Test: Hyundai i30 N Performance fastback, Dr. Jekyll a pan Hyde

Exterier
Před pár dny jste si mohli na našich stránkách přečíst test Hyundai i30 kombi. Nebudu tedy popisovat vzhled do nejmenších detailů, ale spíše se zaměřím na největší rozdíly, jaké eNko nabízí oproti konvenčním modelům.

Přídi dominuje agresivní nárazník s velkými nasávacími otvory. Ty ve spodních rozích nejsou jen na parádu. Provádějí chladný vzduch k předním brzdám. Zcela jiný je i LED pásek pro denní svícení. Sportovní charakter podtrhuje lízátko s červenou linkou na spodní straně nárazníku.

Při bočním pohledu zaujmou krásná 19" hliníková kola, obuta do pneumatik o rozměru 235/35 R19, za kterýma se schovávají obří brzdy s rudě zbarvenými třmeny. Přední kotouče mají průměr 345 mm, ty zadní pak 315 mm. Tónovaná skla na zadních bočních dveřích a pozvolně se svažující záď, propůjčují vozu vzhled kupé.

Hyundai i30 N Performance | foto: Petr Boháč

Také záď i30 N prozrazuje, že máme co dočinění s něčím neobvyklým. Na víko zavazadlového prostoru přibyl spoiler. Spodní část zdobí difuzor a dvojice chromových koncovek výfuku. Zde by se mohli mladoboleslavští učit. Nedávno jsem viděl Octavii RS zdviženou na rampě a k mé nelibosti jsem přišel na to, že její výfuk ústí kousek za zadní nápravou a koncovka pod nárazníkem je jen pro parádu.

Jako celek se mi Hyundai i30 N Performance moc líbí. Ale zvolená bílá barva mi k vozu vůbec nesedí. Dal bych přednost Performance Blue nebo Shadow Gray.

Interiér
Interiéru vévodí červenou nití prošívaný sportovní volant s velkými tlačítky pro změnu jízdních režimů. Za ním se nacházejí přehledné budíky. Tachometr odvážně končí magickou cifrou 300 km/h. Mezi otáčkoměrem a tachometrem se nachází malý displej, kde oproti slabším verzím i30 přibylo okénko zobrazující pro ostrou jízdu důležité informace. Je zde teplota oleje, aktuální točivý moment a tlak turba. V dalším okénku můžete sledovat podélné a příčné přetížení. Sportovní anatomická sedadla jsou pohodlná a skvěle drží v zatáčkách. Jediné, co jim můžu vytknout ,je jejich elektrické nastavení. Osobně bych dal přednost manuálnímu. Ve sportovním voze se každé uspořené kilo počítá.

U testové i30 kombi mi vadily na první pohled lacině působící detaily. Zde, zásluhou černé stropnice a tónovaným oknům, je interiér daleko tmavší. Díky tomu nejspíš není na tyto detaily tak dobře vidět. Zkrátka mi v interiéru v tomto případě nic nevadilo, naopak mi přišel přesně takový, jaký má být.

Pod víkem zavazadlového prostoru se ukrývá zcela dostačující objem 436 litrů, který po sklopení zadních sedadel vzroste až na hodnotu 1337 litrů. Jako důkaz, že to u Hyundai myslí se sportovní jízdou vážně, slouží za zadními sedadly umístěná vzpěra, jenž zvyšuje torzní tuhost.

Hyundai i30 N Performance | foto: Petr Boháč

Pohonné ústrojí

Zavzhledem nezaostává ani motor. Je jím turbodmychadlem (twin-scroll) přeplňovaný zážehový čtyřválec o objemu 1998 ccm, který ve verzi Performance nabízí 202 kW (275 koní). Točivý moment má hodnotu 353 N.m., při overboostu se krátkodobě zvýší plnící tlak a točivý moment poskočí až na 378 N.m. Výkon motoru putuje na přední nápravu vybavenou samosvorným diferenciálem skrze 6 stupňovou manuální převodovku.

Jízda
Již zmiňovaný, nedávno testovaný Hyundai i30 kombi, mě moc mile překvapil, co se jízdních schopností týče. Proto jsem byl zvědavý jak pojede Performance. Během týdenního seznamování s vozem jsem vyzkoušel všechny jeho přednastavené jízdní režimy. Pod levým tlačítkem se ukrývají režimy Normál, Eco a sport. Pod tím pravým je mód N.

První den soužití s eNkem bylo velice deštivo a teplota byla jen lehce nad nulou. Začal jsem vážně pochybovat, zda druhá půlka listopadu je ideální doba pro test ostré předokolky. Už v režimu sport neměly přední pneumatiky šanci přenést všechen výkon přeplňovaného motoru. Pod plynem se kola protáčela i v rychlosti převyšující 100 km/h.

Druhý den naštěstí vysvitlo slunce a mně se hned zlepšila nálada. Na nic nečekám a jdu jezdit. Po nastartování se automaticky nastaví režim Normál. Již v něm je eNko opravdové sportovní auto. Reakce na plynový pedál je téměř okamžitá. Na jen trochu vlhkém asfaltu vůz fungoval na výbornou. Elektronicky řízený samosvorný diferenciál skvěle odváděl svoji práci. Ve volantu bylo lehce cítit, jak výkon putuje mezi pravým a levým kolem. Rychlé rozjezdy usnadňuje funkce Launch Control.

