Nové Sorento vzbudilo v roce 2002 pozdvižení a obrovskou vlnu zájmu. Tak prostorná, spolehlivá a přitom docela dostupná čtyřkolka tu ještě nebyla. Dnes však má tento automobil ve své domovině ostrou konkurenci. Kromě sesterského Terracanu se o slovo hlásí především znovuzrozený SsangYong Rexton s technikou od Mercedesu.
Velké korejské off-roady patří na českém trhu dlouhodobě mezi nejprodávanější čtyřkolky vůbec. Hlavní zásluhu na tom samozřejmě má jejich příznivá cena, nicméně všichni dnes musejí uznat, že kromě ušetřených peněz dokáží tyto automobily potěšit i svými vlastnostmi a schopnostmi. Všichni tři konkurenti tohoto klání se mohou pochlubit stejnou koncepcí, která představuje terénní klasiku 90. let minulého století. Pevný žebřinový rám s našroubovanou karoserií kombi, zadní tuhá náprava, účinná terénní redukce a objemný turbodiesel s přímým vstřikováním common-rail, jehož točivý moment rozdělují podle potřeby na všechna čtyři kola samočinné převodovky. Naši konkurenti se pak liší pouze velikostí karoserie, systémem pohonu všech kol a také zdvihovým objemem pohonné jednotky.
Nejstarším účastníkem klání je Hyundai Terracan. Ten ani svým designem nijak nemlží o svém původu, koncepci, schopnostech a zaměření, všechno se vám současně potvrdí i za jeho volantem. Terracan měl premiéru již v roce 2001, ale na trh přišel až o rok později a letos prodělal decentní facelift. Změny to byly prakticky pouze kosmetické, nové jsou totiž v podstatě pouze plastové díly počínaje oběma nárazníky a překryty světel konče. Interiér dostal světlejší odstíny plastů i čalounění a působí stále velmi hodnotným dojmem, což má na svědomí i pečlivé zpracování. Něco se změnilo i pod kapotou. Čtyřválcový turbodiesel 2,9 litru totiž nyní dosahuje největšího výkonu 120 kW (původně 110 kW) a točivého momentu 343 N.m (333 N.m), který se přenáší na všechna čtyři kola prostřednictvím ručně řazené pětistupňové převodovky nebo čtyřstupňového „automatu“, což byl i náš případ.
Nesmiřitelným soupeřem Terracanu a přitom vlastně i jeho příbuzným je o rok mladší Kia Sorento. Automobil, který byl první rok na českém trhu nedostatkovým zbožím, se podbízí ještě výhodnější cenou a přitom se na první pohled tváří jako luxusní SUV. Jeho koncepce se však neliší od Terracanu. Žebřinový rám a tuhá zadní náprava jsou základními atributy chování Sorenta na silnici a jeho schopností v terénu. Odlišností Sorenta oproti Terracanu je pětistupňový „automat“, který doplňuje základní nabídku v podobě pětistupňové ručně řazené převodovky. Testovaný automobil pro změnu disponoval pouze ručně přiřaditelným pohonem všech kol, i když i Sorento má v nabídce trvalý pohon všech kol prostřednictvím lamelové spojky v olejové lázni.
Oba koncernové bratříčky bude zřejmě v nadcházejícím období prohánět SsangYong Rexton. Tvrdit o tomto produktu korejské automobilky, že je to novinka samozřejmě nejde, nicméně s novým dovozcem a větší podporou mateřské automobilky přijde tento sympatický korejský off-road, který se u nás již více než rok prodává, rychle do širšího povědomí už proto, co nabízí.
Díky podílu Mercedesu v jinak dnes nezávislé automobilce SsangYong disponuje Rexton moderní technikou ze Stuttgartu, a přitom je k mání za velice přitažlivou cenu. Možná si vzpomenete, že na pětiválec CDI 2,7 litru v Mercedesu třídy M jsme svého času pěli ódy. A nyní je tento motor pod kapotou korejské čtyřkolky, která je o třetinu levnější.
