Provozovatelem serveru autoroad.cz je
INCORP MEDIA GROUP s.r.o., IČ: 118 23 054
Světelné křižovatky bere většina řidičů jako nutné zlo, které by mělo zvýšit dopravní kapacitu silnice a snad i zvýšit bezpečnost. Věděli jste ale, že každý řidič stráví čekáním na červené v průměru dva celé dny ročně? Automobilka Ford se proto rozhodla prozkoumat možnosti, jak by se dalo semaforů jednou provždy zbavit. Její malá sonda do budoucnosti je sice funkční, ale pro většinu z nás naprosto děsivá.
K největším benefitům světelných křižovatek patří jejich schopnost zvýšit dopravní kapacitu, ovšem věděli jste, že průměrný řidič stráví ročně čekáním na červenou v průměru až dva dny? Celých 48 hodin času, během kterých zbytečně spalujete palivo a vlastně nemůžete pořádně nic jiného dělat.
Automobilka Ford však přišla se zajímavou myšlenkou, díky které by se za pár let mohly stát světelné křižovatky minulostí. Automobily by totiž projížděly křižovatky zcela plynule a míjely by se v poměrně malých vzdálenostech. Novou technologii prezentovala automobilka v tomto týdnu jako součást britského programu Autodrive, jehož cílem je přenést technologie autonomního řízení a propojených vozidel z testovacích tratí na silnice, jak uvádí web CarScoops.
Systém označovaný zkratkou IMP (Intersection Priority Management) pracuje s technologií komunikace mezi automobily (V2V), díky které lze jízdu více vozidel plynule zkoordinovat. Pokud se tedy dva automobily blíží ke stejné křižovatce, systém zobrazí každému vozidlu takovou ideální rychlost, aby se na křižovatce nesrazily.
Ve výsledku to znamená, že auta by neměla před křižovatkami již nikdy brzdit. Kromě úspory času by tím podle Fordu mělo dojít i k úspoře paliva, které nebude spalováno během postávání na červenou ani během rozjezdů. Technologie navíc slibuje zvýšení bezpečnosti křižovatek a omezení počtu kolizí klidně až o 60 procent.
Ačkoliv působí celá myšlenka dost přelomově, inspirací pro techniky Fordu měl být pohyb lidí ve velkých davech. Jak automobilka vysvětlila, lidé dokáží přizpůsobit svou rychlost chůze tak, aby do nikoho nenarazili a současně nemuseli zpomalovat. Podstatným rozdílem ale zůstává skutečnost, že srážka dvou lidí mívá podstatně mírnější následky, než srážka dvou automobilů.
Systém je v současnosti připraven k instruování lidí sedících za volantem, ovšem v budoucnosti by mohl zadávat pokyny přímo systému autonomního řízení, což nám připadá jako podstatně smysluplnější řešení. Řekněme si totiž upřímně, jak často sledujeme příkazy od našeho vozu a jak často se jimi řídíme.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?