Po krátkém seznámení přitvrdím a levým palcem nastavuji režim Sport. Displej infotainmentu zčervená a informuje mě o zvoleném módu. Reakce na plyn je teď ještě bezprostřednější. Akceleraci doprovází úžasný zvuk, o kterém bych předpokládal, že nemůže vydávat čtyřválec. Spíše bych hádal vysokootáčkový šestiválec.

Režim N udělá z eNka pouličního rváče. Charakter vozu se úplně změní. Již Sport byl úžasně rychlý, ale co vůz předvádí po přepnutí do N, to mi zůstává rozum stát. Podvozek je teď velice tuhý, zrychlení drtivé, každé podřazení doprovází úžasně fungující meziplyn a zvuk velice připomíná WRC. Turbo zuřivě píská a při ubrání plynu výfuk štěká, jak když střílí kalašnikov. Ohromně mě bavilo projíždět tunely pod Prahou s otevřenými okénky a dokola poslouchat ten agresivní štěkot. Nechápu, že tohle může být v dnešní době legální.

Hyundai i30 N Performance | foto: Petr Boháč

Jízda po opuštěných silničkách uprostřed lesů prozradí skvělé naladění podvozku. Pojmy, jako nedotáčivost nebo přetáčivost, jsou pro eNko naprosto neznámé výrazy. Schopnosti vozu jsou mnohem dál než má odvaha. Zatáčky jsem projížděl pomalu za hranicí svých schopností, ale pneumatiky se držely vozovky jako přibité. Jediné, jak lze vůz rozhodit, je použitím ruční brzdy, která je zde díky Bohu stále mechanická.

Při zvolení režimu Eco se najednou ocitnete v úplně jiném autě. Chuligánský projev zcela zmizel. Hyundai byl najednou tiché a pohodlné rodinné auto. Na sešlápnutí plynového pedálu vůz pozvolna a tiše zrychloval. Než nasupený přeplněný dvoulitr teď motor připomínal spíše klidnou atmosférickou šestnáctistovku.

Svezl jsem dva své kamarády, kteří mají se silnými vozy více zkušeností než já. První po jízdě tvrdil, že podobné zážitky vzrušení a radosti z jízdy naposledy zažil za volantem BMW E46 M3 SMG. Druhý, který svého času jezdil s Porsche 911 generace 996 o eNku usoudil, že je daleko ovladatelnější, a v reálném světě schopnější než jeho Porsche 911.

Spotřeba
Spotřeba se velice odvíjela na zvoleném režimu a váze pravé nohy. Když jsem zkoušel plný potenciál motoru, dostal jsem se až na spotřebu 15,9 l/100 km. Zcela odlišný styl jízdy v režimu Eco znamenal na téměř 300 koňové auto nečekaně nízkou spotřebu. S lehkou nohou jsem se dostal až na průměr 5,5 l/100 km. Jízda dlouhá 250 km, kde 100 km byla dálnice a zbytek okresky, znamenala v průměru 9,1 l/100 km a to jsem jel více než svižně. Během týdenního testu dosáhla průměrná spotřeba hodnoty 9,7 l/100 km. Vzhledem ke spotřebě bych uvítal větší nádrž. 50 litrů mi přijde jako nedostačující.

Hyundai i30 N Performance | foto: Petr Boháč

Cena
Hyundai i30 N ve verzi Hatchback je nyní k mání za akční a nutno dodat, že skutečně výhodnou cenu 699 990 Kč. Za tyto peníze dostanete slabší 2.0 T-GDI s výkonem 184 kW (250 koní). Karosářskou variantu fastback si u Hyundai cení na dalších 20 000 Kč. Testovaný exemplář byl ve verzi Performance, jejíž konečná cena je 759 990 Kč. Příplatek oproti normálnímu "eNku" je 40 000 Kč. Osobně bych neváhal a šel právě do Performance. Za rozumný příplatek dostanete 2.0 T-GDI, s výkonem navýšeným na 202 kW (275 koní), elektronicky řízený samosvorný diferenciál, 19" namísto 18" kola, větší brzdy, aktivní výfukový systém a výztuhu v zavazadlovém prostoru. To je kšeft roku.

Závěr
Hyundai i30 N Performance fastback v sobě kombinuje hned několik naprosto odlišných tváří. Může to být krotký beránek, se kterým se dá každý den vozit děti do školky, stejně tak nekompromisní okruhové auto pro opravdové řidiče. Nedávno jsem měl možnost svézt se v Audi TT-RS, jehož fenomenální motor dával 400 koní a zrychlení 0-100 km/h za 3,7 s bylo až nadpozemsky rychlé. Jenže zcela upřímně mi eNko přišlo s "jen" 275 koňmi a akcelerací za 6,1 s zábavnější.

Plusy
- vzhled
- motor + převodovka + podvozek
- zábava
- cena

Mínusy
- spotřeba
- bodový systém v ČR

Zobrazit fotogalerii (19 fotografií)