TEST: Citroën C3 Aircross 1,2 PureTech. Jak jezdí malé SUV s nejžádanějším motorem?

Letmo k původu

Jak jistě víte, Citroen v kategorii crossoverů nabízí dva velmi podobné vozy. Těmi jsou C3 Aircross, kterému je věnovaný dnešní článek a téměř stejně veliký C4 Cactus, o kterém si budete moci přečíst zhruba za dva týdny. Oba tyto modely pak samozřejmě porovnáme, aby byly rozdíly mezi nimi jasně patrné.

C3 Aircross nahrazuje malé MPV C3 Picasso, jako koncepční vůz se objevil již v březnu loňského roku, tehdy ještě pod názvem „Aircross“. Hotový produkční vůz jsme mohli vidět o půl roku později na autosalonu v Ženevě, kde dostal i své celé jméno. Mimo automobilku Citroen jde pak o koncernového sourozence Peugeotu 2008 a Opelu Crossland X, i když nutno dodat, že tady si Citroen svým vytříbeným designem jede doslova vlastní ligu.

Netradiční design

Nicméně to v tomto případě vůbec neznamená špatný. Ano, C3 Aircross je výstřední, jenže právě díky tomu dokáže zaujmout. A já věřím, že pokud se bude potencionální zájemce rozhodovat mezi několika vozy, rozhodne se pro Aircross právě díky designu. Jsem rád, že to není žádná šedá myš a alespoň podle reakcích okolí mohu říci, že se Aircross spíše líbil a to až v 90% dotazů.  A pokud patříte ke zbylým deseti procentům, kterým se vůz nelíbí, pak si ho stejně nekoupíte a nic vás k tomu nepřemluví.

C3 Aircross je moderní, svěží a nabízí nevyčerpatelné možnosti personalizace a barevných kombinací. Některé designové prvky podědil z modelu C3, jiné převzal z C4 Cactus. Výstřední je zejména přední část vozu, které dominuje vysoká kapota s chromovým nárazníkem a rozdělenými světlomety. Upřímně musím říci, že mi chvíli trvalo, než jsem s vozem získal odhad při parkování. Přes vysoký předek řidič nemá úplně dobrý výhled. Tento problém však řeší parkovací čidla anebo čas, během kterého si zvykne každý.

Přední část hagusů i zadní okno z laminátu s barevnými pruhy, to jsou jen další módní výstřelky, které ukazují, že se majitel tohoto vozu nebojí vyjít z davu. Plastové lemy, prahy a vyšší světlá výška pak dávají najevo, že byste se s vozem neměli ztratit ani na nezpevněných cestách.

SUV to určitě není

Crossover je pojem, který nemá definici a lze pod něj tedy schovat téměř cokoliv. Na začátku znamenal prostě „kříženec“ a mohl to být klidně luxusní pick-up. Časem se vžilo označení pro vozy kombinující kvality SUV s vozem pro každodenní použití. Jenže ani to není úplně správné, vždyť které SUV (Sport Utility Vehicle) je dnes doopravdy sportovní a užitkové? Nicméně nejen skupina PSA, ale i většina evropských automobilek nyní těží z tohoto kouzelného označení, které prodává.

Je však škoda, že tyto pseudo-SUV nejsou nabízeny alespoň v jedné variantě s pohonem 4x4. Aircross dokáže jet mimo silnici rozumnou rychlostí. Jenže pokud dojde na ztížené podmínky, limit pohonu dvou kol vás velmi brzy vrátí nohama na zem a fyzikální zákony vám nepomůže překonat ani ovladač Grip Controlu s přednastavenými režimy: sníh, bláto a písek. Po reálných zkušenostech se 17“ koly, které byly obuty na testovaném voze, vám můžeme doporučit, abyste zůstali u těch 16“. Větší kola s nízkým profilem sice vypadají dobře, na druhou stranu odebírají vozu schopnost klidné jízdy na rozbitých silnicích a polních cestách.

Malý velký interiér

Syté barvy a různé tvary neunikly ani interiéru, nás ale zajímal spíše prostor a variabilita. Prostoru pro posádku není málo, záleží však na rozměrech pasažérů. Řidič běžné výšky, která v mém případě činí 185 cm, má za volantem pohodlí, dostatek místa nad hlavou i vedle sebe. Na místě spolujezdce situaci komplikuje sedadlo bez nastavitelné výšky. Na této sedačce jsem již mezi hlavou a stropem neměl příliš prostoru a tušil jsem, že vyšší postavy by zde mohly mít opravdu problém. To nakonec potvrdil můj figurant, který se se svými 199 centimetry opravdu nevešel a stejný problém měl i na zadních sedadlech.  

Ta jsou rozdělena standardně 2:1, v tomto rozložení jsou sklopná i posuvná. Sklopené sedadlo spolujezdce navíc vytváří rovnou plochu se zadním sedadlem, což lze využít buď pro komfortní cestování pasažéra vzadu, který se bude rázem cítit jako v BMW sedmé řady anebo pro převoz předmětů dlouhých až 240 centimetrů. Pro zajímavost, při sklopení pouze zadních sedadel je délka ložné plochy 145 centimetrů.

Kufr je zvláštní kapitolou a dostalo se mu ode mne speciální pozornosti. Nechtěl jsem totiž věřit objemu udávaného výrobcem – 410 litrů. Po přeměření základních rozměrů 99 x 68 x 48 (šířka, hloubka a výška plata v centimetrech) jsem se dostal k reálnému objemu 323 litrů. Ptáte se stejně jako já, kde je těch zbylých 87 litrů? Ty se mi nakonec povedlo naměřit ve spodní části dvojitého dna kufru. Je tedy na vás, zda zvolíte rovnou nakládací plochu a spokojíte se s 320 litry nebo raději falešné dno kufru uložíte v garáži a budete mít k dispozici plných 410 litrů.

Fronta na motory

Název zní možná úsměvně, ale přeplňovaný benzinový tříválec 1,2 PureTech opravdu patří mezi natolik žádané motory, že je skupina PSA ani nestíhá vyrábět. Výrobu tak kromě francouzského města Douvrin a čínského Xiang Yang musela rozšířit o další výrobní závod v Trémery (Francie). Produkce by v příštím roce měla přesáhnout jeden milion kusů ročně.

Motory PureTech jsou k dispozici ve variantách 110 a 130 koní a již po několikáté vyhráli v mezinárodní anketě „International Engine of the Year Awards“ v kategorii 1,0 až 1,4 litru. Z výše dostupných informací vyplývá, že je o danou pohonnou jednotku opravdu zájem a tak jsme i my očekávali laťku hodně vysoko. Jak si tedy tento motor vedl?

Nutno podotknout, že velký kus špinavé práce odvedla šestistupňová automatická převodovka s hydroměničem EAT6, která se skupině PSA opravdu povedla. Řadí sametově, včas a navíc se (z hlediska zvolených rychlostí a předvídání) chová opravdu inteligentně. A právě díky ní a správným otáčkám jsme z motoru 1,2 PureTech dostali maximum. To maximum, pro které bychom se s manuální převodovkou museli doslova „ukvrdlat“. Motor jede ale opravdu výborně, je dostatečně živý ve městě i mimo něj a dle jízdních vlastností byste třívalcový nízkoobjemový motor pod kapotou netipovali.

Jedinou daní je snad vysoká spotřeba. Během týdenního soužití, dodržování všech rychlostních limitů a několika stovek najetých kilometrů se průměrná spotřeba ustálila na čísle 7 litrů, přičemž i dlouhodobá spotřeba na automobilu při jeho převzetí činila 7,2 litrů, takže lze tento údaj považovat za dlouhodobý průměr.

Co a za kolik

Při výběru pohonné jednotky máte na výběr z benzinového motoru 1,2 PureTech, který může být buď přeplňovaný nebo atmosférický a naftového motoru 1,6 BlueHDI o dostupných výkonech 100 a 120 koní. Motory můžete dále nakombinovat s pětistupňovou manuální či šestistupňovou automatickou převodovkou. Z hlediska výbavy je na výběr z variant LIVE, FEEL a SHINE.

Standardní výbava LIVE obsahuje kromě jiného i tempomat, manuální klimatizaci, varování před opuštěním jízdního pruhu a asistent pro rozjezd do kopce. Trochu překvapivě neobsahuje rádio. Pomineme-li akční ceny a bonusy vyplívající z využití financování a odkupu starého vozu, nejlevněji pořídíte Aircross za 349 900 Kč (1,2 PureTech 82k, 5-ti stupňová manuální převodovka).

Výbava FEEL je bohatší o kožený volant, přídavná denní světla s LED optikou a rádio Citroen Connect. V této variantě se pohybuje cena Aircrossu od 379 000 Kč. (1,2 PureTech 82k, manuální převodovka) až do 484 900 Kč (1,6 BlueHDI 120k, 6-ti stupňová manuální převodovka).

Námi testovaná verze obsahovala nejvyšší výbavu SHINE doplněnou o další prvky příplatkové výbavy, kterou tvoří například paket parkování (7 500 Kč), volič jízdních režimů Grip Control (14 000 Kč), hands free přístup a startování (9 500 Kč) a el. otevíratelné střešní okno za 29 000 Kč. Celkově se tak výsledná cena testovaného vozu vyšplhala až na 572 000 Kč.

Le résumé

Citroen C3 Aircross rozhodně není špatné auto, nicméně esa v rukávu mu scházejí. I kdybychom využili nejrůznějších slev a srazili cenu testovaného vozu o několik desítek tisíc dolu, stále je moc drahý. Aircross je totiž určený především jako druhé auto do rodiny; možná bude plnit i roli hlavního auta v nenáročné rodině, v obou případech však s důrazem na nízkou pořizovací cenu. Proto si myslím, že jeho nejsilnější variantou (z hlediska zajímavosti pro pořízení) je ta nejlevnější.

Pokud se podíváme na základní cenu 349 000 Kč (akční cena až 309 000 Kč), pak je Aircross oproti konkurenci jen nepatrně levnější. Ať už je to Hyundai Kona, Kia Stonic, Seat Arona nebo Renault Captur a Opel Crossland-X, všechny modely se pohybují se srovnatelnými motory a výbavou v cenách od 350 do 390 000 Kč. I tyto automobilky však nabízejí nejrůznější akční ceny a oproti modelu C3 Aircross jim v základní výbavě nechybí rádio. Místo něj dokonce montují nejrůznější dotykové Infotainmenty.

Nezbývá než doufat, že se Aircross brzy okouká a ceny půjdou dolu. Pokud jste však fanda značky, koupí tohoto vozu chybu neuděláte. Modelu C3 Aircross není moc co vytknout, jen to dnes nemá ve svém konkurencí překypujícím segmentu, malých SUV, vůbec jednoduché.