Valaška je za námi ......

Při prvním letošním podniku MMČR, kterou byla Valašská rally, zahynuli další tři diváci, které smetlo závodní auto poté, co se postavili na naprosto nepochopitelné místo přímo na krajnici za horizont a ještě na vnější stranu zatáčky. Pozůstalým po obětech by celý tým Ponďa.cz chtěl vyjádřit hlubokou a upřímnou soustrast.

Současně nelze opětovně neapelovat na všechny diváky. Ponďa k tomu dodává: „Co se ještě musí stát, aby si lidé uvědomili, jaké nebezpečí hrozí na podobných místech? Lepší výhled na pár aut přece nestojí za to riziko, že se nevrátíte domů!!! I tentokrát jsme v RZ1 zhruba 1,5 km před cílem při náročném sjezdu k hlavní silnici v LEVÉ 4 brzdili proti skupince diváků stojící přímo v potenciální únikové zóně, do které by auto putovalo při chybě (a stačí zabrzdit o vteřinu později) nebo jakékoliv technické závadě. Ani jedno nelze předem vyloučit! Je třeba dodat, že při opakovaném průjezdu tímto místem, tam už, naštěstí, nikdo nebyl.“

 

Co dodat k vlastní soutěži? Ještě než to v pátek odpoledne všechno začalo se Ponďa už po seznamovacích jízdách vyjadřoval k tratím s jeho pověstnou otevřeností, když říkal krátce a výstižně: „Nelíbí se mi, mezi moje oblíbené určitě nepatří. Jak dokáže pořadatel zničit tak krásnou RZ jako jsou Odry, to chce opravdu talent“. Dalším zklamáním byla servisní zóna. Za prvé nedodržení slibu pořadatelů o přidělení konkrétních míst podle startovních čísel, za druhé nutností vlastní servisní místo mezi ležícími kmeny stromů zbavit nánosu bláta a zbytků kůry a dřeva, aby bylo možné plachtu položit na alespoň částečně zpevněný povrch. To určitě neodpovídalo běžnému standardu našich soutěží. Ponďa dodává: „Bylo mi potom jasné, proč prioritní jezdci jeli o dvě hodiny dřív do servisu, aby všichni ostatní mohli ležet v blátě“.

 

 

Nově přestavěný C2 R2 MAX, jehož „vnitřnosti“ si Ponďa přivezl na podzim minulého roku v několika bednách z Citroen Sportu, nové červenobílé kombinézy jezdce i spolujezdce, nové helmy a HANS, to vše se nemohlo dočkat ostrého startu. Naneštěstí rozumné počasí skončilo těsně po přejezdu startovní rampy, takže vlastně všechny páteční zkoušky proběhly na mokru, blátě a sněhu tedy na povrchu, který typicky asfaltovému autu nesvědčí. I přes drobné technické problémy s vadnou škrtící klapkou, díky čemuž zhasínal na startu motor, však Ponďa do prvního servisu přijížděl na lichotivém šestém místě v hodnocení třídy A6, když za sebou nechal tři „esšestnácky“ a jeden C2 R2 MAX. V prvních dvou erzetách druhé rundy přišly dvě jezdecké chyby a z nich plynoucí přetočení a v obou případech zhasnutý motor. To znamenalo propad o jedno místo. A poslední průjezd RZ Santov? Komentář od Pondi: „Tu poslední zkoušku jsem v tom počasí prostě prodal. Padaly hovna s hákama, Pavel hlásil perfektně, ale představa, že to pošlu ven a pak někde v lese na Bystřičce budu v tom počasí čekat několik hodin, než pro nás kluci přijedou - na to se mám moc rád“.

Do posledního servisu, ale už Ponďa díky smůle Honzy Šlehofera, který, jako vloni v Příbrami, měl technické problémy po poslední RZ, přijel opět jako šestý ve třídě. Díky tomu, že v již zmíněné tragické první sobotní zkoušce, odstoupil do té doby výborně jedoucí Polák Habaj, se Ponďa posunul na konečné páté místo ve třídě a celkové šesté v Áčkách. Z výsledku, který by za jiných okolností a v cíli byl určitě považován za slušný vstup do sezóny, však ani nikdo z týmu neměl radost. Odjíždět podruhé za tak krátkou dobu z místa soutěže po jejím předčasném ukončení, nikomu radost nedělalo. Snad bude líp za pár týdnů na Šumavě...