Začněme „limitními“ teplotami. Za teplot nižších než mínus 10 stupňů Celsia, bychom se už měli auto myčkám vyhnout. A které případně raději zvolit? Ty s automatickým provozem, nebo ruční, které obsluhuje sám motorista? První mohou nabídnout například programy ošetření podvozku, druhé dávají šanci vystříkat i méně dostupná místa. Doporučení odborníků zní – volit spíše druhou variantu, protože si sami zvolíte, zda použijete před samotným použitím saponátů (ty jsou obvykle téměř stejné) čištění tlakovou vodou. No a jak se rozhodovat v případě, že jedna portálová automatická myčka používá kartáče nebo „textilní mopy“? Po pravdě řečeno základní materiál obou je bezmála totožný, nejčastěji se používá polyetylén, který lakům moderních vozů neublíží.
Nyní je na řadě odpovědět na to, která z obou rad – v zimě mýt častěji, v zimě nemýt vůbec, je tou správnou. Vlastně obě a žádná. Jak tomu rozumět?
Pokud máme starší automobil s už poškozeným lakem a zvláště je-li karoserie již opravovaná, celé plochy znovu přelakovány, je rozumnější se v zimě myčkám vyhnout. Prostě proto, že po umytí teplou vodou a vyjetí do studeného nebo dokonce mrznoucího dne, dojde k dalšímu poškození opravovaných vrstev laku. Stejně jako se na místech poškozených, nepřekrytých lakem vzhledem ke stáří vozu, bude vytvářet další rezivějící místo. Nemluvě o citlivých podbězích, dutinách vnitřní straně blatníků a podobně. To je tedy důvod proč pro některé majitele aut nejsou myčky v zimě správným místem návštěv.
Opačně, technická sůl, nečistoty překrývající některá místa a podobně jsou pro současné vozy jen a jen „nepřáteli“, kterých je dobré se zbavit i v zimě návštěvou myčky. Takže – záleží především na stavu karosérie vozu, stejně jako vnější teplotě vzduchu, zda zamířit s vozem do „koupelny“ nebo nikoliv.
Jaká pravidla, jakmile do myčky v zimě zamíříme, dodržovat? Předně ta, která platí vždy – zavřít okna a dveře, odmontovat, pokud to jde, anténu, sklopit zpětná zrcátka, vypnout stěrače a u moderních vozů vyjmout klíček ze zapalování, protože dešťový senzor může spustit automatické stírání. Nezapomenout ani na dobré zavření víka zavazadelníku nebo otvoru a víčka palivové nádrže. K těmto obecným pravidlům experti ÚAMK přidávají jednu zimní radu – rozhodně nevjíždějte do portálové myčky s kousky sněhu a námrazy na karoserii. Tyto kousky sněhu a ledu by se pod kartáči změnily v brusný papír, který dokáže kartáč před sebou hrnout po celé ploše střechy nebo kapoty. Výsledek je zřejmý.
Jaký program zvolit? Pokud ho myčka nabízí, zvolte program s výrazným prvním oplachem. Ten jednak smyje lépe největší nečistotu, ale také zaručí, že změna teplot na povrchu karoserie bude postupná, než nadejde mytí teplou vodou, která u některých myček dosahuje i nad 25 stupňů Celsia, což například při venkovní teplotě mínus 5 stupňů Celsia představuje dost vysoký teplotní šok pro lak.
Ještě jeden program mohou odborníci ÚAMK doporučit – zvláště pro majitele vozů průměrného stáří je to mytí podvozku. Naopak doporučit nelze žádnému motoristovi v zimě nanášení horkého vosku anebo jiné speciální programy.
Poslední rada, i přesto, že automyčky vůz osuší horkým vzduchem, osušte je zvláště na citlivých místech hadrem. Jde například o pryžová těsnění oken, dveří, víka zavazadelníku a podobně. Tam může zůstat vlhkost, která za mínusových venkovních teplot zamrzne. Samozřejmě, že v této souvislosti lze jen doporučit už před zimou namastit pryžové těsnění silikonovým olejem. Ten bude vozu odpuzovat a motorista se tím zbaví jedné starosti. S tím souvisí i trvalá péče o vůz během celého roku, stejně jako například doporučení zvláště u dražších vozů zimní pneumatiky nazout na plechové nebo lité disky se speciálním povrchem, který je připraven odolat zimnímu solení silnic. Protože jak známo – nejen oblečení, myšleno čistá a nepoškozená karoserie, ale i vhodné obutí, tedy zimní ráfky kol, dělá hezký výsledek. A vy ze svého vozu budete mít radost i v zimě.