Hned zkraje bychom si měli říci, že evropská legislativa zná pouze termín řidičského oprávnění s omezenou platností, nikoliv řidičák na zkoušku nebo něco podobného. Prezentovaný záměr ministerstrem dopravy Danem Ťokem je tzv. „řidičák na zkoušku“, jenže ten je podle mnohých zkonstruovaný bez vnímání života a skutečnosti, že 18-ti letý novopečený řidič dosti často nemá auto ani si ho nemůže půjčit.
Díky tomu nastává problém, že zkrátká nejezdí. Samozřejmě se v dnešní době naskytnou výjimky, kdy sotva plnoletý mladík nebo slečna dostanou například od rodičů první vůz. Jenže tady nastává kámen úrazu. Nováček totiž raději nebude moc jezdit, aby se v případě zavedení řidičáku na zkoušku nevystavoval riziku, že o řidičské oprávnění může přijít. Pak po dvou letech sedne do auta a jeho řidičské schopnosti po uplynulé době jsou vlastně ještě menší, než v okamžiku, kdy úspěšně složil závěrečky v autoškole.
Oproti tomu řidičský průkaz s omezenou platností znamená, že jestliže ve stanovené době (například v Rakousku to je s určitými malými výjimkami 12 měsíců) řidič neabsolvuje praktický 2 denní výcvik v provozu a na cvičisti, jehož cílem je především zdokonalení řidičských schopností a dovedností při zvládnutí krizových situací, stává se jeho řidičský průkaz neplatnou a bezcennou kartičkou v peněžence.
Díky tomu tak pojem řidičák na zkoušku naprosto ztrácí význam. Jsou to úplně dva jiné pohledy na řešení problému, který existuje a o kterém navíc všichni víme. Začínající řidiči a řidičky by se místo toho měli dále vzdělávat v praktických dovednostech i teoretických znalostech. "Pokud pak nebude další příprava toho návrhu řešena zákonem, lze jen těžko donutit začínající řidiče k tomu, aby se sami připravovali na odpovědnou a celoživotní roli řidiče", řekl k celé věci Vaníček.
Jenže to samé platí také o řidičích, kterým už dávno není 18 let. Současné požadavky na řidiče jsou zcela jiné, než tomu bylo před dvaceti lety a málokdo si to z nich uvědomuje. Hustota provozu narůstá víc než kdy dříve, od nás víte, že trh se plní neustále novými rychlými modely a do toho všeho není započítána celá řada negativních vlivů, jako arogance a hrubé chování některých řidičů silných aut, většinou SUV.
"Myslím, že není v současnosti důležité pilovat „vybodovávací“ alternativy vůči novým řidičům s cílem trestat je za porušení „pravidel“ zdvojnásobením bodového trestu, nebo je do jejich řidičských začátků obdařit pouze polovinou jejich vstupní bodové výbavy", říká k celé věci dále Vaníček.
Jak to ale vše dopadne? To ukáže až následná novela zákona č. 247/2000 Sb., což je defacto zákon o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel. Současně s tím bude potřeba nová začátečníky za volantem posílat do výcvikových center, kde se naučí další potřebné znalosti k tomu, aby zvládli nastávající kritickou situaci v provozu.
Například v sousedním Rakousku tento systém pro čerstvé absolventy autoškol zavedli a jaké jsou výsledky? Rakouský systém sice vznikl s porodními bolestmi, a to již před 14 lety, jenže zároveň vytvořil dokonalou infrastrukturu 14 tréninkových center, které svým počtem a vzdáleností ideálně pokrývají rozlohu Rakouska. Rakouský automotoklub ÖAMTC je zároveň i provozovatelem a odborným garantem výcviku vůči státu.
Právě on vytvořil jednotnou metodiku a postupy, které se neustále osvědčují a pomohli k tomu, aby klesl počet mrtvých řidičů, kteří právě nebo nedávno opustili autoškolu.
