Provozovatelem serveru autoroad.cz je
INCORP MEDIA GROUP s.r.o., IČ: 118 23 054
Světelné křižovatky bere většina řidičů jako nutné zlo, které by mělo zvýšit dopravní kapacitu silnice a snad i zvýšit bezpečnost. Věděli jste ale, že každý řidič stráví čekáním na červené v průměru dva celé dny ročně? Automobilka Ford se proto rozhodla prozkoumat možnosti, jak by se dalo semaforů jednou provždy zbavit. Její malá sonda do budoucnosti je sice funkční, ale pro většinu z nás naprosto děsivá.
K největším benefitům světelných křižovatek patří jejich schopnost zvýšit dopravní kapacitu, ovšem věděli jste, že průměrný řidič stráví ročně čekáním na červenou v průměru až dva dny? Celých 48 hodin času, během kterých zbytečně spalujete palivo a vlastně nemůžete pořádně nic jiného dělat.
Automobilka Ford však přišla se zajímavou myšlenkou, díky které by se za pár let mohly stát světelné křižovatky minulostí. Automobily by totiž projížděly křižovatky zcela plynule a míjely by se v poměrně malých vzdálenostech. Novou technologii prezentovala automobilka v tomto týdnu jako součást britského programu Autodrive, jehož cílem je přenést technologie autonomního řízení a propojených vozidel z testovacích tratí na silnice, jak uvádí web CarScoops.
Systém označovaný zkratkou IMP (Intersection Priority Management) pracuje s technologií komunikace mezi automobily (V2V), díky které lze jízdu více vozidel plynule zkoordinovat. Pokud se tedy dva automobily blíží ke stejné křižovatce, systém zobrazí každému vozidlu takovou ideální rychlost, aby se na křižovatce nesrazily.
Ve výsledku to znamená, že auta by neměla před křižovatkami již nikdy brzdit. Kromě úspory času by tím podle Fordu mělo dojít i k úspoře paliva, které nebude spalováno během postávání na červenou ani během rozjezdů. Technologie navíc slibuje zvýšení bezpečnosti křižovatek a omezení počtu kolizí klidně až o 60 procent.
Ačkoliv působí celá myšlenka dost přelomově, inspirací pro techniky Fordu měl být pohyb lidí ve velkých davech. Jak automobilka vysvětlila, lidé dokáží přizpůsobit svou rychlost chůze tak, aby do nikoho nenarazili a současně nemuseli zpomalovat. Podstatným rozdílem ale zůstává skutečnost, že srážka dvou lidí mívá podstatně mírnější následky, než srážka dvou automobilů.
Systém je v současnosti připraven k instruování lidí sedících za volantem, ovšem v budoucnosti by mohl zadávat pokyny přímo systému autonomního řízení, což nám připadá jako podstatně smysluplnější řešení. Řekněme si totiž upřímně, jak často sledujeme příkazy od našeho vozu a jak často se jimi řídíme.
Nové BMW třídy 5 je klasickým reprezentantem vyšší střední třídy. Ačkoliv na nejnovější generaci stále nahlížím pohledem, že se jedná o nedávno představenou novinku, čas neúprosně letí a od zahájení prodeje utekly už tři roky. Začíná se tedy objevovat i na sekundárním trhu mezi zánovními vozy. Jeden takový kus jsme si vybrali do dnešní recenze a to především proto, že stojí téměř stejně, jako zánovní Superb čtvrté generace.
Segment ostrých hatchbacků neboli „hot-hatchů“ mám velice rád. Jedná se o dostupné vozy s levným servisem, které řidiče baví při každé jízdě a zároveň se s nimi dá jezdit i každý den po městě. V posledních letech jsou bohužel téměř vyhynulým druhem – mluvím například o hravé Fiestě ST, precizním Hyundai I20 N, ale i o Renaultu Clio RS, Peugeotu 208 GTI či VW Polo GTI. Je nová Škoda Fabia 130 autem, které zaujalo místo po těchto legendách?
