První svezení v Hyundai Ioniq 5 – Má se Škoda obávat?

Ioniq 5 dostal slušivý retro minimalistický design, vycházející z konceptu Hyundai 45 představeným před dvěma lety na Frankfurtském autosalonu. Málokdy se povede, aby produkční auto vypadalo téměř totožně, jako odvážná koncepční vize a tady se opravdu změnilo máloco.

Slušivý kabátek ovšem není zdaleka všechno, co tento vůz nabízí. Pod karosérií se nacházejí nejmodernější technické vymoženosti. Jedná se o první elektromobil od Hyundai postavený na dedikované platformě E-GMP, a je dostupný s bateriemi o velikostech 58, a 73 kWh. Maximální výkon elektromotoru může být až 225 kW a dojezd až 481 kilometrů. Přímá konkurence Škoda Enyaq mimochodem nabízí velmi podobné baterie o velikostech 58 a 77 kWh, chlubí se však dojezdem až 520 km, a papírově je na tom tedy o něco lépe. Ioniq 5 má ale eso v rukávu v podobě unikátní palubní sítě o napětí 800 V, kterou se doposud chlubila jen mnohem dražší auta Porsche Taycan a Audi e-tron GT. 

Co to v praxi znamená? Díky dvojnásobnému napětí proti jiným elektromobilům zvládne Hyundai mnohem vyšší nabíjecí výkon, až 350 kW, a dle výrobce lze nabít 100 km za 5 minut. Dobíjecích stanic s takovým výkonem sice zatím moc není, pár už jich je i v České republice a další budou přibývat.

“Pětka” nabízí i funkcí V2L, díky které se dá auto použít jako obrovská powerbanka, ze které si můžete nabít třeba elektrokolo. Solární panely na střeše mají zaručit nějaké ty kilometříky dojezdu navíc. 

Stejně jako u Škody Enyaq byl zvolen pohon zadních kol. Znamená to tedy eliminaci nešvaru, se kterým se potýkají elektromobily s pohonem kol předních, kde se pneumatiky sjíždějí rychleji, než je zdrávo. To je znát převážně u Kony Electric, ta si velmi ráda “zahrabe” a má sklony k nedotáčivosti, což u Ioniqu 5 nehrozí.

Minulý týden jsem byl pozván na jízdní prezentaci nového Hyundai Kona N na slovenském okruhu Slovakiaring, kde jsem měl možnost usednout na chvíli i za volant nové elektrické stylovky. Ze všech nabízených aut jsem se právě na Ioniq 5 těšil ze všeho nejvíce, už kvůli tomu, jak originálně vypadá. Mezi novináři byla o klíčky skoro bitva, ale podařilo se mi je uzmout i pro sebe a plný očekávání šel k vozidlu.

Po odemknutí auto “zamrká” hranatými LED obrysovkami, které působí jako z nějakého komixu. Dveře se otvírají zapuštěnými klikami, které sice nejsou automaticky výsuvné, ale pohodlně a intuitivně se s nimi manipuluje.

Asi největší překvapení nastává ve velmi prostorném futuristicky pojatém interiéru, kterému dominují světlé barvy. Po usednutí a zavření dveří nastává naprostý klid. Izolace od okolního světla a městského šumu. V kombinaci se světlými barvami by se mohlo jednat o skvělé místo na meditaci. Na minimalisticky stylizované palubní desce se nachází infotainment a řidičův digitální přístrojový štít. Sedačky jsou opravdu pohodlné, mají spoustu nastavení, nechybí zde samozřejmě výhřev ani ventilace. Sedí se poměrně vysoko nad vozovkou, takže je slušný výhled ven, jak to ke crossoveru patří. Dále překvapí poněkud neobvykle chybějící logo na volantu, a chybějící střední konzole, kterou podobně jako v Hondě e nahradila pouze jakási stolička s držáky nápojů. Díky tomu působí interiér opravdu vzdušně a prostorně. 

Kvůli chybějící středové konzole bylo třeba umístit volič jízdního módu na “páku” pod volant, podobně jak to mají nové elektrické Volkswageny. Volím tedy D, v infotainmentu nastavuji sportovní režim a vydávám se na cestu. Ve vesnicích kolem Slovakiaringu Ioniq 5 budí rozruch. Lidé zvědavě koukají, a není divu, auto opravdu vypadá jako by přijel někdo z budoucnosti.

První dojem z jízdy je velmi pozitivní. Auto působí mohutně a bezpečně, ve sportovním režimu je slušná dynamika a to i v testované verzi se 160kW elektromotorem. Podvozek je nastaven velmi komfortně, a bez sebemenších problémů pluje přes všechny nerovnosti na vozovce. Proti menší Koně Electric, se kterou mám bohaté zkušenosti, potěší výborné odhlučnění kabiny. Auto vytváří dojem “bubliny” kde čas ubíhá jinak než venku za okny. 

Po krátké jízdě plné pozitivních emocí se vracím zpět na parkoviště Slovakia Ringu a nerad vracím klíč reprezentantovi Hyundai. Bohužel jsem neměl čas vyzkoušet spotřebu ani ono superrychlé nabíjení, na to si budeme muset počkat až na klasický týdenní test. Každopádně ale můžu říct, že je-li toto elektrická budoucnost, máme se na co těšit.