Hyundai nedávno uvedl na trh přelomový elektromobil Ioniq 5, který udivuje designem a jehož jízdní dojmy jsme vám nedávno přinesli. V nabídce ale stále zůstává starší Hyundai Kona electric, vyráběný už exkluzivně v českých Nošovicích. Otázka je proto jasná, má smysl si dnes kupovat elektromobil založený na spalovacím voze?
Krátká odpověď je ano, Kona electric je stále skvělá. A delší odpověď?
Primární je spotřeba. Hyundai totiž umí vyrobit elektromobily, které splňují přesně to, co od nich člověk očekává a co by mělo být jejich poslání. Jsou úsporné a to nejen v rámce elektromobilů ale obecně. Nejlepším příkladem je původní liftback Ioniq, který je dokonce nejúspornějším sériovým vozem současnosti, napříč všemi palivy. Kona na tom není o moc hůře, přesto že je větší, těžší a méně aerodynamická.
V létě s ní není problém jezdit se spotřebou kolem 12-14 kWh/100 km, i na dálnici se drží kolem 17 – 18 kWh. V zimě, kdy elektromobily obecně trápí vyšší spotřeba už kvůli účinkům nižších teplot na baterii, tak nutnosti topení, se stále vejde do 20, na dálnici pak kolem 22 kWh/100 km. Větší varianta Power se 64 kWh baterií tak bez problému ujede přes 400 kilometrů v létě, přes 500 v městě, ale i v zimě není problém ujet třeba 350 kilometrů na jeden zátah. Tedy podobné vzdálenosti, na jaké mnohem dražší vozy potřebují podstatně větší baterie. Což sebou přináší nejen vyšší cenu ale také více CO2 vypuštěných při výrobě a větší porci vzácných materiálů vytěžených dětmi v Africe.
V čem už trochu zaostává je rychlost nabíjení na stejnosměrném rychlodobíjecím stojanu. Kona zvládá výkon maximálně 70 kW, zatímco Ioniq 5 je světový premiant se 350 kW. Takovým průměrem nových elektromobilů je pak 125 – 150 kW. Česká realita ale stejně znamená naprostou většinu nabíječek limitovaných výkonem 50 kW, s pár světlými výkonnějšími výjimkami v Praze a Brně. A na českém průměru má zase výhodu Kona, protože na běžné 50 kW nabíječce se na dojezd 100 km nabije rychleji, než to zvládne Ioniq 5 nebo Enyaq, opět díky své nízké spotřebě. Všechny Kony dnes navíc mají palubní střídavou nabíječku s výkonem 11 kW, na klasické 380 V zásuvce, běžné v garážích, se tak pohodlně nabije za 7 – 10 hodin, podle toho jak dobré máte pojistky.
Konu ale mám rádi i pro její jízdní vlastnosti. S výkonem 150 kW a hlavně točivým momentem 395 N.m. je velmi svižná, a zejména rozjezdy ji jdou neskutečně dobře. Hyundai ji naladil až zběsile, na sešlápnutí plynu reaguje doslova kopancem. Je to až návykové a zejména ve městě se prostě nestane, že by ze semaforů někdo vyrazil dříve než posádka v Koně. Snad jen ta občasná Tesla dokáže zkazit radost.
Auto trochu naráží na limity koncepce vše vepředu, stačí totiž trochu mokrá vozovka a akcelerace je doprovázená protáčením předních kol, v zatáčkách zase nastupuje nedotáčivost. Po většinu času ne ale jízda s malým svižným crossoverem opravdu zábavná a to i na zakroucených okreskách, což od elektromobilu s vyšší stavbou nikdo nečeká. Výkon ji navíc nechybí ani při jízdě na dálnici. Při předjíždění se po sešlápnutí plynu snad za každé rychlosti auto prudce vydá vpřed.
Maximální rychlost je omezena na 177 km/h, což bylo vyzkoušeno na německé dálnici a auto se na ní dostalo s naprostou lehkostí a bez sebemenšího zaváhání. Maximálka omezená na relativně „nízké“ číslo má mimochodem více důvodů. Kromě nižších nákladů na vývoj a výrobu je za ním také omezení samtného elektromotoru. Ten se musí spolehnout na jediný převodový stupeň převodovky a příliš vysoké otáčky by jej poškodily. Odolnější motor by mnohem dražší.
Samozřejmě že srovnání s ioniqem 5 postrádá smysl už kvůli velmi odlišné velikosti, novinka je podstatně větším autem, zatímco Kona kvůli svým kompaktním rozměrům příliš nepotěší místem na zadních sedačkách. Proto je srovnávat nebudeme. Pro rodinu s dětmi je ale i menší Kona naprosto adekvátním vozem, kde se na zadní sedačky pohodlně vejdou dvě dětské sedačky, do kufru složený kočárek a za jízdy si dopřeje pohodlí klimatizace nebo topení, bez toho že by se řidič bál jestli dojede na další nabíječku.
A také se mi pořád líbí, a to především ve verzi před nedávným faceliftem. Ta starší, kterou vidíte na fotkách v tomto článku, je podle mě prostě vyváženější. Zejména předek, kde se pořád nachází alespoň náznak masky, dobře ukrývající dvířka nabíjecího konektoru. Na novější verzi se zcela hladkým čumákem je přesně tato část fakt trochu divná. A podobný dojem mám i při pohledu zezadu, kde pořádně narostly spodní svítilny. To nejen že podle mě vypadá hůře, ale bude to taky náchylnější k poškození při nehodách. A zrovna Hyundai patří mezi ty značky s nejdražšími náhradními díly.
Interiér se příliš neměnil, jedinou novinkou faceliftu je digitální přístrojový panel. Mě se ale opět více líbí ten původní, analogový s malým displejem uprostřed. Je totiž přehlednější a rychleji se na něj zvyká. Zbytek palubky je prostě skvělý, tlačítka pro každou funkci, spousta odkládacích míst, včetně jednoho obřího ve středovém tunelu. Ve verzi Power navíc umí být kona velmi dobře vybavená, s head-up displejem, sedačkami nejen vyhřívanými ale i klimatizovanými, což mimochodem opět snižuje spotřebu, ve srovnání s klimatizací.
Jedna z největších výtek, kterou k česko-korejskému crossoveru mám, je paradoxně hlučnost za jízdy. To ale platí jen ve vyšších rychlostech, tedy pouze na dálnici. Odhlučnění není na nejlepší úrovni a v autě je tak dosti slyšet jak valivý hluk od pneumatik, tak vzduch opírající se do karoserie.
A to je vlastně jen malá výtka k jinak velmi povedenému celku. Kona elektric je skvělým autem i po čtyřech letech na trhu a při výběru nového elektromobilu by byla velmi vysoko v žebříčku kandidátů. Hodně tomu pomáhá i postupné slevňování. Kona Eco s menší, 39,2 kWh baterií dnes začíná na 789 990 Kč, ta větší se 64 kWh je za 1 039 990 Kč. Pořád tedy levnější než základní Ioniq 5.
Plusy:
- hodně svižné autíčko
- použitelný dojezd
- výbava
Mínusy:
- trakční schopnosti za mokra
- nedotáčivosti
- prostor na zadních sedadlech
Typ motoru:
elektromotor
Palivo:
64 kWh akumulátor
Zdvihový objem:
----
Výkon:
150 kW (204 koní)
Točivý moment:
1395 N.m.
Převodovka:
A5
Poháněná kola:
přední
Délka:
4180 mm
Šířka:
1800 mm
Výška:
1575 mm
Rozvor:
2600 mm
Zavazadlový prostor:
332 / 1114 litrů
Provozní hmotnost:
1685 kg
V-max:
167 km/h
0-100 km/h:
7,6 s
Dojezd
449 km
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila světu svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, nyní se ale Epiq představil v Mnichově po boku dalších koncernových kompaktních crossoverů koncernu Volkswagen. Přestože detaily ohledně výbavy a cen zůstávají tajemstvím, víme, že cena by měla začínat na částce kolem 600 000 Kč. Sériová výroba započne už příští rok.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.
Sháníte-li ojeté SUV se silným motorem, tak máte v nabídce sekundárního trhu s auty rozhodně z čeho vybírat. Mnoho lidí má rozpočet na rodinné SUV přibližně milion korun, což na nového Kodiaqa nestačí, na prémiové značky už vůbec ne. Dnešní recenze se podívá na zoubek 6 let staré Audi Q7, kterou za milion pořídíte. To je mimochodem podobná částka, za jakou koupíte modernizovaný Kodiaq RS první generace – co je lepší volba?
Čtyřková Octavia se po pěti letech dočkala faceliftu v rámci kterého přišlo několik inovací. Důležité ovšem je, že byl zachován charakter vozu, který si stále drží velice dobrou kombinaci praktičnosti a zábavy za volantem. Jedná se o nejsilnější Octavii, která kdy vznikla. Měli byste si ji koupit nebo se vyplatí porozhlédnout u sourozenecké Cupry, která nabízí ještě podstatně silnější exempláře?