Existuje velké množství léků, které snižují řidičovu pozornost a narušují jeho koordinaci. Každý člověk na ně však reaguje odlišně. Někdo si vezme prášek a jeho účinky ani pořádně nepocítí, zatímco dalšího přepadne třeba spánek. Vše závisí na lékařské diagnóze, velikosti dávky, tělesné váze a dokonce i na pohlaví.
Obecně je nutné řídit se informacemi v příbalovém letáku a radami vašeho lékaře. Každopádně dobře zvažte, zda si léky vezmete, než usednete za volant. Různé druhy léků (tedy indikační skupiny léčiv) mají totiž různé druhy vedlejších účinků. Toto jsou některé z nich:
Trankvilizéry – zmírňují pocity úzkosti a duševního napětí, jde o zklidňující léky. Mohou však vyvolávat spavost, malátnost a závratě. Začínají účinkovat přibližně za 30 minut od podání.
Antidepresiva se zklidňujícím účinkem – užívají se ke zmírnění příznaků klinické deprese. Používají se i k léčbě úzkostí, bipolární afektivní poruchy a při poruchách spánku či příjmu potravy. Mohou způsobit dočasné zhoršení zraku a otupělost.
Analgetika – používají se k úlevě od bolesti a účinkují rozdílnými způsoby na periferní i centrální nervovou soustavu. Omezují schopnost reakce. Působit začínají téměř okamžitě a jejich účinky trvají dvě až pět hodin.
Antikonvulziva – užívají se při léčbě a prevenci epileptických záchvatů (křečí). Mohou narušovat koordinaci pohybů a zraku. Účinkují až 12 hodin.
Lokální anestetika – užívají se pro "otupění" pacienta například při zubních a dalších drobných lékařských zákrocích. Mohou vyvolat nevolnost a závratě.
Léky na bázi cinarizinu – používají se u neurologických nemocí spojených s motáním hlavy, s léčbou hučení v uších a poruch sluchu. Účinná látka cinarizin má rovněž využití při léčbě mozkových onemocnění, migrén a otřesů mozku. Léčiva tohoto typu však mohou vyvolat ospalost a narušit tělesnou koordinaci.