Toyota C-HR působí na našich silnicích jako zjevení a v lidech budí rozporuplné reakce. Jedni si budou její netradiční design užívat, ti druzí na něj budou nadávat. C-HR však kromě futuristického exteriéru nabídne i praktický interiér a překvapivě objemný zavazadlový prostor.
Málokterý automobil na českých silnicích vás svým vzhledem upoutá tak, jako Toyota C-HR. Není to ale jen designová záležitost, hybridní Toyota se snaží být doslova revolucí, což se jí v některých ohledech skutečně daří. Najdou se však i slabá místa. Pojďme ale začít od pozitiv.
Exteriér je skutečně netradiční a rozbíjí šeď českých silnic. Osobně ve mně vyvolával stejné pocity, jako osmá generace Hondy Civic, která si velice rychle vysloužila označení UFO. U hybridního C-HR to pak platí dvojnásob, zvláště když se městem neslyšně pohybujete pouze na elektrický pohon.
Interiér vozu dává jasně najevo, že časy nevzhledně šedých plastových interiérů nechala Toyota dávno za sebou. Plasty jsou měkčené, část palubní desky pokrývá umělá kůže a celému interiéru dominují "diamanty", které se dostaly na strop, tachometr i ovládací prvky jak na volantu, tak na středové konzoli.
Místa je v C-HR skutečně hodně a to ať už se budeme bavit o sezení, tak o úložných prostorech. Přední sedačky jsou pohodlné, mají až přakvapivé boční vedení a nabízí dostatek prostoru ve všech směrech. Jejich nastavování je sice manuální, ovšem elektricky si můžete přifouknout bederní opěrku. Hledání vhodného pozice za volantem usnadňuje i výškově a teleskopicky nastavitelný volant.
Ovládání přístrojů vozidla je jednoduché, čemuž napomáhá i palubní deska orientovaná na řidiče. Vše je tak na dosah ruky a díky velkým ovladačům není problém si na ovládání zvyknout i poslepu. Horší je to však s výhledem z vozidla, který je díky nezvyklým tvarům a snaze působit masivně poněkud nezvyklý a lehce omezený.
Co mě však neskutečně zklamalo byl infotainment. Nízké rozlišení, nudná grafika, pomalé reakce a zmatená navigace. Během jízdy tunelem Blanka mě neustále házela do řeky či okolních ulic a neustále vykřikovala "přepočítávám". Ovládání by výrazně pomohla klasická tlačítka, na ty však nedošlo a vše se ovládalo dotykem. Zrovna u japonského výrobce bych něco takového nečekal a Toyotě bych doporučil podívat se do Suzuki Vitara, kde sice chybí tlačítka, ale vše šlapalo jak po másle.
Infotainment sice dojem kazí, ovšem prostor v přední části vozu potěší. Velké držáky nápojů ve středové konzoli, obrovský úložný prostor pod loketní opěrkou a dostatek místa i ve dveřích. Schránka před spolujezdcem je velikostí spíše průměrná, nicméně nezklame.
Přístup na zadní sedadla je poněkud netradiční a dveře nejsou příliš velké, nastupování i vystupování je přesto pohodlné. Samotný prostor na zadních sedadlech je pak přímo excelentní, nabízí dostatek místa pro kolena i pro hlavu a při troše skromnosti se sem vejdou i tři cestující. Komfortně cestovat však budete maximálně ve čtyřech, přičemž vzadu můžete mít 2 sedačky s montáží ISOFIX.
Čeho se však zadním sedadlům nedostává je světlo. Zadní okna jsou kvůli designu celého vozu skutečně malá a přímo vedle hlavy budete mít kus masivního černého plastu, na jehož druhé straně je klika. Velký prostor dveří však zaručí vyšší bezpečnost posádky na zadních sedadlech. Další věcí co potěší je praktický držák na nápoje, kam si můžete odložit i kelímek s pitím atd.
Pokud se bavíme o cestování, jistě potěší až nadprůměrně velký zavazadlový prostor, který nasbíral několik litrů objemu na úkor dojezdové pneumatiky - to bychom však i oželeli. Potěší však instalovaný subwoofer z audiosystému JBL a 4 výklopná oka pro uchycení nákladu / sítě. Po vyndání zadního plata a sklopení zadních sedadel prostor krásně naroste, malým zklamáním však je výrazný schod, který sklopením sedadel vznikne.
Co se jízdy týče, vůz nabízí skvělou manévrovatelnost, překvapivě malý poloměr otáčení a velmi schopný podvozek, který se příliš nenaklání, nehoupe a přesto dokáže vyfiltrovat většinu nerovností. Na okreskové dovádění to samozřejmě není, ovšem u vozu typu crossover tento podvozek skutečně příjemně překvapí.
