U příležitosti předpremiéry druhé generace Leafa jsme se na přelomu listopadu a prosince potkali i se zástupci importéra Nissanu. Slovo dalo slovo a ještě než na jaře přijede nový Leaf do Česka oficiálně, dostali jsme vánoční dárek a na sváteční dny parkujeme nejúspěšnější elektromobil s více než 300 000 prodanými kusy přímo pod okny.
Auto má pod sedačkami větší baterii o kapacitě 30 kWh (alternativně nabízí Nissan i slabší 24 kWh), s níž by mělo dle NEDC urazit na jedno nabití 250 km. Plně nabitého Leafa jsme přebírali při teplotách kolem nuly s indikovaným dojezdem 170 km. Od té doby jsme za pět dnů najeli něco kolem dvou stovek elektrických kilometrů. Jaké jsou naše první dojmy?
Design je na první pohled docela ulítlý, ale dá se na něj docela snadno zvyknout a třeba design kol se vysloveně povedl. Celek trochu připomíná minulou generaci Toyoty Auris. Přední světlomety výrazně vystupují nad kapotu. Usměrňují tak vzduch kolem zrcátek a snižují aerodynamický odpor. Poměrně vysoká je nakládací hrana zavazadelníku a zadní nárazník pak vcelku mohutný. Když něco lovíte v kufru, snadno si zamažete nohavice. Interiér je hodně plastový a v chladných ránech si palubka na nerovnostech ráda vrzne. Volant seřídíte pouze výškově. Stejný problém měla i japonská specifikace nového Leafa. Doufáme, že evropská homologace na tom bude lépe. Místa pro posádku je na rozdávání. Při pohledu na vnější rozměry byste rozhodně tolik prostoru nečekali. Baterie je uložena v podlaze pod sedačkami a neomezuje tak objem zavazadlového prostoru 370 litrů. Při nastartování Leaf hraje melodii ne nepodobnou legendárním Tamagotchi nebo devadesátkovým digitálkám. Naštěstí ji můžete vypnout. Ergonomie interiéru není úplně na jedničku. Auto je na trhu už skoro 8 let a přes drobné retuše zkrátka letokruhy nezapře. Absence spalovacího motoru se podepisuje na velmi tichém provozu. Ve městě slyšíte jen ventilátor topení a rádio. Ve vyšších rychlostech převládne hluk pneumatik a obtékaného vzduchu. Díky nízkému těžišti může karoserie spočívat na poddajném šasi, které překvapuje komfortem. Po deaktivaci ECO módu akceleruje Leaf s elektromotorem o výkonu 80 kW s nečekaným elánem. Reakce na sešlápnutí pedálu plynu jsou okamžité. Dobití z běžné 230V domácí zásuvky bude trvat přibližně 15 hodin. V síti rychlodobíjecích stanic se standardem CHAdeMO (50 kW) trvá dle údajů výrobce dobití na 80 % kapacity baterie 30 minut. Pak se rychlost nabíjení snižuje, aby nedošlo k jejímu poškození. Když jsme přijeli „tankovat“ s třetinovou kapacitou akumulátoru, za každou minutu dobíjení jsme získali asi 6 km dojezdu k dobru. Zapnuté topení ubere z vašeho dojezdu 5-15 km. Někdy stačí zapnout jen vyhřívání sedačky a volantu. Spotřeba se pohybuje mezi 16 a 22 kWh na 100 km. Nejrychleji baterie mizí logicky na dálnici.Tímto rychlým výčtem ale rozhodně nekončíme. Parkujeme, jezdíme, topíme, vybíjíme a dobíjíme dál. Starosti poněkud zvláštního druhu nám dělá jen zahrádka živých sukulentů na střeše, kterou importér auto vybavil. Do myčky nemůžeme, neboť chemikálie, vosk a rotující kartáče obvykle květinám příliš neprospívají, a středem pozornosti jsme rozhodně častěji, než kdybychom projížděli některým ze supersportů zvučných značek.
Máte-li k Leafu jakékoliv otázky, případně byste nám chtěli auto zalít, zastřihnout nebo zbavit plevele, dejte nám vědět :-) Odpovíme Vám buď přímo, nebo v článku s kompletními výsledky, daty a cenami, který očekávejte po Novém roce.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.