Dvoutest Hondy XL750 TransAlp a CB750 Hornet: stejná srdce, rozdílné charaktery

Honda XL750 TransAlp | foto: Petr Boháč

Dnes se trochu netradičně podíváme hned na dva testovací stroje. Oba letos představené motocykly dvou naprosto rozdílných kategorii spojuje stejná pohonná jednotka. Jak cestovní enduro a street fungují s dvouválcovou "sedum-pade"?

Honda CB750 Hornet | foto: Petr Boháč

Společná srdce

Začneme tím společným, a sice motorem. Zadní kola obou motocyklů roztáčí řadový dvouválec s osmi ventily s krátkým zdvihem s objemem 755 ccm. Ten dosahuje výkonu 67,5 kW (92 koní) při 9500 otáčkách za minutu. Slušný točivý moment 75 Nm má své maximum v 7000 otáčkách. Motor je spárovaný s šestistupňovou manuální převodovkou s funkcí QuickShifter pro rychlé řazení pod plynem bez nutnosti vymáčknout spojku.

 

Honda CB750 Hornet | foto: Petr Boháč

Vzhled

TransAlp

Začněme u cestovního endura. Jak je v této kategorii a kubatuře zvykem, tak se i TransAlp vyznačuje vysokým, štíhlým tělem s výrazným oplastováním a vysokým plexi. Vnější rozměry jsou 2 325 mm x 838 mm x 1 450 mm, světlá výška je 210 mm a sedlo se nachází 850 mm nad zemí. Nižší sedlo je možné objednat.

Enduro stojí na efektně zlatě lakovaných vypletených kolech s rozměrem 21 palců vpředu a 18 palců vzadu. Kola obouvají po endurovsku hrubší, ale i tak spíše silniční pneumatiky 90/90 R21 vpředu a 150/70 R18 vzadu.

Testové provedení bylo s příplatkovou výbavou a obsahovalo balíčky:

RALLY SADA - TRIKOLÓRA:

Toto balení obsahuje veškeré příslušenství umožňující maximalizovat terénní schopnosti TRANSALP: Kryt motoru a rukojetí, rally stupačky

Dále pak balíček Urban zvyšující úroveň cestování. Ten obsahuje: 50L kufr s opěrkou zad, nosič, 25L vnitřní brašnu, vyšší plexi a hlavní stojan.

 

Honda XL750 TransAlp | foto: Petr Boháč

Hornet

Když se řekne Honda Hornet, v duchu se přenesu do doby mé povinné školní docházky, kdy jsem jako puberťák "slintal" nad novým naháčem od japonské Hondy. Miloval jsem velké kulaté světlo s chromováním, čtveřici leštěných svodů prosvítajících za předním kolem až po velké pohodlné dvojsedlo. Nic z toho o čtvrt století novější Hornet nenabízí a tak chtít domů Horneta z mých snů, sáhl bych po CB650R, jejíž vzhled kápl do noty mé nostalgické duše.

 

Když se odprostím od minulosti a budu Hondu CB750 Hornet vnímat nezaujatým okem, je současná podoba více "sršní" než v případě prvního vydání. Hlavním charakteristickým rysem modelu Hornet je palivová nádrž inspirovaná tvarem křídel sršně. Stejně tak skosená maska připomíná hlavu obávaného létajícího hmyzu, což se o kulaté lampě rozhodě říct nedá. Ještě musím zmínit jednu koncovku výfuku s dvěmi otvory, kdy ten vrchní je větší než spodní. Totožný výfuk se nachází i na výše popsaném TransAlp.

 

Vnější rozměry mají hodnotu 2 090 mm x 780 mm x 1 085 mm se sedlem ve výšce 795 mm. Kola z lehké slitiny s 5 paprsky ve tvaru Y mají 17 palců a rozměr pneumatik je 120/70 vpředu a 160/60 vzadu.

 

Honda CB750 Hornet | foto: Petr Boháč

Jízda

TransAlp

Po usednutí na sedadlo ve výšce 850 mm nemám se svými 181 cm sebemenší problém dosáhnout oběma nohama na zem. Tento luxus jsem třeba na Africe nezažil. Takže bod pro TransAlp. Pohodlný posez za rovnými řídítky si zaslouží též chválu. Nehrozí, že mě po pár kilometrech bude bolet celé tělo.

Pojďme k motoru. Dvouválec k TransAlp sedí a měl ho odjakživa. Jen jeho výkon se v dobách dávno minulých pohyboval někde okolo 50 koní a teď tu náhle máme bez mála výkon dvojnásobný. Spodek má slušný krouťák, který sedne klidnému cestovateli a po přidání plynu i v nižších otáčkách motorka poměrně ochotně zrychluje. Ochotně míněno plynule, žádná divočina se ale na plný plyn neodehrává. TransAlp se mění v pronásledovatele "ostrých rejží" až mezi 6500 a 9500 ot./min. Byli jsme na výjezdu s kamarádem na Yamaha YZF1000R Thunderace. Když jsem na okreskách držel zmíněné otáčky, tak se za mnou rozhodně nenudil. A to se bavíme o stroji s motorem z legendární R1.

Podvozek skvěle filtruje i hrubší silniční nerovnosti  díky dobré ochraně před větrem a silnému motoru se TransAlp jeví jako skvělý univerzál. Rychlé dálniční přesuny i v dešti? Pohoda. Předjíždění na okreskách první třídy? S prstem v nose. Opravdu rychlá jízda na zakřivených okreskách třetí třídy? Ano i tady se Honda cítí dobře. Kde vidím slabinu je terén. Už na prašné rozbité polní cestě jsem z motorky neměl úplně nejlepší pocit a tak bych se raději s TransAlp do žádného off-road dobrodružství raději ani nepouštěl.

 

Hornet

Po zkušenostech s TransAlp jsem k Hornetu přistupoval s mírným despektem. Dvouválec s jalovějším spodkem a 92 koňmi těsně před omezovače je v cestovním enduru skvělý motor. Ale co ve streetu, který má být super zábavnou hračkou? Tohle bude asi nudný týden, říkal jsme si... Jaká byla realita? 

Nasedam sedlo vysoké pouhých 795 mm za rovná řidítka. Posez je příjemně vzpřímený a nohy blízko u země přidávají na jistotě při stání a to i v koloně v kopci. Hornet je díky tomu ideální i pro slečny menšího vzrůstu. Startuji a vydávám se zdolat první kilometry za řidítky Horneta. Už po pár metrech je mi jasné, že taky bude vše jinak než v případě TransAlp. Motor ochotně reaguje na sebemenší pootočení pravého zápěstí a nenuceně, přesto s odhodláním posílá motorku kupředu. Také ovladatelnost je dle očekávání úplně jinde, než v případě cestovního endura. Motorka je hbitá a ochotně mění směr.

Za městem dávám režim SPORT a plný plyn. Otáčky letí vzhůru a Hornet za nimi. Sytém QuickShifter funguje výborně a já tam sázím jednu rychlost za druhou. Hluché výkonové rozmezí otáček, jaké si pamatuji z TransAlp tady není. Honda ochotně reaguje na plyn kdykoliv, kdy se na něj jen podívám a motor lační po otáčkách. Moc mi nejde na rozum, že se jedná o totožný motor.

Motorka je i díky relativně úzké gumě mrštná a s ochotou se nechá překlápět ze strany na stranu. Jízda po zakroucených okreskách je fakt návyková. Problém nastává v hodně technických pasážích na špatném povrchu. Udělal jsem si výlet okolo Kokořína a tam se Hornet jako ryba ve vodě rozhodně necítí. Tvrdý podvozek neustále odskakuje a v hodně nízkých otáčkách při jízdě do zakrouceného kopce je i motor trochu nervózní a poškubává. Tady bych raději čtyřválec, než humpolácký dvouhrnek. Ale obecně je jízda na okreskách parádní. Když občas ukáže tachometr číslo, které by bylo na pováženou i na německé dálnici, tak mám v záloze dobře dávkovatelné brzdy, které snad pojem jako vadnutí nikdy neslyšeli. 

A co dálnice? Sem se tedy Hornet primárně nehodí, ale rychlostí 130 km/h není problém cestovat ani na větší vzdálenosti a i chystaných 150 km/h se dá udržet bez většího sebezapření.

Ještě zmíním elektroniku. Díky systému wheelie control, který udržuje přední kolo na zemi si může troufnout dát na této motorce plný plyn i ne úplně zkušený motorkář. Avšak když se vypne, není problém stroj zvednout na zadní kdykoliv na požádání.

 

Závěr

Dvojice novinek ze stáje Hondy sází na povedený dvouválec, který z TransAlp dělá skvělého univerzálního cestovatele a z Horneta schopný, ale hlavně zábavný Street. Navíc není problém jezdit mezi 4,5 až 5 litry na 100 km. Dalším a možná tím hlavním lákadlem jsou ceny. Všestranný TransAlp lze pořídit od 249 900 Kč. Za super hračku v podobě CB750 Hornet dáte pouze 189 900 Kč.

Ač jsem vždy spíš pokukoval po endurech, tak z této dvojice bych sáhl po Hornetu. Pro mě se jedná o jednostopé překvapí roku. 

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 0 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy