TEST: Mazda 6 Wagon 2.0 Attraction? Sporťák převlečený za rodinné kombi

O designu Kodo už se toho napsalo hodně, stejně jako o vzhledu šestkové Mazdy, která už tu s námi pár let je, nicméně neustále se jí od Mazdy dostává pozornosti a více či méně výrazných úprav. Při pohledu z boku zaujme nízká silueta plná detailů, jako například linie blatníku táhnoucí se až k předním dveřím. A pak přijde pohled zepředu - ohromná maska chladiče s horizontálními linkami lemovaná chromovým rámečkem, který po stranách přechází do Full LED světlometů s denním svícením. Nevím jak na vás, ale na mě tohle auto působí až uhrančivě, má výraz mísící eleganci s dravostí a dominancí. Pokud na parkovišti přicházíte k Mazdě 6 zepředu, nemůžete se dočkat, až usednete za volant. Pokud naopak přicházíte zezadu, zaujmou vás dvě koncovky výfuku a světla, která ostatním řidičům doslova říkají "je čas se rozloučit, nemám čas se s tebou zdržovat". Je to takový první náznak charakteru tohoto vozu, ještě než do něj usednete.

Už ale pryč od designu a vzhůru za volant. Naše varianta bohužel nedisponuje bezklíčovým ovládáním, ale nevadí, klíček je elegantní a za tu chvíli hledání po kapsách vám to, co na vás čeká, rozhodně stojí. V dnešní době, kdy je svět doslova zahlcován vozy kategorie SUV, je příjemnou změnou usedat do vozidla položeného zase trochu níže. V případě šestkové Mazdy už ale při nasedání začínáte cítit, že tohle není  jen další obyčejný rodinný kombík. Po dosednutí do vcelku komfortních látkových sedadel ucítíte jejich decentní boční vedení a jakmile se zadíváte na elegantní tříramenný volant a přístrojový štít před sebou, už začínáte tušit, že tady nuda nebude.

Interiér je koncipován jednoduše avšak přehledně. Nedočkáte se zde žádných zbytečných designových kudrlinek, za to je vše vzorně zpracované, vše potřebné máte po ruce, materiály působí vesměs prémiově i v naší chudší variantě, část palubní desky je čalouněná a některé detaily, jako například výdechy ventilace, lemuje chromovaný rámeček. Možná je to jednoduché, ale působí to vznešeně a nebál bych se říci prémiově.

Nemá smysl rozvádět jednotlivé ovládací prvky, jako ovládání na volantu, nebo panel klimatizace - ty si můžete prohlédnout ve fotogalerii. Rád bych se však pozastavil u infotainmentu, jehož ovládání je poněkud nezvyklé, avšak geniálně jednoduché. Obrazovka je umístěna na palubní desce, její rozlišení je plně dostačující, a ani grafika neuráží. Zajímavostí je však ovládání - pokud automobil stojí, můžete použít dotykový displej. Pokud se však automobil rozjede, jste odkázáni na ovládání prostřednictvím kolečka ve středovém panelu, které je umístěno za řadící pákou.

Kolečko je otočné, zároveň funguje jako joystick a navíc je lemováno několika tlačítky rychlé volby a menším otočným voličem hlasitosti. Přijde vám to zbytečně komplikované? Ba naopak. Pokud člověk řídí, nemusí se urputně snažit trefovat položky na displeji, prostě jen rukou odloženou na středovém panelu nahmatáte volič, se kterým se sžijete během pár hodin, a vše ovládáte jeho prostřednictvím. Kvituji, chválím a prosím i do ostatních aut.

U Mazdy 6 bývá často vyzdvihován podvozek a já už konečně mohu říct, že plně chápu proč. Pokud jste zvyklí jezdit v čistokrevném sporťáku, možná budete v hodnocení odměřenější, ovšem ve srovnání s konkurencí nabízí šestková Mazda až neuvěřitelný pocit jistoty a nadprůměrné jízdní vlastnosti, kamkoliv se s ní vydáte. Že si budete užívat jízdu po dálnici, to asi nemusím zmiňovat, ovšem skutečné překvapení přijde ve chvíli, kdy se dostanete na rozbitější zakroucené okresky - zde totiž podvozek začne pracovat znamenitě. Auto je stabilní, nijak dramaticky se nenaklání, většinu výmolů dokáže až překvapivě elegantně vytlumit a vy se můžete soustředit jen na to, jak správně do zatáčky vjet.

Tomu všemu navíc sekunduje kultivované chování dvoulitrového atmosferického čtyřválce pod kapotou. Ten měl v námi testované variantě "pouze" 145 koní, ovšem i tak dokázal okouzlit svým chováním, zejména tím lineárním a snad nikdy nekončícím zátahem. Jistě, tohle auto není o žádném závodění a extrémní rychlosti, stejně tak se ale nemusíte bát, že byste se stali brzdou provozu. Vše je spíše o pocitu a radosti z jízdy. Pokud se ale budete chtít svézt svižněji, budete muset hodně řadit, ovšem ani to vám v tomhle autě vadit nebude.

Právě řazení, které působí skoro jako kdyby ho transplantovali z čistokrevného sporťáku, mě překvapilo nejvíce. Krátká řadící páka skvěle sedí v ruce, dráhy jsou krátké a vzorově přesné. Řazení je trošku tužší, takže vám dává pocit jistoty při zařazení, ovšem nemusíte se bát toho, že byste se s ním museli prát. Možná to zní až zbytečně sentimentálně, ale já osobně měl z řazení v tomto voze pravděpodobně nejlepší pocit za hodně dlouhou dobu.

