Jeho unikátní výtvor začal svůj život jako klasický sedan, který dostal mnoho součástek ze starého mikrobusu. Motor byl původně umístěn vepředu pod kapotou, ovšem během několika jízd se do něj dostala voda, což mu nedělalo příliš dobře. Proto byl motor přesunut na úroveň zadních sedadel, čímž motor před vodou ochránil a zároveň vůz alespoň trochu vyvážil.
V současném stavu je vozidlo plně funkční jak na silnici, tak ve vodě. Uveze 4 pasažéry, dokáže normálně zatáčet, jet vpřed i couvat. Na vodě dosáhne maximální rychlosti 20 mph (32 km/h), jeho výrobce by se ale rád dostal na hodnotu alespoň 25 mph (40 km/h).
Stavba vozu trvala několik let a většinou probíhala ve stylu pokus-omyl. Ostatně moc příruček ke stavbě obojživelníků se asi ještě nevytisklo. Nejvíc práce dalo vše důkladně svařit a zajistit tak absolutně těsnost celého trupu.
A proč vlastně tento obojživelník vznikl? Pan Xiong uvádí, že hlavně kvůli častým záplavám, které v oblasti způsobuje monzunové období. Na rozdíl od většiny se ale pan Xiong nespokojil s pouhou lodí, pustil se do stavby vlastníma rukama a vytvořil praktický dopravní prostředek. Jen na designu by to chtělo ještě trochu zapracovat. A ačkoliv je jeho výrobek Made in China, nepotopil se, prozatím...
