Ojetiny jsou dnes velmi diskutovaným tématem. Spojte to s dnešním trendem pořizování zvýšených vozů a máte tu recept na horké zboží. Je z čeho vybírat a dnes se zaměříme na typického představitele těchto vozů do města a na kratší popojíždění. Není to tak dávno zpátky, kdy byla světu představena nejnovější – třetí generace tohoto oblíbeného Nissanu. My se dnes podíváme na tu předchozí z roku 2018.
Úvod
Qashqai se vyrábí od roku 2006 a je pojmenován po konglomeraci kmenů žijících v íránských horách ze středu a jihozápadu země. Pro evropský trh se vyrábí v Anglii a platformu sdílí s Renaultem Megane druhé generace. Na výběr jsou verze s pohonem předních nebo všech kol.
První generace s označením J10 se vyráběla v letech 2006 až 2013 s tím, že v roce 2010 přišel facelift. Druhá generace J11 navazovala v roce 2014 a výroba byla ukončena letos. Facelift proběhl v roce 2017.
Náš testovaný kus je tedy generace J11 po faceliftu, protože jde o rok 2018. Pod kapotou disponuje 1,2 litrovým benzinovým čtyřválcem o výkonu 85 kW. Je zde poháněná přední náprava. Vůz z AAA Auto má najeto lehce přes 100 tisíc kilometrů a stojí 340 tisíc korun. Výbava je zde na dnešní poměry podprůměrná – chybí například vyhřívaná sedadla, automatické světlomety, dotykový infotainment, automatická klimatizace, kožený volant, parkovací kamera apod. Ostatní prvky výbavy jako manuální klima, elektrická okna, zrcátka a podobně tu samozřejmě jsou.
Exteriér
Nissan stál u zrodu segmentu C-SUV (kříženec crossoveru a SUV) a dlouhodobě je považován za jednoho z těch úspěšnějších. Design je povedený, kdyby měl Qashqai litá 17/18 palcová kola, vypadal by opravdu skvěle a jezdil by lépe. My zde máme pouze ocelové šestnáctky s poklicemi, které vůz trochu degradují. Co na druhou stranu opravdu potěší, jsou veliká a dobře tvarovaná zpětná zrcátka. Boční výrazné blatníky dodávají pocit robustnosti a ostře řezané křivky světel vyzařují lehkou dávku agrese, což se nám na autech líbí.
Interiér
Uvnitř už bohužel tak nadšení nejsme. Přivítá vás přehlídka tvrdých plastů, zastaralá palubní deska s prehistorickým radiem a plastový volant, který sice vypadá velmi dobře, ale je plastový. Ovládání skrze něj je však v pořádku. Celkově se nedá Nissanu upřít jeho jednoduchost a intuitivnost. Radio sice vypadá, jako když je z minulého století, ale umí přes bluetooth připojit telefon, což je to, co se od moderního auta očekává.
Ocenit musím koženkou potažený středový tunel, takže si při delších trasách neotlačíte koleno.
Sedadla jsou průměrná, mají slabé boční vedení a trochu mi vadí složité hledání vhodné pozice za volantem a nedostatečný rozsah posouvání volantu. Prostoru vpředu je dostatek a ani o odkládací místa není nouze. Loketní opěrka bohužel nelze polohovat.
Vzadu je situace trochu horší, ocenil bych delší sedáky a o něco více místa pro kolena. Na hlavu je místa dost. Zavazadelník nabídne 410 litrů.
Jízda
Ještě jednou musím zdůraznit, že zde máme pneumatiky o rozměru 215/65/16. Z toho je jasné, že jízdní komfort vyžehlí většinu nerovností velmi slušně, ale tam chvála končí. Jakmile najedete do zatáčky rychleji, než by se slušelo, začíná boj o přežití. Auto se nakloní, vypadáváte ze sedačky, v rukou od volantu necítíte nic a tak zkrátka točíte volantem tam, kam má auto jet a doufáte, že zatočí. Je to něco, co nebudete chtít podstupovat znovu, takže budete jezdit opravdu pohodové tempo. Vadila nám také stabilizace, jež zasahuje s přehnanou razancí. Mitsubishi ASX má dost podobný charakter, ale vetší ostré nerovnosti žehlí znatelně lépe.
Jak již bylo zmíněno výše, řízení nestojí za nic, stejně tak řazení nás nenadchlo. Kooperace s Renaultem se zde v tomto případě příliš nevydařila. Manuální převodovka má dlouhé a ne příliš přesné dráhy, takže manipulace s ní je trochu otravná. Největší problém u převodovky je ovšem její zpřevodování. Jsou zde opravdu dlouhé převody, což v kombinaci s ne příliš výkonným motorem znamená, že je auto líné. Na dvojku jede vůz 100 km/h, na trojku dokonce 150.
