Pokud často cestujete na dálnici, pravděpodobně už jste si někdy pokládali otázku, který pruh je vlastně nejbezpečnější. Každý z pruhů má totiž svá negativa i pozitiva, takže kromě obyčejné diskuze je lepší se v tomto případě podívat na statistiky nehodovosti. A ty mluví naprosto jasně.
Hned úvodem si pojďme říci, že výzkum, kterého se před pár lety zhostil Dan Kozikowski (vystupující pod přezdívkou dfkoz) na svém blogu tumblr, zohledňuje tříproudové silnice a to na území USA. Pravidla pro chování na dálnicích jsou zde sice podobná, ovšem jejich dodržování je poněkud spekulativní. Každopádně pojďme se podívat na samotnou studii.
Kozikowski počítal automaticky s dálnicemi o třech pruzích, přičemž ve své teorii nejprve vycházel z celkem klasických předpokladů: Levý pruh je sice nejrychlejší, určený k předjíždění, což na lidi nepůsobí zrovna bezpečně. Zároveň je však tento pruh nejvolnější - tedy alespoň by měl být.
Střední pruh bývá často hustě obsazený a navíc je lemován dopravou po obou stranách, což v člověku mnohdy nevyvolává zrovna nejpříjemnější pocity. Řidič má ale možnost kdykoliv odbočit vpravo či vlevo, čímž se mu otevírá jakási „úniková cesta" pro případ krizových situací.
Pravý pruh patří k nejpomalejším a pomalá jízda je pro mnoho lidí synonymem bezpečí. Problém však mohou představovat například kamiony, příliš opatrní či nezkušení řidiči a samozřejmě i připojovací pruhy, které jsou také častým místem krizových situací.
Kozikowski však nestál jen o domněnky a předpoklady, ale toužil po jasné odpovědi. Proto se obrátil na NHTSA (National Highway Traffic Safety Administration / Národní správa bezpečnosti silničního provozu), kde jsou sbírána a evidována data o nehodách (Crashworthiness Data System/ CDS).
Tato data obsahují informace o tisících menších, vážných i tragických nehod. Jak se ovšem brzy ukázalo, data neobsahují informace o jízdních pruzích, ve kterých k nehodám došlo. Každá nehoda však byla doplněna popisem, který obsahoval stručný průběh. A tady už se informace o jízdních pruzích skutečně daly dohledat.
Informací však byla ohromné množství a jejich analýza by trvala extrémně dlouho. Kozlowski si proto připravil vlastní skript, pomocí kterého si vyfiltroval nejdůležitější informace. Nejdůležitějším skriptem bylo vyfiltrování tříproudových silnic, následně pak probíhalo hledání jednotlivých pruhů. Rozhodně žádná sranda, ovšem Dan Kozlowski se analýzou dat zabývá na profesionální úrovni, díky čemuž byl schopen vygenerovat působivé výsledky.
Z informací o 100 000 nehodách se mu podařilo získat zmínku o 8 069 nehodách na tříproudových silnicích. V 50% případů těchto nehod pak byly citovány i konkrétní pruhy, přičemž: 900 nehod (22 %) se odehrálo v levém pruhu, 1 513 nehod (38 %) se odehrálo v prostředním pruhu a 1 615 nehod (40 %) v pravém pruhu.
Následně pak Kozlowski svůj skript ještě modifikoval tak, aby vynechával první hledání pouze po tříproudových silnicích a zaměřil se rovnou na určování jednotlivých pruhů. Čísla se pak ještě výrazněji vyšplhala, neboť o pravém pruhu se zmiňovalo 10 899 (46%) záznamů, o prostředním pruhu 8 923 (37%) záznamů a o levém pruhu 4 089 (17%) záznamů.
Je tedy evidentní, že nejvíce nehod se odehrává v pravém pruhu. Zároveň je však potřeba zmínit, že by to nemělo být důvodem, proč se mu lidé budou automaticky vyhýbat. Řazení na dálnicích má svou hierarchii a té by se lidé měli držet, jinak se nemůžeme divit, že se doprava často zbytečně zpomaluje.
Současně je potřeba připomenout, že výzkum se zaměřoval především na americké silnice a dálnice. Analýza dat je navíc již pár let stará a nemusí být stoprocentní, jak sám autor přiznává. Přesto jsou ale její výsledky poměrně jasné.
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?
V závěrečné kapitole naší dlouhodobé recenze se zaměříme především na konkurenty a také na cenu, která je hlavním, ale rozhodně ne jediným trumfem, který DS 7 drží v ruce. Zaslouží si tato akční DS 7 vaší pozornost a nebo je lepší volbou vyhlášené německé trio – Mercedes-Benz, BMW a Audi?
Čínská automobilka Denza, společný podnik značky BYD a Mercedesu, oznámila evropské uvedení svého vrcholného modelu Z9 GT, který vstoupí na trh jako elektrické vozidlo (EV) v říjnu 2025, následované plug-in hybridní verzí (PHEV) v lednu 2026.
Společnost BYD, světový lídr v oblasti vozidel na nové energie, oficiálně vstupuje na český trh. Tuzemským zákazníkům nabídne čistě elektrické i plug-in hybridní vozy s technologiemi, které jsou součástí její rychlé expanze v Evropě.