Z vysněného auta se stala noční můra: Chtěla jen pár oprav, místo toho dostala hromada šrotu

Historie částečně rozebraného vraku, který byl kdysi Chevroletem Impala z roku 1959, se začala psát v květnu 2009. Tehdy si ho Gina pořídil za 14 000 dolarů, přičemž půlku si ještě musela vypůjčit od své rodiny. Ta jí však ochotně přispěla, neboť velice dobře věděla, jak moc Gina po klasice z padesátých let touží.

Gina si tak přivezla domů plně funkční automobil, který však potřeboval pár menších servisních zásahů. Když tedy viděla u silnice servis, kam pravidelně vjíždí klasické automobily, rozhodla se ho také navštívit. S majitelem se domluvila na menších servisních zásazích, nalakování vozu, přečalounění interiéru, instalaci elektrických oken a posilovače řízení a zvýšení výkonu.

Vše mělo proběhnout během 8 až 10 měsíců a obě strany se domluvily na částce 22 000 dolarů. Když se však Gina jezdila dívat, jak renovace probíhá, nestačila se divit. Auto prý bylo odstavené, reozebrané a mizelo z něj stále více dílu. Po roce a více než 16 000 dolarů tak chtěla Gina své auto zpět, tedy alespoň co z něj zbylo. S tím však majitel servisu nesouhlasil a tak musela do celé záležitosti vstoupit policie.

Nyní má Gina na zahradě domu jejich rodičů rozebraný vůz, kterému řada dílů chybí a jiné jsou rozloženy po zahradě. Reportérka, která se rozhodla případ zmapovat, se tak vydala zjistit názor i majitele servisu. Ten se nejdříve zapíral, nicméně poté k rozhovoru svolil.

Podle jeho slov byl automobil v horším stavu, než se na první pohled zdálo. Místo drobných oprav se tak musel pustit do náročného vyvařování, které stojí dost času i peněz. Moderátorka však odmítala uvěřit, že jen vyvaření a lakování vyšlo na 16 000 dolarů, proto se vypravila za člověkem, který opravil a zrenovoval více jak dvě desítky amerických klasik.

Ten při pohledu na rozebraný vůz potvrdil, že cena by mohla odpovídat. Kompletace vozu a dovršení prací by však vyšla nejméně na dalších 10 až 12 000 dolarů a to jen odhadem. Vzápětí také dodal, že slibovat lidem termíny zhotovení je u podobných vozů jednoduše nesmysl, neboť nikdy nevíte, co v útrobách vozu najdete.

Majitel dílny, kde měla renovace probíhat, údajně chápal frustraci majitelky, nicméně ona prý odmítala pochopit, že rozsáhlá renovace vyžaduje čas. Kdyby mu ho prý dala více, vůz by dokončil. Majitelka už mu však nevěří a navíc nemá finance, aby si mohla dovolit v renovaci pokračovat.

Reportérce se ještě podařilo zjistit, že autoservis neměl platná povolení a oprávněné, takže majitelka vozu by mohla teoreticky vysoudit peníze nazpět. Háček je však v tom, že advokát by stál další peníze. S vozem se tak nejspíš nic nezmění a i nadále bude stát odstavený na dvorku za domem.