Kdykoliv se bavíme o automobilech, dříve či později dojde řeč i na jejich výkon, který je nejčastěji udáván v koních. Kde se toto označení jednotky vzalo je možné snadno dopátrat na internetu, stejně jako fakt, že není kůň jako kůň. To dnes ale řešit nechceme. Nás totiž podstatně zaujalo video z Francie, kde jediný živý kůň dokázal něco, na co nestačily desítky koňů motorových.
Pokud se budete pídit po původu jednotky „koňské síly," dozvíte se například z Wikipedie, že se jedná o jednotku zavedenou koncem 18. století Jamesem Wattem, jejíž definice zní „Jedna koňská síla je rovna výkonu, který podává soustavně pracující kůň, který zapřažený v žentouru zdvíhá náklad 180 liber (lb) a ujde při tom za hodinu 144 koleček o poloměru 12 stop." A jakkoliv je citování z Wikipedie vždy značně riskantní, pro naše potřeby to bohatě stačí.
Nejde nám totiž o rozebírání fyzikální veličiny, ale o praktickou ukázku toho, co všechno vlastně jeden takový živý kůň dokáže. Nádherný příklad totiž zachytil jistý Jerome Mouret poblíž města Lamballe na severozápadě Francie, jak uvádí web Motor1, který na video upozornil.
Bílý automobil, kterým je podle všeho nové generace Fordu Focus, zde totiž vyjel ze silnice a skončil v mělkém příkopu. A ačkoliv tahle „nehoda" nevypadá nijak dramaticky, levá zadní část vozu je evidentně ve vzduchu a automobil nebyl schopen se z podmáčeného terénu sám vyprostit.
Pomocnou ruku, nebo spíš kopyto, však nabídl muž s koněm. Majestátní zvíře, oděné do tažného postroje, se zapřelo a bez větších potíží auto vysvobodilo. A to za patřičného údivu a potlesku kolem stojících lidí. O jaký druh koně se jedná sice nevíme, silně nám však připomíná valachy používané dříve v lesnictví a pivovarech, kde bylo potřeba skutečně silných tažných zvířat.
Jediné zvíře tak dokázalo to, s čím si desítky „koní" pod kapotou nedokázaly poradit. A navíc se jedná o krásnou příležitost si připomenout, proč máme pod kapotou právě koně. A to i když je tato jednotka již dávno překonaná a používá se snad už jen a pouze u automobilů.
Mezi prémiovými sedany nižší střední třídy máte stále poměrně široký výběr. Pravděpodobně vás jako první napadne německá trojice v podobě BMW řady 3, Mercedes-Benz třídy C a Audi A4. Jsou to skvělá auta, která nabídnou velmi dobré zpracování, technologie i komfort, ale u běžných motorizací často postrádají jednu důležitou věc – emoce. Pokud ale hledáte auto, které nebude jen perfektním dopravním prostředkem, ale při každém nastartování vám vykouzlí úsměv na tváři, možná by vás měla zajímat Alfa Romeo Giulia.
Nové BMW třídy 5 je klasickým reprezentantem vyšší střední třídy. Ačkoliv na nejnovější generaci stále nahlížím pohledem, že se jedná o nedávno představenou novinku, čas neúprosně letí a od zahájení prodeje utekly už tři roky. Začíná se tedy objevovat i na sekundárním trhu mezi zánovními vozy. Jeden takový kus jsme si vybrali do dnešní recenze a to především proto, že stojí téměř stejně, jako zánovní Superb čtvrté generace.