu zklamaný jsem opět z designu tříramenného koženého volantu, ten totiž najdete i v malém modelu Note a mě osobně se moc nezamlouvá. Chtělo by to kabinu trochu odlišit, vždyť rozdíly mezi malým Notem a Qashqaiem jsou téměř minimální. Příjemnou podívanou naopak poskytne palubní deska s analogovou grafikou a s TFT displejem palubního počítače. Součástí testovaného modelu byl i multimediální systém NissanConnect, který je spojen se sedmipalcovou obrazovkou. Jeho ovládání je intuitivní a reakce na dotyk prstu dostatečně rychlé. Navigační systém je na dobré úrovni, má sice své mouchy, ale na trhu jsou některé další "systémy", které na tom jsou podstatně hůř.

Ergonomie interiéru je na výborné úrovni a na to, že se jedná o „Japonce“, zkrátka Nissan opravdu na všem zapracoval a chyby se zde hledají velmi těžko. Opět nesmím vynechat ani zmínku o prostornosti, protože ta je u Qashqaie výborná. Místa je na všech sedadlech více než dostatek, ani objemnější postavy se zde nebudou nijak tísnit a po stránce místa nad hlavou se na všechna sedadla usadí osoby do výšky přibližně 188 cm. Důležitým faktorem při výběru vozu je i zavazadlový prostor, jenž v základní konfiguraci nabízí objem 430 litrů. Komu je to málo, má možnost využít pro odložení drobností i dvojité dno, popřípadě sklopení zadní řady sedadel do téměř ideální roviny.

Motorizace a jízdní dojmy Oproti předešlé verzi s naftovým čtyřválcem se současný Qashqai chlubil již zmíněným zážehovým čtyřválcem 1,2 DIG-T o výkonu 115 koní a s 190 Nm točivého momentu. Krom toho se vůz opět vyznačoval pohonem přední nápravy, tudíž v průběhu testovací týdne jsem raději vynechal rozbředlé bahnité cesty či drsnější terén. Síla motoru šla na přední kola opět přes šestistupňovou manuální převodovku a alespoň šestý převodový stupeň trochu sníží výslednou spotřebu. Nyní se ale dostáváme k tomu hlavnímu, a to jsou jízdní výkony. Dříve testované naftové provedení se chlubilo slušným zátahem a nízkou spotřebou, pohybující se okolo 5 litrů na 100 km. Má proto smysl kupovat benzínového sourozence s o něco nižším výkonem a vyšším apetitem? Odpověď zní jasně, nemá. Současná verze se totiž nedovede motoru dCi ani přiblížit. Zážehová dvanáctistovka má o mnoho menší dynamiku a nedej bože, aby jste chtěli vyjet nějaké táhlejší stoupání. V tom případě musíte motor točit do vysokých otáček, motor i tak nemá moc síly a to nehovořím o spotřebě. Ta v danou chvíli šplhá k hranici 10 litrů a to je prostě příliš. Přítomné turbodmychadlo zabírá až za hranicí 2000 ot/min. a pokud motor nevytočíte minimálně této hranici, bude rádi, když se "rozjedete".  Celkově jsem se za dobu testovacího období dostal na několik výsledných hodnot. Při prázdném obsazení a velmi klidném stylu jízdy se mi benzínový Qashqai odměnil spotřebou 5,9 litru na 100 km. Kdo za to vezme, bude vozit další členy rodiny a nechá se chvílemi unést výkonem 115 koní, ten ať se připraví na spotřebu 8 až 9 litrů, takového výsledku se mi totiž podařilo v druhé půli týdne dosáhnout. Dost ale bylo kritiky, velké plus dávám Nissanu za naladění podvozku. S vozem byla absolvována cesta Praha – Brno a tak hladkou jízdu po dálnici D1 jsem už dlouho nezažil. V kabině uslyšíte maximálně jen lehký svist vzduchu a co se týče nárazů a nepříjemných ran od nerovností, těch se u Qashqaie nedočkáte. V souvislosti s tím vůz drží na silnici jako přibitý a dovolil mi někdy až neskutečným stylem řezat zatáčky. Dalším plusem je i dobře pracující posilovač řízení, který je svou tuhostí někde na střední úrovni. Řízení vozidla je za jeho pomoci příjemnou záležitostí a k mým rukám se dostávala velká porce informací od předních kol. Resumé Závěrečná odpověď na to, zda je lepší naftový či benzínový model je si myslím více než jasná. Qashqai 1.2 DIG-T je vhodnější volbou pro ty, kteří tak neřeší spotřebu, rádi šlápnou na plyn a jejich častou náplní je jízda po městě. Vyšší spotřeba, nižší výkon, to není moc lákavá kombinace a právě naftové provedení dCi vám zaručí jak slušnou jízdní dynamiku, tak skvělou spotřebu. Celkově se však jedná stále o dokonalý crossover, s dostatkem místa, příjemným vzhledem, dobrou úrovní bezpečnosti a koneckonců i přijatelnou cenou. Celkové hodnocení: 83 % Základní cena testovaného vozu:  494 900 Kč (Qashqai 1,2 DIG-T 115 k Acenta) Cena testovaného vozu včetně příplatků: 562 706 Kč KLADY - prostornost - dravý a příjemný design - bezpečnost a výbavä - zpracování interiéru ZÁPORY - vysoká spotřeba - slabý motor   Motorizace  zážehový čtyřválec s turbodmychadlem objem: 1197 cm3 nejvyšší výkon: 115 koní při 4500 ot/min. největší točivý moment: 190 Nm při 2000 ot/min. palivo: benzín   Výkon nejvyšší maximální rychlost: 185 km/h zrychlení z 0 na 100 km/h: 10,3 sekundy spotřeba dle výrobce (město/mimo město/kombinovaná): 6,9 l /4,9 l / 5,6 l objem palivové nádrže: 55 litrů