Asi všichni se shodneme, že jedním z největších přínosů moderních automobilů je jejich bezpečnost. Jedním z klíčových prvků při vývoji bezpečnostních systémů jsou však crash-testy, během kterých musí automobilka zničit nespočet vozidel, aby zjistila, jak obstojí v různých krizových scénářích.
A zatímco pro běžnou automobilku není problém vzít z produkce 16 vozidel a zničit je, pro prémiové automobilky typu Koenigsegg to může znamenat klidně celou roční produkci. A to ani nemluvíme o cenách těchto vozidel, které se obvykle pohybují nad hranicí 2 milionů dolarů. Tedy přes 46 000 000 korun.
Automobilka proto musela přijít se zcela novým přístupem, o kterém promluvil ve videu na YouTube kanálu Apex One sám Christian Von Koenigsegg, zakladatel automobilky. Navíc se automobilka rozhodla ukázat i několik záběrů, na kterých podstupuje auto za desítky milionů doslova mučení. Kromě jízdy po nerovné silnici přijde řeč i na pár skoků, nárazy do pneumatik, přejíždění obrubníků, mlácení s dveřmi a kapotou, mlácení do karoserie gumovou palicí i kladivem, odpalování airbagů, atd.
Člověku je z toho pohledu až úzko, v automobilce si však dokázali poradit alespoň s tím, jak srazit náklady na tyto testy na minimum. Základem vozu je totiž speciální karbonový monokok, který byl navržen tak, aby tohle všechno vydržel.
Automobilka tak místo 16 různých automobilů použije k testování pouze jeden monokok, nejdražší část na celém voze, na který jsou postupně instalovány stále nové části podvozku, karoserie, deformačních zón, atd. Místo ničení automobilu tak dochází jen na ničení částí, které se dají snadno vyměnit. A zatímco pro běžnou automobilku by to bylo jen zbytečné zdržování, pro Koenigsegg je to možnost, jak ušetřit ohromné finance a celý proces urychlit.
zdroj: youtube.com
Automobilka navíc používá i řadu počítačových modelů a simulací, které také pomáhají šetřit čas a peníze. Ve výsledku tak automobilka dostane z jednoho „základu" automobilu stejné informace, kvůli kterým by ostatní výrobci museli zničit několik dalších automobilů. V obou případech se však jedná o smysluplný model, neboť nelze srovnávat značky s roční produkcí v řádek stovek tisíc vozidel a několika desítek vozidel.
