Kořístka si dojel pro titul

Před závěrečným podnikem Timeseal MČR v sprintrally ještě nebylo rozhodnuto o novém mistru v kategorii 2WD. Na pomyslný trůn mohl usednout jak Robert Kořístka, tak i Josef Zimmermann. Tabulková matematika hovořila jasně. Pokud chtěl být králem Zimmermann, musí Pepa vyhrát a Kořístka v cíli horší, jak čtvrtý. V opačném případě stačila bramborová příčka i za předpokladu, že Pepa zvítězí, ke korunovaci karlovického jezdce.  „Naším úkolem bylo hlavně dojet do cíle na slušném místě a získat tak titul ve třídě 5 a 2WD. Vyhrát na domácí trati by bylo nádherné završení sezony, ale vzhledem k bodovému náskoku na Pepu, byla taktika jasná. Dojet a získat titul,“ prozradil jasnou taktiku v soutěži Michal Drozd. Domácí tratě jsou jedna věc a dojíždět na slušném umístění je věc druhá, obzvláště, když se na startu závodu sejdou kvalitní jezdci. Velice pěkně obsazené startovní pole předokolek slibovalo pěkné souboje. V cíli úvodní erzety Santov (11 km) se první tři posádky poskládaly do nejtěsnějšího rozestupu. Od vedoucího Kořístky, přes Zimmermanna až k třetímu v pořadí Zedníkovi, byly pouhé dvě desetiny vteřiny. Druhou RZ zajel Robert v pátém čase a v průběžném pořadí mu patřila třetí příčka. To nejdůležitější se odehrálo po servisní přestávce, kdy následovala RZ Jabloňová. „Jeli jsme velice soustředěně a snažili se udělat co nejméně chybiček. Přitom jsme se drželi Pepy Zimmermanna, který musel šlapat hodně na plyn, aby udržel naděje na vítězství ve dvoukolkách a mohl se tak s námi poprat v boji o letošní titul. Bohužel tuhle roli Pepa hned po startu 3.RZ nezvládl a havaroval. Naštěstí se posádce nic nestalo, ale šance na titul tak pro něj zhasla. Tím nám ulehčil cestu k titulu. Když jsme projížděli kolem Pepy, byli jsme rozhozeni a rychlostku jsme bez koncentrace nějak dojeli až do cíle. Potom jsme hned klukům volali a ujistili se zda jsou opravdu v pořádku. Titul jsme měli již skoro v kapse, proto jsme se snažili přidat a pokusit se o sen vyhrát i domácí soutěž. Opravdu jsme výrazněji zrychlili, ale snahu o vítězství, kdy jsme se dostali do správného tempa, zmařila předposlední zkouška sprintu. Při sjezdu z Dušné, kde se jelo opravdu hodně rychle, jsme měli pomalý defekt. Ztratili jsme tady 40 sekund a propadli se ve výsledkovém poli až na 7. místo v kategorii 2WD a 3. místo ve třídě 5. Hodně nás to zamrzelo, ale o tom rally je. Poslední rychlostku jsme sice vyhráli, ale na výsledku to nic nezměnilo. Pokud by Pepa Zimmermann dojel do cíle a vyhrál, mohla to být ještě hodně těžká matematika :-),“ popsal dva krušné momenty závodu Robert Kořístka. Dvojice Kořístka – Drozd dokončila vsetínský sprint na 24. místě absolutního pořadí a ve třídě 5 obsadili kluci 3. místo. V nejsledovanějším duelu, tedy kategorii 2WD, brali Robert s Michalem body za 7. místo a díky odstoupení svého největšího soupeře mohly propuknout velké oslavy. „Každopádně jsme z výsledku nadmíru spokojeni, protože kdyby nám někdo před sezonou řekl, že vyhrajeme titul, tak bych se mu asi vysmál. Je to fantastický pocit, neboť jedeme teprve druhou sezonu v profesionální rally a už jsme vyhráli titul ve třídě 5 i absolutně 2WD. Loni jsme nestačili na Adama Koblihu ve třídě 9, ale letos se to povedlo a my budeme hodně dlouho ještě slavit. Jsou to nepopsatelné pocity, ještě nám to asi nějak ani nedochází, co jsme vlastně dokázali :-),“ podělil se o první dojmy v cíli Michal Drozd.

„Tímto bych chtěl samozřejmě poděkovat všem soupeřům a hlavně Pepovi, za krásné souboje plné rivality, ale také na druhou stranu přátelství, které jsme během celé sezony drželi na vlně velké pohody a pěkných zážitků strávených na závodech. Samozřejmě nemůžu zapomenout na naše fanoušky a rodinu, která nás jezdila podporovat na všechny závody po celé republice. Je to nádherný pocit, když víte, že na každé soutěži máte poblíž sebe ty nejbližší, kteří Vám drží palce a za to jim strašně moc děkujeme,“ vysekl poděkování nejbližším, kamarádům i soupeřovi Robert Kořístka. A se svým díky se připojil i Michal Drozd: „Těch 'díky' patří tolika lidem, že bych mohl mluvit do rána. Musím ovšem poděkovat také celému týmu Sparrow a našim obchodním partnerům, kteří nám umožnili v tak úspěšné sezoně startovat s tímhle dravým autem Suzuki Ignis. Krom malé poruchy v Lužických horách nás Ignis dovezl do cíle a za to panu Oldovi a Tomášovi z rodiny Hrabců moc děkujeme. Oslavy budou veliké :-) !“