O čem majitelé luxusních aut nemluví: Jak drahý je běžný provoz Ferrari?

Ferrari | foto: carscoops.com

Ferrari není levné auto. A ani život s ním nemůže být za babku. Zjistili jsme pro vás, kolik může stát skoro sedm let za volantem italské automobilové ikony.

Michael Sheehan je Kanaďan žijící v Kalifornii a milovník a prodejce vozů Ferrari, hlavně ale muž, který skoro dvacet let píše o všem, co se ve Ferrari šustne. Když prodával jeden z vozů bohatému americkému obchodníkovi s nemovitostmi, začal sledovat náklady, které s provozem auta zákonitě vznikaly. A tady je to, co zjistil:

Nové tmavě modré Ferrari 550 bylo prodáno 19. března 1998 v přepočtu za 4 725 000 Kč muži, který jej plánoval využívat především při víkendových cestách na svůj ranč, ujetá vzdálenost měla být vždy kolem 240 km týdně.

První dva roky provozu byly díky záruce Ferrari, která neomezuje počet ujetých kilometrů,  v podstatě zadarmo. Majitel samozřejmě platil za pohonné hmoty, ale to děláme všichni, ať máme trabanta nebo traktor.

V srpnu 2000, pět měsíců po vypršení záruky a v době, kdy mělo Ferrari najeto 13 637 mil (21 819 km), prošel majitel s vozem prohlídkou při 15 000 ujetých mílích. Výměna dvou zadních kol, oleje, filtru a chladící kapaliny přišla na necelých 55 tisíc Kč.

O dva měsíce později byly při stavu tachometru 17 220 mil vyměněny hlučné rozvodové řemeny a ložiska, díky rozšířené záruce firmy Ferrari proběhla výměna zdarma. Byla vyměněna také nádrž ostřikovače předního skla, to už ovšem za cca 16 tisíc korun.

V listopadu téhož roku (najeto 17 618 mil) byly po nehodě vyměněny tři kola a přední spoiler, cena: 26 985 Kč.

V prvním roce, kdy auto nepodléhalo záruce, zaplatil majitel v servisu celkem 94 tisíc korun, servisní náklady na ujetou míli činily 23,50 Kč.

Přišel rok 2001 a hned v lednu, při 18 124 najetých mílích, byly za 5300 Kč vyměněny dva kulové klouby a pouzdro stabilizátoru, což je u těžkých a výkonných aut s motorem vpředu běžné. V dubnu (stav tachometru: 18 998 mil) přibylo do seznamu výdajů za opravy 57 tisíc korun za opravu chladiče, nové přední pneumatiky a několik dalších drobností.

O pár dní a mil později (stav: 19 002 mil) začala svítit kontrolka motoru a za 5500 Kč muselo být vyměněno čidlo. Na konci května (19 329 mil) bylo potřeba provést opravu na přístrojové desce, která přišla na 27 tisíc korun. O pět měsíců a 1289 mil později do sloupečku výdajů přibylo dalších padesát tisíc za každoroční výměnu oleje a filtrů a nové zadní pneumatiky.

Druhý rok bez záruky stál majitele celkem 189 tisíc korun.

V prosinci (21 358 mil, tj. 34 172,8 km) proběhla výměna kontrolek v přístrojové desce a chladiče za necelých 44 tisíc korun, a náklady na míli se za druhý rok bez záruky vyšplhaly na padesát korun.

V lednu 2002 musel majitel při stavu tachometru 21 966 mil vyměnit baterii, pořídit nová pouzdra zavěšení a udělat geometrii, celkem za 26 tisíc korun. V březnu (22 956 mil) se měnil rámeček poznávací značky za dva a půl tisíce korun, a v květnu (23 802 mil) bylo vyměněno čerpadlo posilovače řízení, včetně kapaliny, všechno za 10 500 Kč.

Září téhož roku obnášelo výměnu skříně řízení, skříně posilovače a provedení geometrie kol, na účtu se objevila částka 181 tisíc korun. Rok skončil se stavem tachometru 26 236 mil a při prosincové třicetitisícové prohlídce byly zjištěny problémy s tlakem. Musely se vyměnit rozvodové řemeny a všech 24 ventilů včetně příslušenství. Naštěstí pro majitele veškeré ventily i příslušenství dodala automobilka Ferrari zdarma na základě rozšířené záruky a tak celková cena na účtu byla "pouze" sto šedesát tisíc.

Celkové náklady na třetí rok provozu po záruce (a pátý rok provozu od zakoupení vozu) byly nakonec 387 tisíc a míle přišla na 79 korun.

V roce 2003 majitel ujel se svým tmavěmodrým Ferrari jen 672 mil a jediný výlet do servisu stál 5200 korun. Tento rok tedy stál hrdého majitele vozu se vzpínajícím se koníkem stejně, jako by jezdil s Toyotou: 7,77 Kč na ujetou míli. Prostě, když s Ferrari jezdíte málo, nemáte ani ty drobné problémy, které mechanici renomované značky tak rádi a tak důkladně řeší.

Ani v dalším roce se s Ferrari 550 moc nejezdilo - nejpoužívanější cesta vedla zřejmě do servisu. Hned v lednu 2004, při 31 688 mílích, stála výměna přepínače kontrolky sedadla a stírátek osmadvacet tisíc korun. O týden později se za 4300 Kč měnilo pouzdro stabilizátoru, na konci února byla provedna výměna dílu ruční brzdy a dílu zadních brzd, a auto dostalo čtyři nová kola. Majitel odcházel s účtem na sedmdesát tisíc korun. Na začátku března (32 122 mil) do kolonky výdajů přibylo díky tekoucímu chladiči devatenáct tisíc korun, a celková částka vydaná za rok 2004 se tak vyšplhala na 122 tisíc korun, a přestože Ferrari příliš nejezdilo, náklady na míli činily 23 korun.

V prosinci 2004 obchodník s nemovitostmi své Ferrari 550 prodal. Za šest a třičtvrtě roku soužití do svého vozu jen za servisní náklady doslova nasypal celkem 797 200 korun. Automobil koupil za 4 725 000 Kč. Aby byl obrázek kompletní, spotřeba Ferrari 550 se pohybuje nad hranicí 20 l na 100 km, čili zhruba 32 l na 100 mil. Tak co, máte našetřeno?

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 0 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy