Nenáviděné retardéry na silnicích. Škodí, nebo pomáhají?

Retardéry škodí nebo pomáhají? | foto: pixabay.com

Jak to ve skutečnosti je? Nesporným faktem je, že zpomalovací prahy mají svůj smysl - především v místech, kde přes silnici nebo v okolí chodí například děti. Řidiče nutí zpomalit před nimi, aby „nepřišli o zuby“ a nepoškodili vůz. Z druhé strany brždění a rozjíždění přirozeně zvyšuje emise. Volit tedy jedno ze dvou zel? Nebo existuje jiné řešení?

Čeští odborníci jsou toho názoru, že především betonové prahy, poměrně vysoké a tvrdé, které nutí motoristy bezmála k zastavení, nejsou ideálním řešením. Zpomalovací retardéry tohoto typu by měly být nahrazeny podle specialistů i z dalších autoklubů širokými nižšími plastovými „polštáři“ a zároveň o jejich umístění mají informovat dopravní značky, a to v postupných krocích přikazujících snižování rychlosti. Jedině tak lze dosáhnout toho, že nedochází k razantnímu brždění a rozjíždění bezmála z nuly. Negativní účinek změřila studie britského národního institutu pro zdraví (NICE).

V případě benzinového vozu, který emituje méně emisí, prahy a snížení rychlosti na 30 km/h vedou ke zvýšení emisí oxidů dusíku o 60 %, o stejný podíl se zvýší i podíl CO2 a pevných částic je do ovzduší vypuštěno o 47 % více. Tento fakt jasně napovídá, že retardéry společně s vyšší bezpečností mají i negativní vliv. Pokud jde o Velkou Británii, na důsledky znečištění ovzduší zemře ročně předčasně 25 000 lidí.

V České republice odhad lékařů hovoří o bezmála 10 000 předčasných úmrtích ročně. Proto je na místě se nad daným problémem seriózně zamýšlet a hledat řešení. Ta naši odborníci vidí v dosažení maximálně plynulé jízdy. Už méně agresivní jízda představuje snížení emisí o 20 %. Ještě vyšší efekt pak má plynulá jízda.

Britský projekt uvádí, že nízká plynulost dopravy je zodpovědná za 64 % znečištění ovzduší ve městech. V českých zaviní zkrácení lidského života v průměru o 2 roky.

Stále se vracíme k témuž – plynulost dopravy, omezení nutnosti zastavovat, třeba i na retardérech, je cestou zlepšení ovzduší, a tedy i zdraví lidí.

Podle studie NICE je totéž, tedy plynulá změna, přesněji snížení rychlosti, nezbytné i na dálnicích. Konkrétně, mnohem více používat proměnné značení, které s dostatečným předstihem upozorňuje, a to v postupných krocích, na nezbytnost snížit maximální rychlost. Tím se nejen zvyšuje bezpečnost, ale také eliminují situace s prudkým bržděním a opětovným přidáváním plynu.

„Plynulost dopravy je opomíjeným, a přitom velmi důležitým faktorem, jak bezpečnosti, tak ekologie dopravy nejen ve městech, ale i mimo ně. Vždyť ročně, kvůli kongescím, ztrácí naše ekonomika přes 100 miliard korun“, podtrhuje prezident ÚAMK JUDr. Oldřich Vaníček.

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 0 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy