Volkswagen se připravuje na výrobu asi nejúspornějšího vozu současnosti. Má spotřebovat jen jeden litr na sto kilometrů.
Historie jednolitrového vozu je bohatší, než by se na první pohled mohlo zdát. Již v roce 2001 nechal zahájit jeho vývoj tehdejší šéf automobilky Ferdinand Piëch. Ten s ním také v dubnu roku 2002 z propagačních důvodů ujel trasu mezi Wolfsburgem a Hamburkem. Šlo o vůz s minimálním odporem vzduchu, který nabízel místo pro dvě osoby sedící za sebou. Hmotnost prázdného vozu byla jen 290 kilo. O pohon 347 cm dlouhého vozu se staral jednoválec o objemu 0,3 litru a o výkonu 8,5 koně. Kombinován byl se šestistupňovou automatickou převodovkou. Vzhledem k použití drahých materiálů byl nakonec projekt odložen jako nerentabilní.
Z té samé doby však pochází dva sériové vyráběné vozy s nízkou spotřebou, totiž Volkswagen Lupo 3L a Audi A2 3L. Šlo o přímé předchůdce dnešních Bluemotionů a jedny z vůbec prvních takto zaměřených vozů. Díky dieselovému tříválci o objemu 1,2 litru a mnoha úpravám dosáhla kombinovaná spotřeba jen na tři litry. Ani tyto vozy však nenaznamenaly žádný převratný úspěch.
Vraťme se však k jednolitrovému vozu. Vzhledem k růstu cen paliv i tlaku ze strany států i Evropské unie v poslední době poptávka po superúsporných vozech opět vzrostla. To přimělo funkcionáře Volkswagenu k oprášení vpravdě vizionářského konceptu. Ten se proto v roce 2009 představil s novějším vzezřením, avšak stále v konfiguraci dvou za sebou sedících osob.
Teprve minulý rok se ukázal vůz, který se stane malosériovou variantou jednolitrového vozu. Ukázal se v kataru, nabízí místo pro dva cestující, tentokrát však vedle sebe. Je poháněn hybridním motorem, přičemž spalovací motor je dvouválcovým turbodieselem o objemu 0,8 litru, který dosahuje maximálního výkonu 47 koní. K dispozici je mu také 27koňový elektromotor. Prvních 25 kilometrů je možné ujet čistě na elektřinu, v čemž pravděpodobně tkví část triku supernízké spotřeby. Čistá hmotnost je totiž mnohem vyšší než u původního prototypu - 800 kilo. Vůz dokáže z klidu na stovku akcelerovat za 11,9 sekundy, maximální rychlost je 160 km/h.
Pravděpodobně právě s těmito parametry již brzy vznikne první várka padesáti vozů. Ty dostanou vybraní zájemci. Pokud se první série osvědčí, v dohledné době by mohla vzniknout série druhá, tentokrát již mnohem větší.
Mezi prémiovými sedany nižší střední třídy máte stále poměrně široký výběr. Pravděpodobně vás jako první napadne německá trojice v podobě BMW řady 3, Mercedes-Benz třídy C a Audi A4. Jsou to skvělá auta, která nabídnou velmi dobré zpracování, technologie i komfort, ale u běžných motorizací často postrádají jednu důležitou věc – emoce. Pokud ale hledáte auto, které nebude jen perfektním dopravním prostředkem, ale při každém nastartování vám vykouzlí úsměv na tváři, možná by vás měla zajímat Alfa Romeo Giulia.
Nové BMW třídy 5 je klasickým reprezentantem vyšší střední třídy. Ačkoliv na nejnovější generaci stále nahlížím pohledem, že se jedná o nedávno představenou novinku, čas neúprosně letí a od zahájení prodeje utekly už tři roky. Začíná se tedy objevovat i na sekundárním trhu mezi zánovními vozy. Jeden takový kus jsme si vybrali do dnešní recenze a to především proto, že stojí téměř stejně, jako zánovní Superb čtvrté generace.