Při srovnání vnějších i vnitřních rozměrů zůstává „Černý Petr“ Sorentu, které je z testovaného trojlístku jednoznačně nejmenší. Kromě objemu zavazadlového prostoru bych ovšem neřekl, že je to tomuto automobilu na závadu. Sorento je naopak mnohem praktičtější do města, svým způsobem je také pohyblivější v terénu a díky nižší hmotnosti nabízí relativně vysokou užitečnou hmotnost, čímž se zrovna Rexton pochlubit nemůže, i když disponuje obřím zava-zadlovým prostorem. Díky tomu je však spolu s Terracanem skvělým společníkem na dlouhých cestách za aktivním odpočinkem, přičemž střešní nosiče u těchto automobilů využijete jen málokdy (samozřejmě záleží na druhu aktivity). Pokud jde o ztvárnění interiéru, z hlediska ergonomie lze tuto trojici považovat za vyrovnanou, na první pohled nejvyšší hodnotu však nabízí Rexton, kde si za volantem připadáte jako v opravdu luxusním SUV. Sorento i Terracan je v tomto ohledu mnohem skromnější, rozhodně však nebudou z toho důvodu terčem naší kritiky. V neposlední řadě hraje svoji roli i kultivovanost pětiválcového turbodieselu Rextonu, která luxusnější dojem jenom umocňuje. Výbava všech tří automobilů je jinak vzácně vyrovnaná, nechybí samočinná klimatizace ani elektrické nastavení sedadel, pouze látkové potahy Sorenta trochu vybočují z řady. Ale u lepších verzí si pochopitelně lze i tento doplněk objednat, naopak boční airbagy byste v nabídce Terracanu hledali marně a hlavové nafukovací „záclony“ nenabízí ani jeden z konkurentů. Z aktivních bezpečnostních systémů byste zase marně hledali u Sorenta systém jízdní stability.
Jízdní zkoušky testované trojice se opět odvíjejí od převahy nejlepší pohonné jednotky – pětiválce Rextonu. Start od semaforu má sice rychlejší Terracan, rychle pak ale přejímá vedení ssangyong a časem svým soupeřům ujede úplně, přičemž Sorento zůstává přes pětistupňové převodové ústrojí daleko vzadu. Rexton poskytuje rovněž zdaleka nejlepší komfort odpružení na nerovnostech. Plavnou jízdu sice nabízí i Sorentro a Terracan, jenže největší jistotu v zatáčkách budete mít hlavně díky přesnému řízení a tužšímu odpružení opět v Rextonu. Sorentu ubírá body trvalý pohon zadních kol a nemožnost aktivovat díky absenci mezinápravového diferenciálu či lamelové spojky čtyřkolku jinde než na mokrém povrchu. Zdá se, že na silnici válcuje ssangyong konkurenci ve všech směrech, ovšem nic není zadarmo. Kromě nejvyšší ceny totiž má také největší apetit, i když pouze o desetiny litru ve srovnání s Terracanem. Řidič Sorenta, který nikam nespěchá, naopak může dokonce atakovat hranici 10 litrů na 100 km, což je na automobil této váhové kategorie opravdu výjimečná hodnota, jenže nezapomeňte, že se Sorentem opět ušetříta díky ručně přiřaditelnému pohonu zadních kol.
Jestliže na silnici se ukazuje převaha Rextonu, v terénu, jakmile ssangyong a hyundai „zamknou“ své lamelové spojky a aktivují terénní redukci, předvede své přednosti Sorento, které sice má nejhorší zkřížení náprav i nájezdové úhly, ovšem díky výhodnějšímu zpřevodování z hlediska síly zase disponuje největším celkovým převodem i silou při rozjezdu. Jak pak ukazují všechny tři srovnávané automobily, účinná terénní redukce nemusí být všelékem. Ani jeden z konkurentů totiž nemá k dispozici 100procentní závěr zadního diferenciálů či celkem účinné elektronické trakční pomůcky jako regulace prokluzu kol či elektronický závěr diferenciálu. Se zadním diferenciálem se zvýšenou svorností sice lze občas něco dokázat, v opravdu krizové situaci však podklouznutí a následnému uvíznutí nezabrání. Proto je třeba být se všemi srovnávanými automobily při přejezdu nerovností ostražitý a určitě bude lepší se na překážku nejdříve podívat, než na ni vjedete. Terracan a Rexton jsou na vyprošťování poměrně těžké automobily a nerozvážná akce v terénu může být pro váš vůz na pár hodin konečnou. V terénu nakonec vítězí Sorento, které má nejnižší hmotnost a nejvíce síly při rozjezdu, jinak však lze konstatovat, že výjimečné schopnosti mají všichni tři i s ohledem na tahání těžkých přívěsů, přičemž pouze Rexton dosahuje nejvyšší povolené hodnoty 3,5 tuny u brzděného přívěsu.
Celkové pořadí je vzácně vyrovnané a rozdíly jsou velmi malé. Vítězství Rextonu se zrodilo na základě pohonného s převodového ústrojí od Mercedesu. I přes nejvyšší cenu nabízí Rexton největší hodnotu jako automobil jak z hlediska užitných vlastností, tak z hlediska jízdních výkonů. Druhé Sorento zůstalo pozadu pouze o jeden bod hlavně zásluhou bezkonkurenční ceny. Jenže tenhle automobil má rovněž své kvality, což vám určitě potvrdí řada jeho šťastných majitelů. Ani třetí hyundai nelze v mnoha oblastech výrazně kritizovat. Body mu však vzalo nekultivované chování motoru, konzervativní tvary a slabší bezpečnostní výbava.
