TEST: Honda Jazz 1.3 i-VTEC CVT - Co tady kazí atmosféru?

Design

Testovaný Jazz se ve své třetí generaci po vzhledové stránce liší od svých předchůdců víc než hodně. Pryč je typická zakulacenost a designéři jí dali do vínku uhlazený vzhled, který ale nemusí být každému po chuti. Naštěstí v příplatkové metalické oranžové barvě to autu moc sluší, o čemž se můžete přesvědčit sami v přiložené fotogalerii.

Honda Jazz 1.3 i-VTEC CVT (2016) | foto: Roman Havlín

Jelikož se díváte na nejlépe vybavený exemplář s označením Elegance, pak je potřeba v základu počítat s některými luxusními prvky, jako jsou zatmavená zadní boční okna, LED diody pro denní svícení v předním nárazníku anebo s litými 16palcovými disky. Oproti předešlému nudně vypadajícímu žlutému exempláři tady máme s troškou nadsázky úplně jiné auto, co říkáte?

Opět zde ale musíme zmínit jeden trošku zarážející fakt. Společně s LEDkami totiž ani v nejvyšší výbavě nedostanete xenony. Ty jsou určeny zřejmě jen pro domácí japonský trh, a tak si v případě nového Jazze budete muset vystačit se světlomety s dvouvláknovou žárovkou H4.

Zobrazit fotogalerii (14 fotografií)

Interiér

V novém Jazzu je přítomna již dobře známá palubní deska s infotainmentem Honda Connect a dotykovým displejem, jehož ovládání je dostatečně intuitivní. Překvapí i dotykový panel klimatizace, takže vlastně na středové palubní desce nenajdete až na dvě výjimky jediné tlačítko. Posádku nového Jazze budou hýčkat pohodlná měkká sedadla, která sice postrádají větší boční vedení, ale na druhou stranu se v nich sedí nadmíru komfortně.

Za volantem nového Jazzu má řidič o něco vyšší posez, než je zdrávo, ale po nějaké době se na to dá zvyknout. Z vozu je velmi dobrý výhled do všech stran, řadící páka není zbytečně utopená někde u podlahy a hlavy předních pasažérů potěší doslova obrovské opěrky s nastavitelným sklonem. S novou generací Jazze se zapracovalo i na odhlučnění, což ale díky automatu CVT nebylo tak moc znát. Jeho vysoké otáčky a s tím spojený řev motoru totiž leckdy způsobovaly bolest hlavy.

Honda Jazz 1.3 i-VTEC CVT (2016) | foto: Roman Havlín

Naopak moc nás potěšil volant, který sice postrádá kožené čalounění, za to dobře padne do ruky. Zadní lavice nabízí všem známou funkci Honda Magic Seats, díky které ji lze vyklopit vzhůru a rázem se dá ve vozidle převést například nerozložené horské kolo. Za to palec nahoru! Základní objem kufru činí solidních 354 litrů, ovšem po sklopení zadních sedadel se díky zcela rovné ploše naskytne objem 1314 litrů. Zvenku přitom Jazz vypadá, jako o kategorii menší auto, jenže tenhle Japonec dokáže klamat tělem.

V interiéru se samozřejmě najde pár chyb. Převážně tvrdé plasty jsou zde hodně častým jevem, vzhled řadicí páky vypadá, jako byste se vrátili do minulého tisíciletí a lehkou tragedií je umístění příplatkové loketní opěrky. Na rozdíl od konkurence si na ní nejde pohodlně položit loket, protože postrádá podélný posun, což nebude vyhovovat všem řidičům s kratšíma rukama.

Zobrazit fotogalerii (10 fotografií)

Motorizace

V případě zakoupení nové Hondy Jazz nebudete mít moc na výběr, co se týče palety pohonných jednotek. Do Evropy se dostala jen jedna motorizace, kterou může být nový Jazz osazen. Jedná se o zážehový atmosférický čtyřválec o objemu 1.3 litru s výkonem 102 koní a s točivým momentem 123 Nm. Kdo by chtěl něco silnějšího, má smůlu, Honda s jiným motorem pro Evropu nepočítá.

A zatímco minule s tímhle motůrkem spolupracoval manuální šestikvalt, aktuálně jsme měli v redakční garáži verzi s automatem CVT o sedmi stupních, za který byl v naší verzi Elegance příplatek 35 tisíc Kč. Co na tom, že motor disponuje legendárním systémem i-VTEC, když následně vše do jisté míry kazí přítomný variátor. Agregát s tímhle systémem funguje na principu přiostření vačky ve vyšších otáčkách, což znamená, že jednotka má zcela proměnlivou charakteristiku podle stylu jízdy řidiče.

Honda Jazz 1.3 i-VTEC CVT (2016) | foto: Roman Havlín

Chcete jet úsporně a nikam se nehnat? Pak nesmíte moc šlapat na plynový pedál, protože automat si jinak usmyslí, že chcete jet rychle a bude otáčky motoru držet u pěti tisíc. Následné přeřazení skrze pravé pádlo pod volantem (ano, Jazz má pádla pod volantem) vše změní jen na asi dvě sekundy, posléze se CVT rozhodne vše "změnit" a hodí tam zpět nižší rychlostní stupeň. Řešení? Dejte volič převodovky na režim S a následně si řaďte sami za pomocí pádel. A nebojte se, pokud zapomenete přeřadit u omezovače, automat to stejně udělá za vás...

Kdo naopak uznává sportovní styl jízdy, nechť se nebojí vytočit motor až do 6000 ot/min., protože v tomto pásmu se vám dostane plného výkonu a teprve tehdy jsme měli pocit, že se pod kapotou ukrývá o několik koní víc, než udává výrobce. V dynamickém tempu se ke všemu přidával i hutný sportovní zvuk, který ale byl díky CVT převodovce častějším jevem, než jsme my sami chtěli. Ve výsledku se tak stávalo, že po nastartování vozu jsme okamžitě řadili režim S a i při jízdě ve městě jsme používali pádla. Kdo se však rozhodne využít potenciál motoru a auta naplno, bude muset počítat s tím, že jej Jazz pošle brzo k čerpací stanici.  Spotřeba se totiž v tu chvíli nebojí vyšplhat k hranici 8 litrů na 100 km, naopak v ekonomickém režimu (nebo spíše v případě pokusu o něj) se spotřeba dostala k šestce. Nádrž na palivo přitom pojme 40 litrů, takže je nutné sledovat ukazatel dojezdu.

Zmínku o dokonalém podvozku jsme zde měli i v prvním testu vozu a pro pořádek jí musíme zopakovat. Auto doslova žehlilo i větší nerovnosti, do kabiny se dostávalo minimum rušivých zvuků z okolí a snad až obří díry nebo prohlubně od kanálu přináší jasnou odezvu v podobě tupé rány od kol. V zatáčkách ale pamatujte na to, že Jazz se poměrně hodně naklání, což je daň za měkčí tlumiče. Ve spojení s velmi dobře naladěným posilovačem řízení se pak dostáváme k tomu, že verze s automatem má mnohem menší smysl než ta s manuálem. Ano, do města se automat hodí náramně a časté manuální řazení může někoho dovést k šílenství, ovšem jakmile byste chtěli s tímhle velkým prckem vyjet mimo město, rázem se karty obrátí.

Závěr

Třetí generace Hondy Jazz se i přes své nesporné klady nedá považovat za krále segmentu. Ano, její vnitřní prostor je doslova královský a třeba i současná Škoda Fabia v některých oblastech na nový Jazz ztrácí, jenže jsou zde i negativa, která nejdou jen tak přehlédnout. Tak například prehistorické vláknové žárovky v hlavních světlometech by mohl někdo považovat za aprílový žert, stejně tak jeden jediný motor v nabídce. Nový Jazz na druhou stranu boduje celkem plavným podvozkem a nebo bohatou výbavou, o které si některá jeho konkurence může nechat leda zdát. Ve výsledku je i zaručeno, že Jazze jen tak na silnici nepotkáte, protože tenhle vůz není z laciného kraje a se všemi příplatky se dá dostat na cenovku přesahující půl milionu korun.

Celkové hodnocení: 80 %

Základní cena vozu: 471 900 Kč

Cena testované verze s příplatky: 509 900 Kč

KLADY

- živý motor

- vnitřní prostor a variabilita

- dobře naladěný podvozek

- solidní výbava

- posilovač řízení

ZÁPORY

- absence xenonových světlometů

- chování automatu CVT

- jediný motor v nabídce