O čistotu laku a karoserie bychom se určitě starat měli, jak často vůz mýt se ale říci nedá. Každopádně špína usazená na karoserii na sebe váže další špínu, vodu a v zimě i sůl. Na choulostivých místech jako jsou lemy, podběhy a další záhyby karoserie pak vzniká elektrolytická reakce – rez. Určitě má tedy smysl auto mít, a to i starší, zejména v zimním období.
A jaký je ideální přístup? „Jednou pořádně umýt, využít ten nejdražší program včetně důkladného umytí spodku a ošetření tvrdým voskem; nebo to nechat udělat ručně. Pak stačí pravidelně jezdit do myčky na levný program, když špíny není moc,“ doporučuje nezávislý konzultant pro čerpací stanice Tomáš Mikšovský. Podle něj musí vozidlo mýt častěji zejména řidiči z velkoměst s průmyslovou výrobou, kde je špína velmi odolná a mastná.
Mycí box
Pokud máme chuť a čas, můžeme se vypravit do samoobslužných mycích boxů. Takzvané bezkontaktní myčky jsou zvláštně v poslední době velmi populární a jejich počet neustále roste. Za standardní cenu 10 korun na minutu tak máte k dispozici teplou vodu s možnostmi přidání nejrůznější chemie. Mytí se standardně skládá ze 4 nebo 5ti mycích programů, podle toho, zda je myčka vybavena kartáčem.
Jako první program se používá mytí s aktivním práškem nebo pěnou, které má odstranit špínu z karoserie. Ideální vzdálenost mezi hadicí a karoserií bývá kolem 30 cm. Následující program bývá buď oplach studenou vodou, anebo (pokud je jím bezkontaktní myčka vybavena) mytí kartáčem, který je vhodný na odolnou špínu a usazené nečistoty.
Poté můžeme buď mytí ukončit, anebo pokračovat dalšími dvěma programy, které obsahují nanesení horkého vosku a následný oplach. Výhody mycích boxů oproti klasickým myčkám spočívají především v tom, že zde nehrozí riziko poškrábání. Pokud totiž klasické myčky nemají obsluhu, která nám auto dostatečně předmyje, může se u hodně znečištěné karoserie stát, že mycí kartáče vozidlo poškrábou. Další nespornou výhodou je mytí prahů a dalších míst, kam kartáče v klasické myčce nedosáhnou.
Kartáčové myčky
V tomto případě můžeme narazit na dva srovnatelné druhy. Buď se jedná o tzv. „portálové“, kdy portál s kartáči jede kolem stojícího vozu, anebo tzv. „průjezdné“, kdy je auto na pásech taženo skrze kartáče. Většina takovýchto myček používá tři kartáče, jeden vrchní a dva boční. Ty luxusní jich mají pět. Německá firma Christ má dokonce patent na dělené kartáče s klouby, které karoserii lépe obstoupí a mytí je tak mnohem účinnější.
Jediné, co lze v tomto případě doporučit, je vybírat si myčky s obsluhou, které nám auto předmyjí. Ručně vystříkají vodou podběhy, celé auto odmočí, a pokud je to potřeba, aplikují chemii na rozpouštění hmyzu a na disky kol, které bývají silně zanesené od brzdových destiček.
Pokud byste měli v plánu navštívit kartáčovou myčku, je potřeba myslet na určitá pravidla. Základem je sklopení antény, která by se mohla vyškubnout, namotat na kartáč a ošlehat celý vůz po cestě tam i zpátky. Stejně tak do myčky nesmí ani terénní vozidla s ochranným rámem či vozidla se střešním boxem.
Lak u nového auta
Mezi řidiči je rozšířena fáma, že s novým autem se kvůli nestálosti nevytvrzeného laku nemá první půlrok jezdit do kartáčové myčky. „Ve starých návodech k obsluze to opravdu bývalo, dnes už jsou všechny karoserie lakovány a ošetřeny tak, že jim myčka nevadí. Obecně však doporučujeme jezdit jen do kvalitních značkových myček,“ říká Evžen Krauskopf z automobilky Škoda.