Kdybyste mi před deseti lety řekli, že jednou dám přednost značce Hyundai před německými modely, jako je Tiguan či Kodiaq, tak bych se jen tak lehce pousmál. Jenže ten den právě nastal a ačkoliv je to netradiční začátek recenze, tak rovnou „propálím“, jak se věci mají – vzal bych raději nové Santa Fe, než Kodiaq. Pojďte se podívat, proč tomu tak je a v čem se tento odvážný „kyborg“ liší od svých německých protějšků.
Úvod a ceny
Santa Fe je největší SUV od Hyundai. Vyrábí se od loňského roku a své okolí stále nepřestává šokovat. Může za to především velmi extravagantní design, který buď milujete nebo nesnášíte. Já se přiznám, že patřím do té první skupiny. Pod kapotou již nenajdeme dieselovou motorizaci, jako u předchůdce, ale jsou zde na výběr dvě alternativy. Hybridní 1,6 litrový motor, který je doplněn o elektromotor a malou baterii (HEV) a nebo Plug-in hybrid (PHEV) se silnějším elektromotorem a větší baterií, kterou lze dobíjet ze sítě či nabíječky. U první verze HEV si můžete zvolit mezi pohony 4x2 či 4x4. S plug-in hybridem se pojí vždy čtyřkolka.
Cenově Santa Fe startuje na částce 1 139 990 Kč vč. DPH (akční cenovka), dostanete hybridní „dvoukolku“ ve výbavě Comfort, která ovšem většině zákazníků postačí – nabízí mnoho. Námi testovaný Style 4x4 se stejným hybridem startuje na částce 1 339 990 Kč vč. DPH (akční cenovka).
Exteriér
Design budí emoce a to je dobře. Hranatá karoserie s ostrými liniemi, masivními blatníky a světelnými „H“ motivy z něj dělají SUV, které se nebojí vystoupit z davu. Přední maska s LED světlomety působí jako ze sci-fi filmu, zadní část je rovněž ostře řezaná a překvapí praktickým výklopným sklem zavazadelníku.
Celkově vůz připomíná americké SUV ze staré školy – ale modernizované pro dnešní dobu. Líbí se mi i nízko umístěné zadní světlomety.
Rozměry: 4830 / 1900 / 1720 / 2815 mm (délka, šířka, výška, rozvor)
Hmotnost: 1985 - 2115 Kg
Interiér
Uvnitř panuje velmi příjemná atmosféra, která navozuje s trochou nadsázky pocit přepychu, který byste tu nečekali. Sedadla nabízí fantastický komfort a nechybí ani elektrické ovládání, vyhřívání či klimatizování. Jsou ideální na delší cesty a líbí se mi i výhled ven, kterému dominuje mohutná kapota. Ocenil bych však možnost přitáhnout si volant blíž k tělu a hlavově opěrky, které by byly podélně stavitelné. Jsou to detaily, ale právě tyto detaily odlišují opravdové prémiovky od těch, které se je snaží dohnat.
Palubní desce dominuje dvojice 12,3 palcových displejů se zakřivením směrem k řidiči. Jsou tak akorát velké, dobře čitelné a celkově k infotainmentu nemám výtky. Snad jen, že by mohl být o chlup přehlednější, ale proti ostatním asijským automobilkám je to z pohledu intuitivnosti stále nadprůměr. Potěší také možnost vidět auto „z venku“, jako to mívají třeba Land Rovery či Jaguary. Je to sice o něco méně propracované, ale účel to plní. Vadí mi například zbytečně složité vypínání asistentů a jejich nejednoznačný popis. Skvělou zprávou však je, že je zde samostatná sekce pro ovládání klimatizace a ačkoli obsahuje i dotyková malá tlačítka, pracuje se s ní na poměry dnešních aut celkem slušně.
Vyzdvihnout však musím celkově velmi hezké zpracování interiéru a použité materiály, které jsou opravdu na úrovni - hezká kůže, měkčené plasty, dřevěné / hliníkové dekory atd. Jasně, jedná se o imitace, ale opravdu kvalitní a hezké. Promyšlené jsou i odkládací prostory (ve středovém tunelu, dvě zavírací přihrádky před spolujezdcem, držáky nápojů ve výplních i u zadních cestujících atd). Další skvělou věcí jsou dvě bezdrátové nabíječky vpředu – věřím, že to vyřeší spoustu partnerských hádek o tom, kdo si po cestě dobije telefon.