Motor
1,2 litrový čtyřválec s turbem původem od Reanultu disponuje výkonem 85 kW a 190 Nm. To nejsou úplně špatná čísla, ale jelikož jsou zde zbytečně dlouhé převody, působí motor mdlým dojmem. Reakce na plyn je také chabá. Aby se dal Nissan trochu do pohybu, je nutné jej dost honit. Nad hranicí 5 tisíc otáček ovšem až překvapivě ožije. Působí až atmosférickým dojmem. Vadí mi také celkové sladění motoru se spojkou při rozjezdech, buď se motor dusí, nebo jej zbytečně točíte. Slušné je odhlučnění. Akcelerace na stovku zabere 10,6 sekund, maximální rychlost činí 185 km/h. Hmotnost vozu je 1406 kg.
Překvapením pro nás byla spotřeba, čekali bychom vyšší čísla. Při klidné jízdě jsme naměřili následující hodnoty:
Město – 7-10 litrů.
Kombinovaná – 7 l.
Okresky – 5,5-6 l.
Konkurence
Mezi hlavní rivaly patří například Škoda Karoq, Kia Sportage, Dacia Duster, Renault Kadjar, Peugeot 3008, Suzuki Vitara, Seat Ateca, Mitsubishi ASX, Toyota CH-R, Honda HR-V či Mazda CX3.
Pokud preferujete nejlepší jízdní vlastnosti a spolehlivost, Mazda bude sázkou na jistotu, ovšem budete se muset smířit s menší prostorností uvnitř. Jestliže jsou pro vás důležité vlastnosti mimo silnici, doporučili bychom sáhnout po Suzuki či Dacii. Kompromis mezi tím si dokážeme představit například v Karoqu či Seatu. No a chcete-li jít čistě po odvážném futuristickém designu, který jen tak někdo nepřehlédne, bude pro vás ideální volbou Toyota CH-R.
Ceny
První generace Qashqaie stojí od nějakých 100 tisíc, zachovalejší kusy vyjdou cca na 140 tis. Pokud máte ovšem v hledáčku novější druhou generaci, musíte si na ni připravit k 300 tis. No a máte-li spadeno na facelift, jako máme v testu my, musíte očekávat částky kolem 350 tis.
Závěr
Náš Nissan Qashqai s nejslabším motorem od Renaultu, základními 16 palcovými koly a chudší výbavou je volbou pro nenáročné řidiče, kteří nepotřebují všechny možné příplatky a motor, který poskytuje solidní pružné zrychlení. Je to zkrátka volba pro někoho, kdo se chce pohodlně dostat z bodu A do bodu B a zároveň chce, aby vůz byl líbivý a praktický.
Velikou výhodou je celkové intuitivní ovládání vozidla. Potěší také snadné parkování k obrubníkům vzhledem ke světlé výšce 180 mm. My ovšem chceme od auta více, než jen dopravit se z místa na místo v pohodlí, takže Nissanu udělujeme 5/10.
Plusy
Design
Komfortní podvozek
Jednoduchost – intuitivnost
Měkčený středový tunel
Veliká zrcátka
Dobře dávkovatelné brzdy
Minusy
Jízdní vlastnosti při svižnější jízdě
Řízení
Řazení, dlouhé převody
Tvrdé plasty uvnitř
Dynamika
Menší zavazadelník
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila světu svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, nyní se ale Epiq představil v Mnichově po boku dalších koncernových kompaktních crossoverů koncernu Volkswagen. Přestože detaily ohledně výbavy a cen zůstávají tajemstvím, víme, že cena by měla začínat na částce kolem 600 000 Kč. Sériová výroba započne už příští rok.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.
Sháníte-li ojeté SUV se silným motorem, tak máte v nabídce sekundárního trhu s auty rozhodně z čeho vybírat. Mnoho lidí má rozpočet na rodinné SUV přibližně milion korun, což na nového Kodiaqa nestačí, na prémiové značky už vůbec ne. Dnešní recenze se podívá na zoubek 6 let staré Audi Q7, kterou za milion pořídíte. To je mimochodem podobná částka, za jakou koupíte modernizovaný Kodiaq RS první generace – co je lepší volba?
Čtyřková Octavia se po pěti letech dočkala faceliftu v rámci kterého přišlo několik inovací. Důležité ovšem je, že byl zachován charakter vozu, který si stále drží velice dobrou kombinaci praktičnosti a zábavy za volantem. Jedná se o nejsilnější Octavii, která kdy vznikla. Měli byste si ji koupit nebo se vyplatí porozhlédnout u sourozenecké Cupry, která nabízí ještě podstatně silnější exempláře?