V produkci osobních i těžkých nákladních automobilů se dnes Čína řadí, alespoň co do počtu vyrobených kusů, mezi největší na světě. V minulosti ale tato skutečnost ani zdaleka nebyla pravidlem. Například výroba těžkých nákladních aut započala na čínském území až koncem padesátých let a nás může těšit, že u toho byli i českoslovenští konstruktéři.
Příběh dnes představovaného automobilu se začíná psát v roce 1956. To byla založena automobilka Jinan Auto Manufacturing, později Jinan General Auto Works, dnes vyrábějící automobily jako Sinotruk. O dva roky později bylo rozhodnuto, že ve městě Ťi-nan, kde automobilka sídlila, budou vyráběny těžké nákladní automobily s nosností 8 tun.
Protože čínští inženýři a technici neměli v této oblasti prakticky žádné znalosti, pozvali si na pomoc konstruktéry z Československa. Jeden z čínských zdrojů dokonce uvádí, že si Číňané „pozvali své komunistické bratry a sestry na výpomoc při konstruování továrny.“ Jiný na druhou stranu zase říká, že byly nakoupeny Škody 706 RT a podle nich stavěny čínské stroje…
Buď jak buď, v roce 1959 odstartovaly testy nového vozu a o rok později se už velice pomalu rozběhla výroba vozu, který si říkal Yellow River JN150 (neboli Žlutá řeka po vzoru čínského veletoku). Kabina se evidentně silně inspirovala československým „eRTéčkem,“ ačkoliv několik odlišností by se najít jistě dalo.
Pod kapotou nákladního modelu s nosností osm tun se objevil naftový šestiválec 6135Q z produkce továrny Shanghai Diesel Engine, který kolem sedmi metrů dlouhému stroji uděloval maximální rychlost 60 km/h. Na spuštění výroby se v roce 1960 přijel podívat také někdejší komunistický vůdce Mao Ce-tung. Přece jen jak často jste svědky založení nového průmyslového odvětví? První rok zakončila filiálka s třiceti vyrobenými kusy.
Slavnější to nebylo ani v dalších letech – v roce 1964 vzniklo 148 automobilů, o dva roky později potom 650 vozů. Nepomohla ani široká nabídka verzí s různými jmény, čítající vedle klasického valníku také sklápěcí korbu, jeřáb, cisternu, skříňovou nástavbu nebo speciální nástavbu pro hasiče. V roce 1966 byla produkce zastavena, protože začala Čínská kulturní revoluce, jejíž následky byly pro celou zemi tragické.
K obnovení výroby došlo až o deset let později. Od té doby začala výrobní čísla stoupat a do roku 1985, kdy se na trh dostal nástupnický typ JN162, se tak údajně povedlo vyrobit něco kolem deseti tisíc JN150 a dalších příbuzných modelů s číselným označením JN151 či JN152.
Ačkoliv letos uplynulo již třicet let od konce výroby, mnohé vozy stále ještě slouží. Jeden perfektně zrestaurovaný kus se dokonce objevil na oslavě padesátých narozenin mateřské automobilky, dnes tedy Sinotruk. A nás může těšit, že první těžký nákladní automobil z Číny vlastně zkonstruovali českoslovenští inženýři. Je to mimochodem další z důkazů, že náš automobilový průmysl býval kdysi skutečně světový...
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?
V závěrečné kapitole naší dlouhodobé recenze se zaměříme především na konkurenty a také na cenu, která je hlavním, ale rozhodně ne jediným trumfem, který DS 7 drží v ruce. Zaslouží si tato akční DS 7 vaší pozornost a nebo je lepší volbou vyhlášené německé trio – Mercedes-Benz, BMW a Audi?
Čínská automobilka Denza, společný podnik značky BYD a Mercedesu, oznámila evropské uvedení svého vrcholného modelu Z9 GT, který vstoupí na trh jako elektrické vozidlo (EV) v říjnu 2025, následované plug-in hybridní verzí (PHEV) v lednu 2026.
Společnost BYD, světový lídr v oblasti vozidel na nové energie, oficiálně vstupuje na český trh. Tuzemským zákazníkům nabídne čistě elektrické i plug-in hybridní vozy s technologiemi, které jsou součástí její rychlé expanze v Evropě.