TEST: Škoda Octavia RS Challenge Plus – v něčem skvělá, v něčem bohužel tragická..

Úvod

Čas letí jako voda a Octavia 4 je s námi už od roku 2019. Je postavená na modulární platformě MQB, pod kapotou se nachází výkonný benzinový dvoulitr o výkonu 180 kW a poháněná je zde přední náprava. Mezi předními koly se nachází elektronicky řízený samosvorný diferenciál VAQ, který eliminuje nedotáčivost a zlepšuje přenos síly na vozovku. Rozdíl oproti obyčejné verzi RS? Barva „Mamba Green“, přepracovaný výfukový systém, 19 palcová kola v základu, adaptivní podvozek a elektrická sedadla s pamětí.

Exteriér

Design je stále moderní a líbivý. Přední část vozu působí naštvaně a přísně. LED Matrix světlomety svítí skvěle. Povedené jsou rovněž černě lakované prvky – přední maska, zrcátka, lišty kolem oken apod. 19 Palcové disky jsou obuté na pneumatikách o rozměru 225/40/R19.

Střecha se svažuje k subtilnější zádi, jako to bylo například u Audi A7. Zadní LED svítilny mají zalomený tvar a dobře vypadají rovněž koncovky výfuků. Sportovní dojem umocňuje decentní černé „křídlo“ a tmavé nápisy s označením modelu.

Rozměry - 4702/1829/1457/2686 mm (délka, šířka, výška, rozvor)

Hmotnost - 1520 kg

Interiér

Sportovní sedadla jsou zdařilá. Poskytují solidní dávku komfortu, ale i bočního vedení. Je pravda, že bych vzhledem ke své štíhlé postavě ocenil lehce užší bočnice, ale to je jen drobná vada na kráse, kterou mohutnější jedinci nebudou vnímat jako minus, nýbrž jako výhodu. Sedí se příjemně nízko a z vozu je dobrý výhled.

Ovládání vozu je průšvih. Psali jsme o tom už mockrát, takže jen ve zkratce – většina ovládacích prvků se přesunula do dotykové obrazovky, která reaguje pomalu, je nepřehledná a celkově je tedy ovládání vozu nebezpečné. Android Auto či Apple Car Play jsou sice bezdrátové, ale přenos je tak pomalý, že než napíšete do Google mapy místo, kam chcete jet, tak zešedivíte. Paradox je, že jsem týden před Octavií jezdil Karoqem se starším infotainmentem, který však funguje o poznání lépe.

Pokud stejně jako já nemáte rádi asistent jízdy v pruzích, nelíbí se vám umělý zvuk motoru a nemáte rádi systém Stop-Start, máte problém. Při každém ranním startu mě auto štve, protože čekám několik vteřin, než začne infotainment reagovat, poté na dvě kliknutí vypínám Stop-Start, na další dvě kliknutí na volantu vypínám Line Assist a na další dvě kliknutí volím jízdní režim bez dunivého falešného zvuku motoru. A teď si představte, že tuto proceduru zažíváte několikrát za den...

Zpracování interiéru neurazí, ale ani nenadchne. Jsou zde sice pěkné materiály, jako například alcantara na palubní desce, příjemná kůže na volantu, ale také bohužel laciné tvrdé plasty. Nejhorší je středový tunel, který povrzává, ale hlavně si během rychlejší jízdy řidič pěkně odře své pravé koleno.

Prostornost vpředu je velmi dobrá. O odkládací prostory také není nouze. Vzadu je místa před koleny rovněž dostatek, ale vzhledem k tomu, že má verze liftback dosti svažující se záď, tak se to podepsalo na prostoru nad hlavou. Pasažéři měřící více, než 190 cm mohou mít problém.

Zavazadlový prostor je dost hluboký, takže potěší menší boční přihrádky či sítový program. Díky tomu vám ve voze nebudou létat menší předměty ze strany na stranu. Objem zavazadelníku činí 600 litrů.

Jízda

Vzhledem k tomu, že jsou zde největší možná kola (19 palců), tak jsme čekali spíše prkenný projev podvozku, ale v kombinaci s adaptivními tlumiči DCC je to překvapivě dobré. Stačí si navolit režim Comfort a rázem není jízda po městě utrpením. Jasně, je znát, že je celkově vůz tužší a při velkém výmolu či příčné nerovnosti se ozve nepříjemná tupá rána, ale na to jsme si už s MQB platformou s velkými koly zvykli. Obecně jsem zastánce spíše pohodlných vozů a mohu s klidem konstatovat, že ačkoliv je to na hraně, tak bych si dokázal představit toto RS jako „daily“ auto. Nutno ovšem říci, že bych oželel ty příplatkové 19 palcové disky a spokojil se s osmnáctkami. Méně je někdy více.