Zadní sedadla jsou polohovatelná jak podélně, tak sklonově, což je skvělé. Místa je tu na rozdávání a líbí se mi také prosklená střecha. Nechybí ani výdechy klimatizace v B sloupku, USB-C konektory či možnost posunutí sedadla spolujezdce pomocí elektrických tlačítek na opěradle. Co mi však chybí, jsou senzory pro bezklíčový přístup do vozu na zadních klikách.
Kufr po velký a ve standardním uspořádání pojme 711 - 1075 litrů (závisí na posunutí druhé řady sedadel), po sklopení druhé řady sedadel vznikne rovná plocha a objem naroste na 2032 litrů. Jedná se přesně o ten typ vozu, kam hodíte matraci, spoustu věcí a můžete měsíc cestovat po Evropě v naprostém komfortu.
Jízda
Santa Fe je stavěné primárně na komfort. Adaptivní tlumiče tu nenajdete, ale vůbec to nevadí. Ani větší 20 palcová kola nejsou žádný problém, jízdní komfort je nadprůměrný. Podvozek i karoserie nabízí solidní tuhost, takže si hravě poradí s velkými výmoly a nerovnostmi. Tlumiče bez problému odfiltrují i příčné či drobnější nerovnosti. Všemu nasadí korunu ještě skvělé odhlučnění, pomalé řízení a vysoká hmotnost. Zkrátka máte pocit jako v pravém americkém SUV, nebo v parníku - ono to vyjde podobně.
Už asi pravděpodobně tušíte, že na svižnější jízdu v zatáčkách to moc není, takže to potvrzuji. Santa Fe se sice snaží a zatáčí, nicméně je opravdu znát, že to není styl jízdy, pro které bylo vyrobeno.
Co mi na jízdě nejvíce vadí? Rozhodně zbytečně složité vypínání asistentů, které mě mimochodem na dálnici téměř dohnaly k šílenství. Každé ráno vypínám hlídání v pruzích na volantu a pípání při překročení povolené rychlosti v dotykové obrazovce, jenže na dálnici se po zapnutí adaptivního tempomatu aktivuje i asistent řízení. Ten neustále tahá za volant a směřuje auto do pravé části pruhu, jenže já chci jet uprostřed a neznervózňovat tak auta, která jsou vedle mě. Dále vám začne vibrovat volant při řazení se do pravého pruhu. Má totiž dojem, že se řadíte 20 cm před kapotu předjížděného vozu a vůbec nechápe, že tam je 5 - 10 metrů. Aby toho nebylo málo, tak na vás začne pípat, protože koukáte do obrazovky a ne na cestu (pozornost řidiče monitoruje kamera – lze vypnout). K tomu si přidejte, že je pátek odpoledne, začátek D1 z Prahy, dálnici plnou nervózních řidičů spěchajících mimo město a opravdu nepříjemná / nebezpečná jízda je rázem na světe. Díkybohu mám šikovnou ženu, která během minutky všechny tyto „asistenty“ vypnula a mohli jsme tak v klidu pokračovat. Nechci ani myslet na to, že toto zažívá mnoho dalších řidičů, kteří nemají tu kliku, že jim asistenty někdo vypne a řeší to ve 130 km/h a hustém provozu na dálnici sami...Ať žije Evropská unie a boj za bezpečnou dopravu!
Motor
Hybridní varianta (HEV) nabídne benzínový čtyřválec 1,6 TGDI o výkonu 117,6 k a kroutícím momentu 265 Nm. Spolupracuje s elektromotorem (47,7 kW / 264 Nm) a malou baterií o kapacitě 1,49 kWh. Celkový systémový výkon činí 158 kW, točivý moment dosahuje 367 Nm. Celé pohonné ústrojí je dobře sladěné a pochválit je potřeba i práce automatické 6 stupňové převodovky, která řadí logicky a hladce. Co se dynamiky týče, tak ta vyloženě neurazí, ale rozhodně nenadchne. Zrychlení z místa na 100 km/h zabere 9,8 vteřin. Maximální rychlost činí 180 km/h. V městském provozu je to úplně v pohodě, ale při vyšších rychlostech na dálnici je už auto lenivější. Nechybí ani pohon všech kol – do velkých akcí jsme se nepouštěli, ale křížení náprav zvládá bez větších problémů.
Veliká škoda je, že v nabídce nezůstal dieselový motor, který v minulé generaci nabízel lepší spotřebu a to hlavně na dálnici, kde obecně hybridy tak úsporné nejsou. Při lehké pravé noze jsme naměřili tuto spotřebu paliva:
Město: 6 – 7,5 litrů / 100 km
Kombinovaná: 7,2 l
Dálničních 130 km/h: 8 l
Okresky: 6 – 6,5 l
Závěr
Nový Hyundai Santa Fe nás nadchl a to i přes to, že má nějaké ty vady na kráse. Nejedná se však o nic podstatného, co by nemohl vylepšit první facelift. Za cenu nižší, než stojí Škoda Kodiaq dostanete prostornější auto, které působí, jako když patří do vyšší kategorie, což je vzhledem k nižší cenovce paradox. Uvnitř si připadáte jako v luxusním SUV – spousta místa, hodnotné materiály, bohatá výbava, skvělá sedadla a mnoho dalšího. Podvozek je proti Kodiaqu a koncernovým vozů také o ligu dál – nerovnosti tlumí skvěle i přes veliká kola, žádné bouchání či jiné pazvuky. Mezi nevýhody se řadí složitější vypínání asistentů, absence dieselového motoru a neschopnost jet díky vyšší hmotnosti rychleji v zatáčkách, ale ani v jednom upřímně nevidím nijak zvlášť zásadní problém, který by mě přesvědčil si Santa Fe nevybrat. Sháníte-li originální SUV s pořádnou porcí prostoru a za rozumnou cenu, běžte do něj. Hyundai Santa Fe si odváží 8,5/10 bodů.
Plusy
Osobitý design
Praktičnost
Promyšlený interiér
Kvalitní materiály
Snadné ovládání
Jízdní komfort
Velký kufr
Po sklopení sedadel rovná plocha
Bohatá výbava
Férová cenovka
Minusy
Vyšší hmotnost – slabší dynamika
V nabídce není diesel
Spotřeba na dálnici
Vypínání asistentů
Kdybyste mi před deseti lety řekli, že jednou dám přednost značce Hyundai před německými modely, jako je Tiguan či Kodiaq, tak bych se jen tak lehce pousmál. Jenže ten den právě nastal a ačkoliv je to netradiční začátek recenze, tak rovnou „propálím“, jak se věci mají – vzal bych raději nové Santa Fe, než Kodiaq. Pojďte se podívat, proč tomu tak je a v čem se tento odvážný „kyborg“ liší od svých německých protějšků.
Po delší době se podíváme na zoubek atraktivní ojetině, avšak v tomto konkrétním případě se spíše jedná o zánovní auto, než vyloženě ojetinu. Má najeto lehce přes 7 tisíc kilometrů, je z roku 2021 a největší výhoda je, že proti ceně nové plug-in hybridní Q5 stojí tato přibližně o milion méně. Dnešní recenze zjistí, jak se s touto Q5 jezdí a pro koho bude skvělou volbou.
Před třemi měsíci se společnost AURES Holdings rozhodla po 76 letech transformovat tradiční značku Mototechna do nové podoby. V Praze v ulici Kolbenova otevřela první polistopadovou samostatnou pobočku a značce dala nejen novou podobu loga, ale výrazně posunula na novou úroveň nabídku aut i služeb. To se ukázalo jako dobrý tah, protože tím zacílila na náročnější klientelu. Potvrzuje to i rostoucí NPS (hodnocení úrovně služeb od zákazníků) a vysoké hodnocení na Googlu. Doposud byla Mototechna součástí nabídky všech poboček AURES Holdings v Česku a na Slovensku. Do tří let plánuje Mototechna rozšířit nabídku na 2 000 aut a otevřít další pobočky nejen v České republice, ale i na Slovensku a v Polsku.
Modely úspěšné automobilky Cupra prošly v nedávné době faceliftem, který se týká i pohledného kombíku Leon Sportstourer. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná jen o lehké omlazení designu, jak to u faceliftů bývá zvykem, jenže to je omyl. Změněna byla jedna velice podstatná věc, která tento sportovní kombík posunula do vyšší ligy.
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.