Po vsetínských kopcích se se svou Suzankou proháněl na posledním sprintu sezony i Václav Dunovský. Ačkoli už měl titul mistra třídy A6 ve sprintech v kapse, šlo mu i o další cíle. O tom i o jiných zajímavostech už pohovoří sám Vena Dunovský.
S jakou představou jsi šel do závodu ve Vsetíně? Měl jsem jasný cíl - navázat tam, kde jsme skončili ve Šternberku - jet rychle, ale jistě a bez chyb.To se vám první sekci poměrně slušně dařilo, pak však přišla půlminutová penalizace za špatně projetý retardér. Co tě napadlo, když jste sečetli vteřiny? Strašně mě to štvalo. O žádnou výhodu tam nešlo, normálně jsem brzdil a měl snahu bojovat, jenže pomalý defekt zahrál svou roli a ty dva sudy jsme převrátili. Třicet sekund je na sprint doslova zničující ztráta.
Když pomineme retardér, zajížděl jsi neuvěřitelné časy ve všech erzetách, jak jsi se závodem spokojený? Neuvěřitelné určitě nebyly, ale svou kvalitu myslím měly. Jel jsem ale klasicky bez rizika. Petr se Zdeňkem (Brynda s Pekárkem) si to hlídali, takže jediná šance po penalizaci pro nás byla v A6, kde to nakonec stejně o kousek nevyšlo. Ale netlačil jsem to nějak přes hranu, to nemělo za stávajících okolností smysl. Nádherné RZ okolo Vsetína jsme si maximálně užili.Hodně tě mrzí prohraný titul v Áčkách? Štve mě to z jediného důvodu - situaci, ve které se jelo na Vsetín, jsme si zavinili sami. Udělali jsme mnoho naprosto zbytečných minel během roku, které nás stály čas a tím pádem i body. Mnohdy právě ty vteřiny rozhodly o bodech, které nám teď scházely - Kopná, Vyškov, Třebíč. Jako podstatný se teď může jevit i výpadek v Pačejově. Ale titul je určitě v dobrých rukou. Kluci jsou borci. Stříbro se myslím taky počítá, ne?:)To rozhodně, o tom není pochyb. Tvoje jméno se objevilo na startovce v Sosnové, jak se těšíš na Setkání? To se tak nějak upeklo ani nevím jak. Nikdy jsem nic podobného nejel, tak nevím, co od toho čekat. Budu se snažit si to se Suzankou užít a poděkovat přímo v autě našim partnerům a ukázat jim, jak že to ta naše slečna funguje. Za tu podporu a důvěru, která v naší spolupráci je si zaslouží plnou nálož bez úlev.
Chceš něco vzkázat fanouškům, kteří tě celou sezonu neúnavě popoháněli podél tratě? Řeknu to asi takhle - byli jste skvělí. Je úžasné vidět, jak tím někteří fanoušci žijí a jak rallye milují a že ta popularita soutěží jde zase nahoru. Konkrétně ty, které máme v zádech my, bych nevyměnil za nic na rallyovém světě - posílám Vám jedno velké díky a slib, že udělám maximum, abych Vás svými výkony nezklamal. Gratuluji k úspěšné sezóně a díky za rozhovor.
Do recenze nám přijel vrcholný Kodiaq ve sportovní verzi RS, který slibuje výtečnou dynamiku, ale zároveň si zachovává skvělou praktičnost. Proti předchozí verzi nabídne podstatně modernější interiér, vyšší výkon a větší kufr. Má to však dva velké háčky, na které se v dnešním testu zaměříme.
Škoda Scala je na trhu už od roku 2019 a mezi kompaktními hatchbacky představuje trochu nenápadnou, ale velmi rozumnou volbu. Není tak prestižní jako Volkswagen Golf ani extravagantní jako Peugeot 308, přesto má co nabídnout. Tentokrát jsme se podívali na vrcholné provedení Monte Carlo s motorem 1.5 TSI a automatickou převodovkou DSG. Jak se s ním jezdí a stojí za to si připlatit za vrcholné provedení?
Přes den řídíte bez problémů, ale jakmile se začne stmívat, dopravní značky se rozmazávají, chodci se ztrácejí ve tmě a světla protijedoucích aut vás nepříjemně oslňují? Tak tenhle problém trápí nejednoho řidiče. A nemusí jít jen o únavu nebo špatné počasí, ale zrak, který za denního světla funguje zdánlivě bez potíží, může mít za šera pořádné mezery.
Do dnešní recenze dorazila Škoda Elroq v nejvyšším provedení RS. Oproti základní verzi Essence 50, kterou jsme testovali dříve, nabízí nejen výrazně vyšší výkon, ale také pohon všech kol, větší baterii, sportovnější vzhled a bohatší výbavu. Na papíře jde o velmi rychlé elektrické SUV, které slibuje kombinaci každodenní použitelnosti a sportovních jízdních vlastností. Dokáže ale nabídnout také zábavu za volantem?