Jakmile si přepnete vůz do Individuálního režimu, kde je možné vypnout si komický brumlavý zvuk motoru, který hraje do reproduktorů, tak už si ve voze ani nepřipadám, jako nějaký „tuner“. Odhlučnění je pak na slušné úrovni. Dále je možné si v tomto režimu nastavit tuhost tlumičů, posilovače řízení apod.

Jakmile se před vámi zjeví klikatá a prázdná okreska, můžete si navolit režim Sport a užít si dynamickou jízdu. Vůz akceleruje velmi ochotně a během chvilky máte na tachometru tří-ciferné číslovky. Převodovka reaguje celkem rychle, ale občas cukne a vadí mi, že v manuálním režimu nepodrží kvalt v omezovači a přeřadí. Řízení je přesné, celkem strmé, ale mohlo by být o trochu rychlejší. V zatáčkách je vůz stabilní a mění směr jedna radost. Brzdy mají dobrý účinek i dávkování, ale není až tak těžké je unavit. Jakmile na apexu začnete opět „zatápět“ pod kotlem, projeví se elektronicky řízený samosvor a vůz vypálí vpřed. Žádná nedotáčivost, prohrabování kol či tahání za ruce. Tohle se opravdu povedlo. Zatáčky je možné projíždět opravdu rychle a ačkoliv se vůz i v nejtužším nastavení nakloní, není to nic nepříjemného.

Motor

Pod kapotou pracuje benzinový čtyřválec, který vyniká vysokým výkonem a skvělým zátahem v opravdu širokém spektru otáček. V normální provozu je tichý, zvenku zní trochu jako šicí stroj, ale jeho pružnost to vyvažuje. Stejně je ale škoda, že není zvuk z výfuků o něco dramatičtější. Nahradit pravý zvuk nějakým směšným reproduktorem je neodpustitelné. A nejhorší na tom je, že po každém startu musíte ten brumlavý rádoby sportovní zvuk vypnout, pořád do kola.

Výkon činí 180 kW (245 koní) a 370 Nm. Na stovku zrychlí za 6,7 vteřin a zastaví se až na 250 km/h. Automatická převodovka DSG má 7 stupňů a pracuje velmi hbitě. Sem tam umí cuknout, ale je to spíš výjimečné. Při normální jízdě o ni většinu času ani nevíte. Při ostřejší jízdě bych uvítal trochu rychlejší reakce na pádla pod volantem a taky aby sama v omezovači nepřeřazovala.

Spotřeba při ostřejší jízdě dosahuje klidně 15 – 20 litrů, ale budete-li jezdit úsporně, dostanete se na tyto hodnoty:

Město: 8 - 10 litrů

Kombinovaná: 7,8 l

Dálnice: 7 – 7,5 l

Okresky: 6,5 - 7 l

Ceny

Základní RS stojí v karosářské variantě liftback od 925 tis. Dostanete stejně výkonný dvoulitr 2.0 TSI, ale s manuálem. Za automat se připlácí 50 tis. Ještě je v nabídce naftová verze o výkonu 147 kW (2.0 TDI) , ta stojí také 925 tisíc, ale je k dispozici jen s automatem. Naše verze Challenge Plus stojí od 1 024 900 Kč. My však máme verzi s automatem, takže musíme přidat ještě 50 tisíc.

Závěr

Čtyřková Škoda Octavia RS je praktická, rychlá a skvěle vypadá. Náš test ovšem byl o vrcholné edici Challenge Plus, která má oslavovat výročí Škodovky v motorsportu, ale těch změn oproti obyčejné RS je poněkud málo. To je opravdu škoda. Vždyť by stačilo o trochu zvednout výkon, posílit brzdy a nainstalovat výfuk s výraznějším zvukovým projevem. Pak by se dalo hovořit o důstojné edici korespondující s oslavou výročí motorsportu. Takto je to celé jen na oko. Pominu-li otravné ovládání vozu a lacinější plasty, byla by pak téměř dokonalá. Takto si však Škoda Octavia RS Challenge Plus vysloužila „jen“ 8/10 bodů.

Plusy

Vzhled

Motor

Světla

Sedadla

Převodovka

Všestrannost

Adaptivní Podvozek

Minusy

Ovládání vozu (infotainment)

Falešný zvuk motoru

Místy laciné materiály

Neliší se od obyčejné Octavie RS