Námi testovaný vůz byl vybaven hybridním plug-in pohonným systémem, tedy klasickým benzínovým motorem a elektromotrem, které dokáží spolupracovat. Čtyřválcový motor o objemu 1.8 litru podává výkon 72 kW (98k) a elektromotor dalších 53 kw (72 k). O přenos výkonu na přední kola se stará e-CVT převodovka, která však není žádným zázrakem. Za volantem tedy máte k dispozici 122 koní, což není zrovna málo. Je však potřeba si uvědomit, že váha vozu je neskromných 1,470 kilogramů. Jakýkoliv dynamický jízdní zážitek pak degraduje právě převodovka.
Vůz nabízí tři různé jízdní režimy: Normal, Eco a Sport. S každým z nich se chování auta změní odpovídajícím způsobem, ovšem většina řidičů beztak skončí u Normalu. V Eko režimu je totiž vůz až neskutečně líný, nezáživný a brzdou provozu. V režimu Sport se pak vůz chová dynamičtěji, ovšem řev vytočeného motoru, se kterým e-CVT převodovka nic nedělá, vás brzy přestane bavit.
Kombinování / střídání klasického a elektrického pohonu si vůz řídí sám, ovšem řidič má možnost si sám navolit jízdu čistě na elektřinu. Tato funkce funguje do rychlosti 50 km/h, ovšem velké zázraky od ní nečekejte. Dojezd na čistě elektrickou energii je stále poněkud "slabý"(čímž myslíme maximálně 2 kilometry s dobrým větrem), v čemž v současnosti spatřuji největší slabinu hybridů. Pokud tyto automobily nebudou schopny nabídnout čistě elektrický dojezd alespoň 20 km, pak budou mezi lidmi spíše nepochopeny.
Všichni ale jistě čekáte na údaje o spotřebě. Zatímco Toyota udává hodnotu 3,9 litru, nám se v průměru dařilo jezdit okolo 4,6 až pěti litrů. Nebyl však problém ani dostat se přes 5 litrů. Spotřebou vás tedy C-HR příliš neoslní, na rozdíl od úsporných dieselových Octavií vás však může těšit alespoň fakt, že jeho emise jsou k okolnímu prostředí mnohem přívětivější.
Kromě ochrany životního prostředí se C-HR dokáže postarat i o ochranu své posádky, což dokazuje pětihvězdičkové hodnocení z Euro NCAP. V jednotlivých kategoriích uspěla Toyota následovně: bezpečnost dospělé posádky 95%, bezpečnost dětí 77%, bezpečnost chodců 76% a bezpečnostní systémy 78%.
Ty jsou v případě C-HR zastoupeny například Předkolizním bezpečnostním systémem s funkcí rozpoznávání chodců, Systémem opuštění jízdního pruhu se zásahy do řízení, Systémem rozpoznávání dopravních značek, Adaptivním tempomatem nebo Automatickým přepínáním dálkových světel.
Poněkud horší je to ale s cenami Toyoty C-HR. Nejlevnější varianta Live s motorem 1,2 Turbo začíná na ceně 489 900, ovšem pokud chcete zachraňovat planetu v hybridu, pak si připravte 629 900 za variantu Active. Náš testovací vůz byl ve výbavě Dynamic (629 900) a k tomu disponoval příplatkovou výbavou v podobně paketu LED, Comfort a Premium. Celkem se tedy cena vyšplhala na 744 900, což už je skutečně dost.
Na druhou stranu vám Toyota může nabídnout 20 let zkušeností s výrobou hybridních technologií, což může málokterý výrobce. Hybridní C-HR pod svou kapotou ukrývá systém, který naleznete i v nejnovějším Priusu. Je zde tedy záruka, že většinu nedostatků už výrobce vychytal a vůz vám bude sloužit pouze k radosti a užitku.
Závěrem se tedy dá říct, že pokud toužíte po neotřele vypadajícím městském crossoveru, jehož design se jen tak neokouká, a zároveň cítíte potřebu chránit planetu i obyvatele na ní žijící před riziky spojenými s akumulací skleníkových plynů, pak je C-HR tou nejlepší (jedinou) volbou.
Technická data Pohonné ústrojí: Palivo benzín Zdvihový objem 1 798 Max. výkon v kW / koní 90 / 122 Max. točivý moment v Nm 142 Typ pohonu přední náprava Převodovka Automatická e-CVT Jízdní výkony: Zrychlení z 0 na 100 km/h 11 s Maximální rychlost 170 km/h Spotřeba paliva l/100 km: Město / Mimo město / Kombinovaná 3,4-3,5/ 4,1 / 3,8-3,9 Rozměry: Délka 4 360 mm Výška 1 555 mm Šířka 1 795 mm Hmotnost 1 455-1 535 kg Zavazadlový prostor: Základní objem 372 l Se sklopenými sedadly - neuvedeno -Toyota ČR
Čínský výrobce Zeekr, vlastněný koncernem Geely, odhalil ceny a specifikace nového elektrického SUV Zeekr 7X pro Austrálii i Evropu. Prémiově laděný elektromobil, který vznikl pod taktovkou evropských vývojářů, míří přímo proti Tesle Model Y, Audi Q6 e-tron či BMW iX3. S dojezdem až 870 km, extrémně rychlým nabíjením a výbavou srovnatelnou s luxusní třídou může výrazně zamíchat kartami v segmentu.
Francouzská značka Alpine oficiálně představila svůj první elektrický crossover. Novinka s označením A390 navazuje na loňský koncept a zaujme nejen ostře řezaným designem, ale především technikou: pod kapotou má tři elektromotory, až 470 koní a baterii s kapacitou 89 kWh. Do prodeje půjde koncem roku.
Škoda Auto představila futuristickou vizi legendárního modelu Favorit. Kultovní hatchback z konce osmdesátých let se v nové studii mění na elektrický crossover, který spojuje retro prvky s aktuálními designovými trendy. Projekt vznikl z iniciativy designérů Ljudmila Slavova a Davida Stingla.
Nissan se s novou Microu vydal cestou nejmenšího odporu – převzal Renault 5 E-Tech a přemaloval ho. Výsledek? Elektromobil bez vlastní identity, který selhává v designu i konkurenceschopnosti. Japonci vsadili na špatného koně a přidali vlastní chyby.
Ročně se v Česku prodá na 650 000 ojetých aut. Může se proto zdát, že koupit si ojeté auto není žádný problém. Velký výběr ovšem ještě není zárukou kvality. Nemalé množství prodávaných ojetin skrývá před kupujícím svou historii. K tomu, aby se nechali vlákat do pasti, napomáhá i řada častých chyb, které zájemci při výběru vozu dělají. Které to jsou a čemu se vyhnout?
Každý motorkář, ať už jezdí po městě, okreskách nebo v lehkém terénu, ví, jak snadno může dojít k nečekanému pádu. Někdy stačí kluzká vozovka, jinak postavený stojan nebo prosté zaváhání při manipulaci na místě. A právě v těchto situacích často dochází k poškození některé z nejcitlivějších částí – ovládacích páček.
Toyota udělala revoluční krok. Její nejprodávanější SUV RAV4 bude od modelového roku 2026 k mání výhradně jako hybrid nebo plug-in hybrid. Bez čistě benzínové varianty tak míří ke stovkám tisíc Američanů, kteří si změny ani nemusí všimnout – a přesto začnou jezdit čistěji.
Čínská technologická značka Xiaomi oficiálně představila svůj druhý elektromobil – sportovní SUV YU7. S dojezdem přes 830 kilometrů, výkonem až 681 koní a vzhledem evokujícím Ferrari Purosangue má YU7 ambici stát se vážnou konkurencí Tesly Model Y – alespoň na domácím trhu.
Toyota odhalila šestou generaci svého úspěšného SUV RAV4. Vizuálně navazuje na dosavadní model, ale uvnitř přináší výrazné technologické novinky. Hybrid i plug-in hybrid slibují vyšší výkon, inteligentní využití energie podle trasy v navigaci a posun k softwarově definovanému vozu.
Korejská automobilka Kia rozšiřuje svou elektrickou flotilu. Na veletrhu IAA Mobility v Mnichově představí nový model EV5, který se v Evropě začne prodávat začátkem roku 2026. Elektromobil nabídne dojezd až 720 kilometrů a dva typy pohonu.
Americká Tesla se po dramatickém ústupů registrací v Evropě propadla mimo první desítku nejúspěšnějších značek elektromobilů. Její místo zaujal čínský konkurent BYD, který na evropském trhu prudce roste. Vyplývá to z aktuálních dat poradenské společnosti Jato.
Zemský soud v Braunschweigu vynesl rozsudek v jednom z hlavních trestních procesů spojených s emisní aférou Volkswagenu. Čtyři bývalí manažeři byli uznáni vinnými z podvodu, dva z nich dostali nepodmíněné tresty. Verdikt však není pravomocný a soudní dohru skandálu z roku 2015 tak ještě zdaleka neukončuje. Uvedla to agentura DPA.