Volkswagen se připravuje na výrobu asi nejúspornějšího vozu současnosti. Má spotřebovat jen jeden litr na sto kilometrů.
Historie jednolitrového vozu je bohatší, než by se na první pohled mohlo zdát. Již v roce 2001 nechal zahájit jeho vývoj tehdejší šéf automobilky Ferdinand Piëch. Ten s ním také v dubnu roku 2002 z propagačních důvodů ujel trasu mezi Wolfsburgem a Hamburkem. Šlo o vůz s minimálním odporem vzduchu, který nabízel místo pro dvě osoby sedící za sebou. Hmotnost prázdného vozu byla jen 290 kilo. O pohon 347 cm dlouhého vozu se staral jednoválec o objemu 0,3 litru a o výkonu 8,5 koně. Kombinován byl se šestistupňovou automatickou převodovkou. Vzhledem k použití drahých materiálů byl nakonec projekt odložen jako nerentabilní.
Z té samé doby však pochází dva sériové vyráběné vozy s nízkou spotřebou, totiž Volkswagen Lupo 3L a Audi A2 3L. Šlo o přímé předchůdce dnešních Bluemotionů a jedny z vůbec prvních takto zaměřených vozů. Díky dieselovému tříválci o objemu 1,2 litru a mnoha úpravám dosáhla kombinovaná spotřeba jen na tři litry. Ani tyto vozy však nenaznamenaly žádný převratný úspěch.
Vraťme se však k jednolitrovému vozu. Vzhledem k růstu cen paliv i tlaku ze strany států i Evropské unie v poslední době poptávka po superúsporných vozech opět vzrostla. To přimělo funkcionáře Volkswagenu k oprášení vpravdě vizionářského konceptu. Ten se proto v roce 2009 představil s novějším vzezřením, avšak stále v konfiguraci dvou za sebou sedících osob.
Teprve minulý rok se ukázal vůz, který se stane malosériovou variantou jednolitrového vozu. Ukázal se v kataru, nabízí místo pro dva cestující, tentokrát však vedle sebe. Je poháněn hybridním motorem, přičemž spalovací motor je dvouválcovým turbodieselem o objemu 0,8 litru, který dosahuje maximálního výkonu 47 koní. K dispozici je mu také 27koňový elektromotor. Prvních 25 kilometrů je možné ujet čistě na elektřinu, v čemž pravděpodobně tkví část triku supernízké spotřeby. Čistá hmotnost je totiž mnohem vyšší než u původního prototypu - 800 kilo. Vůz dokáže z klidu na stovku akcelerovat za 11,9 sekundy, maximální rychlost je 160 km/h.
Pravděpodobně právě s těmito parametry již brzy vznikne první várka padesáti vozů. Ty dostanou vybraní zájemci. Pokud se první série osvědčí, v dohledné době by mohla vzniknout série druhá, tentokrát již mnohem větší.
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?