Čínská produkce na počátku 90. let byla omezená jen na pár modelů vyráběných v joint venture se západními výrobci, jako například VW Santana nebo Jeep Cherokee a několik menších výrobců v provincii Guangdong, montující auta z CKD kitů. Lokální značky tou dobou ještě nemohly zahraniční konkurenci vzdorovat, kromě užitkových vozidel se tehdy v Číně vyráběly jen omezené série lokálně vyvinutých osobních vozidel nevalné kvality.
V 1994 přišla čínská vláda s plánem vytvořit malé a levné osobní vozidlo pro čínskou rodinu. Toto zadání, známé jako China Family Car Project, dostalo 20 západních výrobců. Několik z nich se do projektu zapojilo, mimo jiné Chrysler, Fiat, Ford, Mercedes-Benz, Mitsubishi, Opel, a Porsche. Kromě minimálních rozměrů bylo v zadání určeno také to, že vůz musí být levný, spolehlivý a nabídnout dostatek místa pro čínskou rodinu, sestávající z rodičů, jednoho dítěte a dvou prarodičů. Dle podmínek zadání se vítězný vůz musel vyrábět v joint venture s nejstarší čínskou státní automobilkou FAW.
Jednou z automobilek, která dodala konkrétní model, bylo docela nečekaně německé Porsche, které na pekingském autosalonu v roce 1994 představilo model nazvaný C88. Název odkazuje na zadání projektu, C znamená Cheap, Chinese characteristics, Comfort and Clean, neboli levný, komfortní, čistý a s čínskými rysy. Číslo 88 bylo zvoleno kvůli významu osmičky jako šťastného čísla dle čínské tradice a odkazuje i na plánovanou cenu sériového vozidla, 88 tisíc juanů. Že šlo pro Porsche o důležitý projekt dokazuje i fakt, že tehdejší CEO Wendelin Wiedeking se pro prezentaci na autosalonu naučil svůj projev v čínštině.
Samotný vývoj vozu u Porsche Engineering trval pouhé čtyři měsíce. Pro německou automobilku ale nešlo o první projekt lidového vozu, už dříve se podílela mimo jiné na vývoji Lady Samara, faceliftu VAZu 2103 či první generace Seatu Ibiza. Aby lépe pochopili požadavky čínských řidičů, strávil tým Porsche nějaký čas v Číně, kde zpovídali místní obyvatele. Kromě toho se do Německa vydalo několik čínských techniků, aby se zapojili do vývoje.
V tehdejších prohlášeních bylo C88 připodobňováno k VW Brouk, stejně jako on mělo i C88 motorizovat celý stát a stejně jako Brouk i čínské vozidlo muselo být jednoduché, robustní, prostorné a schopné provozu na nekvalitních cestách.
V případě úspěchu nemělo zůstat u jediného modelu, u Porsche měli naplánovanou produkci hned tří modelů vyvinutých pro Čínu. Kromě základního levného sedanu pro čtyři, za zhruba 45 tisíc juanů, měl přijít i o něco větší a dražší model se stejnou technikou v karosářských variantách sedan, kombi a pick-up za 60-65 tisíc juanů. Posledním modelem byl technicky vyspělejší a moderněji vypadající sedan pro pět pasažérů, vyvíjený i s ohledem na případný export mimo Čínu a splňující jak tehdejší emisní normy, tak podmínky pro nárazové testy. Pouze tento třetí model se však dostal do fáze funkčního prototypu, právě jako C88.
Produkci měla obstarávat nově postavená čínská továrna s roční kapacitou 300 – 500 tisíc vozidel, s plánem pro zvýšeni produkce v následujících letech. Čínští technici pracující v továrně měli projít ročním tréninkem přímo u Porsche v Německu, aby se dosáhlo požadované kvality C88.
Přední kola C88 byla poháněna příčně uloženým 16 ventilovým čtyřválcem o objemu 1.1 litru s výkonem 67 koní a točivým momentem 105 Nm, převodovka byla pětistupňová manuální. Maximální rychlost 980 kg těžkého vozu byla 165 km/h, zrychlení z nuly na 100 km/h trvalo 16 sekund a kombinovaná spotřeba byla 5.8 litru benzínu na 100 km. Kromě toho měl v případě produkce do nabídky přijít i 1.6 litrový diesel o stejném výkonu. Design nepřipomínal nic z dosavadní produkce značky, v interiéru se však daly najít prvky sdílené se soudobými modely. Vůz měl mít na svou dobu a koncepci docela slušnou příplatkovou výbavu, mimo jiné i dva airbagy, ABS a automatickou převodovku.
Ačkoliv šlo o Porsche, nikde na voze se nenacházelo typické logo známé ze sportovních modelů značky. Místo něj bylo pro C88 vytvořeno nové, symbolizující čínskou rodinu. Trojúhelník s kruhy symbolizuje rodiče s jedním dítětem, vzhledem k tehdy platné politice jednoho dítěte. Té bylo přizpůsoben i další detail konceptu, úchyty na zadních sedačkách byly připravené pouze pro jednu dětskou sedačku.
Z celého projektu čínského rodinného auta však bez vysvětlení sešlo a žádné z vozidel se vyrábět nezačalo. Dle vyjádření z Porsche však cílem celého projektu zřejmě bylo pouze získat inspiraci a nápady pro čínské automobilky a některé prvky C88 se posléze začaly objevovat na vozech tamních značek. Porsche se ještě neúspěšně pokusilo prodat vůz některé z indických automobilek, po letech snažení však vůz skončil v německém muzeu značky, kde stojí dodnes.
Jediným dalším známým konceptem vzešlým z celého projektu byl Mercedes-Benz FCC, představený na stejném autosalonu roku 1994. Na rozdíl od sedanu C88 bylo FCC spíše vyšším hatchbackem, stejně jako Porsche však i Mercedes plánoval více karosářských verzí. Na rozdíl od Porsche C88 nebyly náklady na vývoj FCC úplně vyhozené peníze, spolu s dalším konceptem, nazvaným Mercedes-Benz Vision A 93, se stal předobrazem pro sériovou třídu A.