Česko sice v posledních týdnech trápí extrémní sucha, minimálně dnes odpoledne a večer bychom se však konečně měli dočkat deště. Studená fronta by navíc mohla přinést i první bouřky, které by kromě silného větru mohlo doprovodit i krupobití, jak dodávají meteorologové. Jak ale před kroupami ochránit naše vozy?
Krupobití je pravidelným strašákem snad všech řidičů i pojišťoven. Pokud totiž neparkujete svůj automobil v garáži, vystavujete se riziku vážného poškození, jehož oprava se může vyšplhat až děsivě vysoko. Jak se tedy dá takovým katastrofickým scénářům předejít?
Jednou z tradičních rad je přikrýt auto dekami. Tuto praktiku využívali zřejmě už naši dědové, kteří na svoje milované škodovky a žigulíky házeli silné deky, které následky krupobití dokázaly alespoň zmírnit. Tato metoda tedy funguje, ovšem má své limity. Tím prvním je nutnost udržet deky na místě, neboť bouřky s krupobitím často doprovází i silný vítr. Navíc jen málokdy stačí jen jedna deka, neboť překrýt celý automobil není úplně snadné. V neposlední řadě je pak potřeba zdůraznit, že ani deka není všemocná. Vlivem větru totiž mohou kroupy narážet do karoserie i z boku a pod různými úhly.
Další možností je využít speciálních ochranných plachet, kterých je na trhu poměrně velké množství. Kromě rozdílných rozměrů a mnohdy i materiálů by však všechny měly nabízet totéž: zesílenou svrchní část a speciální kotevní systém, díky kterému neulítnou. Zesílená část, která je de facto vybavena dekou zmírňující nárazy, obvykle překrývá kapotu, čelní sklo, střechu, zadní sklo a víko zavazadlového prostoru. V dolní části se pak nachází elastický lem a kotevní systém, který by měl udržet plachtu na místě i ve velkém vichru. Cena plachet se obvykle odvíjí podle výrobce a rozměrů, nicméně zakrytí Škody Octavie vyjde na částku okolo 2 000 Kč.
Majitelé domů s vlastním pozemkem mohou popřemýšlet o stavbě dřevěného přístřešku, jejichž ceny nejsou v posledních letech nijak přemrštěné. Pokud ale bydlíte ve městě a nemáte čas hledat deky nebo kupovat plachty, pak si můžete zkusit vytipovat v okolí místa jako mosty či viadukty, kam vůz schovat. Na parkování pod stromem raději zapomeňte, hasiči mají obvykle na práci lepší věci, než odřezávat spadlé větve z vašeho auta. Navíc vyřizování s pojišťovnou by se mohlo zvrtnout v nepříjemný maraton hledání majitele stromu a vymáhání škody.
A tím se vlastně blížíme k předposlednímu bodu, kterým je pojištění. To sice poškození vozu nezabrání, nicméně pojišťovna by měla mít povinnost vám vzniklou škodu nahradit. Pojištění proti kroupám bývá často součástí havarijního připojištění, nebo se dá připlatit ke klasickému povinnému ručení. Podmínky, výše pojistného, spoluúčast i krytí se liší podle pojišťovny, takže rozhodně doporučujeme zavalit vašeho pojišťováka dotazy a nezapomeňte si přečíst všechny podmínky, včetně těch miniaturních vlevo dole. Při výběru pojišťovny navíc nehleďte jen na cenu, ale i na zkušenosti ostatních a celkový přístup.
Tím jediným zcela spolehlivým způsobem, jak vůz ochránit před kroupami, je dostat ho pod střechu. Ve městě je to samozřejmě složitější a míst v krytých parkovištích či parkovacích domech je nedostatek. Navíc to nebývá zrovna levné. V případě dlouhodobého pronájmu však získáváte jistotu, že se vašemu vozu opravdu nic nestane. Pokud ale ve vaší lokalitě není po zastřešeném stání ani památky, můžete zkusit důvěřovat předpovědím a s dostatečným předstihem využít některou z garáží obchodních center. Některá navíc nabízí prvních pár hodin zdarma, takže při troše štěstí a správném načasování vás to nebude nic stát. Na druhou stranu je vždy příjemnější zaplatit pár stovek za parkování, než tisíce za opravy.
Navíc je potřeba zdůraznit, že opravy následků krupobití nemusí být vždy stoprocentní. Pokud se na opravách šetří, nebo se nepoužijí kvalitní díly, mohou se objevit jak problémy se stavem karoserie, tak se zatékáním, vrzáním či profukováním do vozu. V neposlední řadě je pak potřeba zdůraznit snižující se hodnotu vozu, která rapidně klesá zejména při nutnosti díly lakovat. Přístrojem na zjištění tloušťky laku už je totiž dnes vybaven téměř každý autobazar.
V případě, že vás krupobití zastihne během jízdy, nezbývá než se modlit a doufat, že narazíte na most nebo viadukt, pod kterým bude možné zastavit. V případě padání větších krup, u kterých hrozí opravdu vysoké riziko poškození nebo zranění, se nebojte sundat z nohu z plynu, případně sjet ze silnice k odpočívadlu, čerpací stanici nebo na okresku. Riskovat se v těchto případech nevyplácí.
Mezi prémiovými sedany nižší střední třídy máte stále poměrně široký výběr. Pravděpodobně vás jako první napadne německá trojice v podobě BMW řady 3, Mercedes-Benz třídy C a Audi A4. Jsou to skvělá auta, která nabídnou velmi dobré zpracování, technologie i komfort, ale u běžných motorizací často postrádají jednu důležitou věc – emoce. Pokud ale hledáte auto, které nebude jen perfektním dopravním prostředkem, ale při každém nastartování vám vykouzlí úsměv na tváři, možná by vás měla zajímat Alfa Romeo Giulia.
Nové BMW třídy 5 je klasickým reprezentantem vyšší střední třídy. Ačkoliv na nejnovější generaci stále nahlížím pohledem, že se jedná o nedávno představenou novinku, čas neúprosně letí a od zahájení prodeje utekly už tři roky. Začíná se tedy objevovat i na sekundárním trhu mezi zánovními vozy. Jeden takový kus jsme si vybrali do dnešní recenze a to především proto, že stojí téměř stejně, jako zánovní Superb čtvrté generace.