To jsme se ale dostali od podstaty kombíků: prostor. Jak na tom šestková Mazda je? Upřímně nevím, co bych měl vytknout. Na předních i zadních sedadlech je místa dostatek, sedadla v obou směrech kombinují dostatečnou oporu s komfortem a ani po dni stráveném za volantem během různého popojíždění a vyřizování jsem si neměl na co stěžovat. Cestující na zadních sedadlech budou mít dostatek prostoru před koleny, nad hlavou i do stran. K dispozici navíc dostávají středovou loketní opěrku s držákem nápojů, kapsy na lahev s pitím ve dveřích a praktickou kapsu na zádech předních sedadel. 

Co se zavazadlového prostoru týče, ani zde není moc co vytknout. Jeho objem 522 litrů hravě strčí do kapsy například Ford Mondeo Combi, ovšem na konkurenci z koncernu to stačit nebude. I tak si ale myslím, že hrátky s litry navíc už jsou v tomto případě zbytečné. Silnou stránkou jsou jednoduché a pravidelné tvary celého zavazadlového prostoru, nechybí oka pro uchycení nákladu, výklopné háčky na zavěšení tašek a páčky pro sklopení zadních sedadel. Praktickým detailem je roletka kufru, která se otvírá spolu se zadními dveřmi. Pokud byste ji ale nepotřebovali, snadno ji schováte pod podlahu.

Nakousnout bychom měli ještě spotřebu, která bývá u Mazdy také zajímavým tématem. Na rozdíl od většiny světových automobilek totiž Mazda neustoupila trendu down-sizingu a stále vyrábí atmosferické motory s větším objemem (alespoň na dnešní dobu). Mnozí si tak klepou na čelo, když jim řeknete, že papírová kombinovaná spotřeba je 5.6 litru. Bavíme se přitom o 1,3 tuny vážícím kombíku. A realita? Já osobně jsem se bohužel pod šest litrů nedostal, nicméně na obhajobu Mazdy musím říct, že nejsem zrovna vyznavačem plynulé a klidné jízdy a navíc jsem se většinu času pohyboval po Praze. I tak mi ale výsledná spotřeba pohybující se okolo 6.8 - 7.3 litru/100 km nepřijde nijak dramatická. 

Zvlášť pokud člověk vezme v úvahu, že ani při ostřejších jízdách po okreskách se spotřeba nepřehoupla přes deset litrů. A i kdyby se vám to zdálo ve srovnání s konkurencí moc, pak nezapomeňte na dvě věci. 1. přeplňované motory mají často vlastní hlavu a slibované spotřeby nedosahují tak snadno a 2. atmosferické motory jsou zkrátka jednodušší na servis, méně náchylné k poškození a lépe odolávají blbosti řidičů, kteří trápí své přeplňované down-sizingy vytáčením za studena nebo okamžitým zhasínáním po ostré jízdě z práce domů. To, co připlatíte na palivu, tak ušetříte na servisu. A to ani nezmiňuji, jak dobře si Mazdy vedou v hodnocení spolehlivosti.

Mazda 6 absolvovala crashtesty Euro NCAP naposledy v roce 2013, kdy získala plný počet hvězdiček. V jednotlivých kategoriích pak uspěla následovně: bezpečnost dospělé posádky 92%, bezpečnost dětí 77%, bezpečnost chodců 66% a bezpečnostní systémy 81%.

Technická data Pohonné ústrojí: Typ motoru řadový čtyřválec Palivo benzín Zdvihový objem 1 998 Max. výkon v kW (koní) @ ot./min. 107 (145) / 6 000 Max. točivý moment v Nm @ ot./min. 210 / 4 000 Typ pohonu přední náprava Převodovka 6 st. manuální Jízdní výkony: Zrychlení z 0 na 100 km/h 9.6 s Maximální rychlost 204 km/h Spotřeba paliva l/100 km Město   7.2 Mimo město 4.7 Kombinovaná 5.6 Rozměry: Délka 4 805 mm Výška 1 480 mm Šířka 1 840 mm Hmotnost 1 320 kg Zavazadlový prostor: Základní objem 522 l Se sklopenými sedadly 1 648 l

Mazda ČR

A jak jsme na tom s cenami? Podobně jako takřka všechny japonské automobilky, i Mazda nabízí několik výbavových stupňů. My jsme dostali vůz s nejslabším benzínovým motorem ve výbavě Attraction, která  přijde na 710.900 korun. Navíc je potřeba připočíst 12.500 za navigační systém a 18 400 Kč za prémiový lak Red Soul - který za to stojí do poslední koruny.

Nedá se říci, že by tato výbava byla nějak chudá nebo člověka omezovala, nicméně kdybych se sám rozhodoval, který výbavový stupeň pořídit, nejspíš bych si připlatil  za variantu Revolution, která vyjde na 754.000 korun. V ceně už však zahrnuje i výkonnější motor (165 k), 19" kola, audiosystém BOSE, bezklíčové zamykání, zadní parkovací kameru (která mi po přesednutí z hatchbacku výrazně chyběla), barevný HEAD UP displej, a pokročilejší bezpečnostní systémy.

Ve výsledku je ale Mazda 6 skvělý automobil, ať už si zvolíte jakoukoliv výbavu. Jízda s ní potěší hlavně skutečné řidiče, kteří si dokáží vychutnat radost z lineárního vytáčení atmosferického motoru, perfektní převodovku a podvozek, který se v zatáčkách nijak výrazně nenaklání, nabízí hodně jistoty a přitom dokáže vytlumit až překvapivě rozbité silnice. Na trhu to nebude mít snadné, konkurentů je jak máku a řada z nich sází na domácí / evropský původ, širší možnost specifikací nebo i nižší ceny. Mazda však disponuje talentem probudit ve svém řidiči vášeň pro řízení a touhu stát se lepším jezdcem. A to mohou Mazdě závidět i věhlasnější automobilky.