Dodge Charger má za sebou poměrně působivou závodní minulost. Ano, mluvíme sice o době na konci šedesátých let, přesto z této aury těží i soudobý nositel slavného jména. Důkaz? Nové série sedanu s prostým označením Daytona.
Někdejší Charger Daytona vznikl v roce 1969 jako sériová verze speciálu pro sérii NASCAR. Dodge celkem vyrobil jen 501 automobilů, které zaujaly například velkým zadním křídlem v černé barvě. Nejen na tento prvek se snaží odkazovat moderní Charger Daytona. Jeho základem se stala sériová verze R/T, která se však minimálně vizuálně inspirovala u modelů SRT, respektive provedení s balíčkem Scat Pack. To znamená notně upravené přední a zadní partie, nové nástavce prahů nebo jednodílný spoiler v černé barvě. Kolem něj je černý pruh, sahající až do boků karosérie, kde je ozvláštněn nápisy Daytona. Toto řešení má evokovat vzhled původního vozu. Černá grafika, jen s logem HEMI, se nachází i na kapotě motoru s decentním nasávacím otvorem. A aby byl výčet černě lakovaných prvků kompletní, sluší se zmínit ještě střechu a kola Mopar. Ta jsou vyrobena z kovaného hliníku, mají průměr 20 palců a pneumatiky Goodyear Eagle F1.
Uvnitř dominují černou kůží Nappa čalouněná sedadla s vyhříváním, odvětráváním, elektrickým nastavováním ve dvanácti směrech, logem Daytona na opěradlech a zlatým prošíváním. To se objevuje i ve výplních dveří a na středové loketní opěrce. Obložení obstarávají hliníkové a lesklé černé dekory, přepracován byl rovněž volant. Před ním je přístrojový panel opět s logem Daytona. Výbava vozu obsahuje oproti standardním provedení R/T navíc velurové koberečky, paměť pro nastavování volantu a sloupku řízení, ambientní LED osvětlení interiéru, zadní parkovací asistent, alarm a projektorové HID světlomety.
Pod kapotou sedanu je 5.7litrový osmiválec HEMI s upraveným sáním, systémem nasávání studeného vzduchu od Moparu a aktivním výfukovým systémem s koncovkami o průměru 4 palce. Součástí výbavy vozu je také balíček Super Track Pak, obsahující upravený podvozk, sportovní brzdové obložení, třístupňové ESC s možností jeho vypnutí a již zmiňované pneumatiky Goodyear. Dodge do auta přibalil zadní diferenciál a upravenou kalibraci motoru i převodovky. Cena tohoto krasavce je nejméně 39 890 dolarů (cca 954 000 korun).
Nejde ale o jediný Charger Daytona. Pro ty, kdo touží po ještě extrémnějším zážitku, má Dodge připravenou verzi s označením 392 (na fotkách má červenou barvu). Ta má pod kapotou 6.4litrový osmiválec HEMI s nasáváním studeného vzduchu, novým air boxem a vzduchovým filtrem Mopar. Výsledkem je výkon 362 kW (492 k) a točivý moment 644 Nm, přenášené na zadní kola, kterým pomáhá diferenciál s omezeným prokluzem. 60 mil za hodinu (96 km/h) pokoří tento Charger za asi 4 sekundy, ¼ míle mu zabere méně než 12 sekund. Kovaná kola mají stejně jako u normální Daytony 20 palců, obouvají však pneumatiky Pirelli. Za nimi se ukrývají odvětrávané kotouče Brembo se šesti pístky vpředu a čtyřmi pístky vzadu. Přítomen je i elektronicky ovládaný výfukový systém, doplněný o silnější alternátor, specifické znáčky a tachometr cejchovaný do 180 mil za hodinu. Cena vozu startuje na 44 995 dolarech (cca 1 076 000 korun).
Modely úspěšné automobilky Cupra prošly v nedávné době faceliftem, který se týká i pohledného kombíku Leon Sportstourer. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná jen o lehké omlazení designu, jak to u faceliftů bývá zvykem, jenže to je omyl. Změněna byla jedna velice podstatná věc, která tento sportovní kombík posunula do vyšší ligy.
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?