Na počátku rozvoje automobilismu bylo na trhu mnoho výrobců elektrických vozů. Na přelomu 19. a 20. století bylo dokonce více vozů poháněných elektřinou, než těch se spalovacím motorem. Konstruktér a designér Alexander Imnadze Baldini si pohrával s myšlenkou, jak by asi vypadaly závodní vozy 40. let minulého století, kdyby nezvítězila fosilní paliva, ale vozy byly stále poháněny elektřinou.
Svůj koncept, pojmenovaný jako Helvezzia Tipo-6 , byl navržen jako závodní vůz s možností použití na veřejných komunikacích. Design je inspirován tehdejšími závodními vozy, především Bugatti. A ač se jedná o elektromobil, jeho příď zdobí velká chromovaná mřížka "chladiče".
Otevřený automobil dostal kola umístěna mimo karoserii. Ta jsou opatřena úzkými pneumatikami a rezervním kolem uchyceným na levém boku. Řidič je proti povětrnostním vlivům chráněn jen nízkým předním sklem a do jednomístného Helvezzia Tipo-6 se dostane maličkými dveřmi umístěnými v pravé části.
O pohonu se ví pouze to, že jde o elektromobil. Jaký má výkon či jakou kapacitu má baterie, a její umístění ve voze, není známo.