Málokterý výrobce automobilů vám dnes nabídne nějaký svůj model bez klimatizace v základu. Tento prvek výbavy se totiž postupem času ukázal nejen jako příjemným společníkem na cestách, ale také jako způsob, jak učinit cestování bezpečnější. Díky chladnému vzduchu ve vozidle se náš organismus nepřehřívá, šetří energii a nám se cestuje pohodlněji. Trvalo však dlouhé roky, než byla první klimatizace do automobilu zabudována.
Oficiálně první klimatizační jednotka na světě, jejímž konstruktérem byl William Carrier, byla poprvé instalována a spuštěna v roce 1902. Jejím účelem však nebylo zvýšit lidský komfort, ale zajistit bezproblémový chod tiskařské společnosti, které se vlivem vlhkého vzduchu kroutil papír, což mělo negativní vliv na výsledek práce.
Psali jsme
Od té doby bylo namontováno ještě několik klimatizačních jednotek, zájem o ně však nebyl příliš velký, neboť tyto stroje byly obrovské, jejich účinnost nebyla příliš slavná a využívaly jedovatý čpavek. Změna však nastala v třicátých letech, kdy se povedlo jedovaté plyny nahradit a klimatizace zmenšit.
Tou dobou se dokonce objevily i první pokusy o instalaci klimatizačních jednotek do automobilů, ovšem na to byly klimatizace stále ještě příliš velké, málo účinné a také drahé.
Jedněmi z prvních, avšak nepříliš úspěšných, vozů vybavených klimatizací se tak staly vozy Packard z roku 1939. Tyto vozy byly nejprve v továrně zkompletovány, poté byly odvezeny do společnosti Bishop and Babcock Co, kde do nich byla klimatizace umístěna a poté byly dopraveny na autosalon k zákazníkům.
Tento systém byl pojmenován jako "Weather Conditioner", ovšem u zákazníků se hned z několika výše zmíněných důvodů nesetkal s úspěchem.
O mnoho lépe si však v roce 1953 vedl Chrysler Imperial, který se stal jedním z prvních automobilů s klimatizací v nabídce příplatkové výbavy. Klimatizační systém nesl v tomto voze název Airtemp a byl mnohem pokročilejší, než jeho konkurenti.Ovládal se přepínačem na palubní desce a nabízel dokonce až tři rychlosti. Chladný vzduch navíc nebyl namířen přímo na posádku, ale ke stropu odkud se dál rozptyloval.
Stejně jako Chrysler nabídly v roce 1953 klimatizaci i automobilky Cadillac, Buick a Oldsmobile. Všechny tyto systémy se však vyznačovaly stejným řešením: Klimatizace byla ukryta v zadní části vozu, zmenšovala zavazadlový prostor a využívala vlastní pohonnou jednotku.
To se změnilo až v roce 1954 s příchodem vozu Nash Ambassador. Byl to první americký vůz disponující klimatizací umístěnou vpředu u motoru a schopnou topit, ventilovat i klimatizovat. Systém byl také poprvé vybaven elektrickou spojkou a ovládáním na palubní desce, ze kterého se dala nastavit ventilace, topení i klimatizace. Cena za tento systém "všeho v jednom", jak ho známe dnes, přitom nebyla nijak přemrštěná.
Od té chvíle už pak vše vzalo rychlý spád. Do roku 1960 bylo klimatizací vybaveno cca 20% vozidel v USA, přičemž v teplých státech Jihozápadu to bylo až 80%. V roce 1968 se klimatizace stala standardním prvkem automobilů American Motors a v roce 1969 už bylo klimatizací vybaveno více než 54% v USA vyrobených vozidel.