Postupné povinné zavedení systému nouzového brždění, společně s ještě přesnější a rychlejší detekcí pohybu chodců a cyklistů v okolí vozu, zvýší aktivní bezpečnost a sníží počet úmrtí na silnicích. Tohoto názoru je i partnerský automotoklub ÚAMK, německý ADAC. Příkladem, který názorně ukazuje, jak „elektroničtí strážní andělé“ zvyšují bezpečnost je postupné povinné zavedení bezpečnostních nafukovacích vaků nebo ESP, elektrických předpínačů bezpečnostních pásů a dalších prvků. Třeba v Německu odborníci automotoklubu uvádějí, že se díky nim podařilo snížit počet úmrtí na silnicích za posledních 15 let z 10 000 na asi 3 200.
Povinnost nově vyráběné vozy vybavovat systémem ESP například platí od roku 2011. Nyní nastupuje čas na povinné zavedení asistentů nouzového brždění. Že nejde o přehnaný požadavek, potvrzuje fakt, že v USA deset předních výrobců automobilů (Audi, BMW, Ford, General Motors, Mazda, Mercedes Benz, Tesla, Toyota, VW a Volvo) v souladu s americkými institucemi jako jsou: DOT nebo Národní správa bezpečnosti silničního provozu (NHTSA) a Pojišťovací institut pro bezpečnost silničního provozu (IIHS), začne standardně vybavovat nová vozidla nouzovými brzdnými systémy.
Co to konkrétně znamená? Rozsah funkcí brzdných asistentů může být značně široký. Vše začíná pouhou detekcí překážky před vozidlem, na což obvykle vůz upozorňuje světelným a zvukovým výstražným signálem. Vyšší stupeň představují systémy schopné následně přibrzďovat nebo dokonce zcela zastavit vozidlo automaticky před překážkou. Nejčastější je takzvaný "City-Brake systém", který je funkční při popojíždění ve městě do rychlosti 30 km/h. Ten buď začne vytvářet sám brzdný účinek, a tak spolu se zvukovým a světelným upozorněním přiměje řidiče zareagovat, nebo sám vozidlo zastaví. Vyšší stupeň představují asistenty doplněné o detekci pohybu cyklistů či osob pomocí kamer nebo radarového signálu v okolí vozidla, kteří by mohli vstoupit do jeho dráhy. Zároveň v těch nejlepších případech nehovoříme o omezení reakce systému konkrétní maximální rychlostí.
ÚAMK je dlouhodobým propagátorem používání bezpečnostních pásů, proto například provozuje simulátory nárazu, které názorně na akcích pro veřejnost ukazují, jak nebezpečné je nepásat se. Díky elektronickým předpínačům pásů nebo pyrotechnickým patronám v zámcích pásů je dnes jejich účinnost ještě vyšší. Nicméně i náraz v malé rychlosti, který simuluje jedno ze zařízení ÚAMK, jasně ukazuje, jak nebezpečný je náraz třeba do vozidla vpředu. Proto si ÚAMK velmi dobře uvědomuje, že je třeba udělat maximum proto, aby byl náraz minimální, nebo se mu vozidlo vyhnulo zcela. Jednou z cest je právě povinné zavedení asistentu nouzového brždění do výbavy nově vyráběných vozidel.
Nemálo se v tomto směru již podařilo. První na této cestě bylo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 78/2009, které stanovilo požadavek na výbavu nových vozidel od 24. února roku 2011 o systémy, které detekují razantní brzdění řidičem a podporují ho zvyšováním brzdného tlaku v brzdovém okruhu. Dalším významným krokem bylo nařízení (ES) č. 661/2009 ze dne 13. července 2009, které zavedlo od listopadu 2011 povinnost montovat do nových aut ESP, tedy elektronický stabilizační systém.
Psali jsme
ADAC a ÚAMK jsou názoru, že nadešel čas jednat o povinném zavedení asistentů nouzového brzdění. Podle analytiků automotoklubu se na vyspělých evropských trzích nabízí až 11 600 modelů. Asi 70 % z nich má a může, či rovnou nabízí tak zvaný City-Brake, tedy městský brzdový systémem. Konkrétně, ve standardu je v 59 % případech a ve 41 % je za příplatek (zhruba v ceně 350 euro). Dále asi 38 % všech prodávaných nových modelů může nabízet takovýto systém i pro vyšší rychlosti. Z toho ve standardní výbavě ho má asi 11 % nových vozidel a 89 % za příplatek (přibližně 1 200 euro).
A důvod, proč se odborníci našeho automotoklubu tak zasazují za zavedení vyspělých brzdových asistentů? Výzkumy ÚAMK a dalších evropských automotoklubů ukazují, že havárie, při nichž je vůz nabourán zezadu, jsou třetími nejčastějšími a z celkového počtu dopravních nehod představují 24 % případů. Jen střízlivý odhad ÚAMK hovoří o tom, že v Evropě by se tak ročně mohlo zachránit asi 3 000 lidských životů. A to je rozhodně důvod k zamyšlení.