Snad každému z nás už se někdy stalo, že jsme uvízli v dopravní zácpě, která se během chvíle znovu naprosto plynule rozjela, aniž bychom kdekoliv před sebou viděli jakýkoliv důvod k jejímu vzniku. Někdo těmto zácpám říká fantomové a s jejich vysvětlením přišli vědci z MIT.
Jejich důvodem jsou překvapivě a možná i paradoxně spěchající řidiči, kteří nedodržují bezpečnou vzdálenost a nebezpečně se lepí na auta jedoucí před nimi ve snaze donutit je přidat nebo uhnout z cesty. Takové chování je však nejen nepříjemné, ale také velice nebezpečné.
Jak totiž ukázal výzkum techniků z MIT, k plynulé dopravě je bezpodmínečně nutné, aby řidiči udržovali bezpečnou vzdálenost. Jedině tak mohou včas a přiměřeně reagovat na nenadálé situace, aniž by tak ohrozili nejen své zdraví či životy, ale i plynulost provozu, jak pronesl profesor Berthold Horn a jeho kolega Liang Wang.
Pro lepší pochopení si můžeme uvést příklad. Pokud se budete na někoho zbytečně lepit a nenecháte si dostatečnou mezeru, pak pokud toto vozidlo před vámi byť jen lehce přibrzdí, vy nebudete mít čas adekvátně reagovat a budete muset sešlápnout brzdy naplno. Tím váš vůz ztratí dynamiku a vy donutíte brzdit i řidiče za vámi, kteří budou muset bez ohledu na bezpečnou vzdálenost brzdit nouzově - a to až do momentu, než se vy opět rozjedete. V mezidobí však vyvoláte řetězovou reakci, která automobily daleko za vámi donutí dokonce i zastavit a zácpa je na světě.
Zde je tedy prakticky vidět, že nedodržování minimální bezpečné vzdálenosti je nejen nebezpečné, ale zároveň i nepříjemné pro ostatní účastníky provozu. Chceme li tedy začít předcházet dopravním zácpám, je důležité začít u sebe.
Velkým pomocníkem v boji proti těmto fantomovým zácpám mohou být i asistenční systémy, jako je například adaptivní tempomat, který dodržuje nastavenou vzdálenost od vozidel před námi a okamžitě reaguje na jakékoliv změny. Než se však tato technologie masově rozšíří, je potřeba začít u sebe a vyvarovat se potencionálně nebezpečného chování za volantem.