OPC line dělá divy
Tradičně zahájíme redakční test pohledem na exteriér vozu. Zde musíme Opelu dát 10 bodů z 10. Insignia Sports Tourer s balíkem OPC line, působí elegantně a sportovně zároveň. Tomu napomáhá jak zmíněný balíček, tak vhodně zvolená červená barva, které celému vozu dodává opravdový „šmrnc“. Insignií Sports Tourer se po českých silnicích a dálnicích nepohybuje ani zdaleka tolik, jako Octavií nebo Golfů. To dává zástupci Opelu příjemný status výjimečnosti.
Nedejte na první dojem
Ten Insignii neopouští ani v interiéru. Ten působí vzdušným dojmem. Uspořádání ovládacích prvků, skvělá sedadla, použité materiály a technologie působí na první pohled, až luxusním dojmem. To ale skutečně jen při prvním pohledu.
Při bližším zkoumání a delším pobytu za volantem vozu zjistíte, že dílenské zpracování kabiny není ani zdaleka takové, jak se tváří. Stačí totiž letmý kontakt ruky se středovým panelem při nastavení klimatizace, aby se ozvalo skutečně nepříjemné zavrzání. To se navíc ozývalo i při kontaktu s dotykovou obrazovkou. V tomto ohledu má Opel stále co dohánět. Co si také pochvalu nevyslouží, je chování multimediálního systému. To působilo mnohdy zmatečně a o intuitivnosti se zde také nedá moc hovořit. Co naopak pochválit musíme, je skvělý přístrojový štít, jehož velkou část tvoří obrazovka, zobrazující navigační příkazy apod. Hodnotně také působí sportovní volant s perforováním, a skvělým tvarem.
Velkým plusem jsou i skvěle rozmístěná tlačítka ovládání systému na volantu, těm by ale neškodilo, kdyby byly alespoň o pár milimetrů větší. Opel neopomněl ani pohodlí cestujících na zadní řadě sedadel. Sedadla jsou i zde velice pohodlná a cestující mají dostatek místa nad hlavou. S místem před koleny je to ale horší. Co velice potěší, prakticky založené motoristy, je objemný kufr s nízkou nakládací hranou pro snadné naložení nákladu. To ovšem zhoršuje tloušťka zadního nárazníku, kvůli které je potřeba se při nakládání zavazadel do zadní části kufru, řádně protáhnout.
Pohodlná i sportovní
Co nás ale zajímalo nejvíce, byly jízdní vlastnosti, kterými se Opel v případě Insignie Sports Tourer OPC line, tolik chlubí. Samotný vůz se navíc tváří tak sebevědomě, že nějakými průměrnými jízdními vlastnostmi se zkrátka nemůžeme spokojit. My ale po důkladném testu můžeme s klidným svědomím prohlásit, že podvozek se Opelu skutečně povedl. Insignia ST působí stabilně i ve vyšších rychlostech.
V běžném systému tlumí běžné nerovnosti naprosto s přehledem a bez zbytečného pronikání hluku do kabiny. Pohodlí tedy Insignii ST rozhodně nechybí. Pokud navíc při jízdě po D1 přepnete podvozek do režimu Tour, rázem zapomenete na často skloňovaný stav hlavní dopravní tepny naší republiky, a budete si připadat jako na obláčku. Co ovšem nedoporučujeme, je zapnutí tohoto módu při jízdě po běžné okresní silnici. To si totiž budete v každé zatáčce připadat, jako kapitán plachetnice na rozbouřeném moři. Asi je každému jasné, že v průběhu redakčního testu byl nejčastěji používaným módem podvozku ten, s názvem Sport. Při něm podvozek i přesné řízení ztuhne a zostří se i odezva plynového pedálu. V tomto režimu Insignie přímo nabádá k ostré jízdě. Při té se ovšem na plno projevuje největší handicap testovaného vozu. Tím je jeho vysoká hmotnost. Ta způsobuje při jízdě na limitu časté vybočování zadní části vozu. Na druhou stranu při vypnutí kontroly trakce a s lehkou neurvalostí na plynovém pedálu, se dá s Insignií i slušně vyřádit a alespoň částečně ukojit své petrolheadské choutky.
Úsporný silák
Pod kapotou testovaného vozu pracoval, jak jsme již zmínili, dvoulitrový diesel CDTI s výkonem 170 koní. Tento agregát spolupracoval se šestistupňovou automatickou převodovkou. Motor nás příjemně překvapil svou dynamikou. Dech mu navíc ani zdaleka nedocházel při dálniční jízdě a ani při výrazném zkoumání se nedostavily žádné problémy. Navíc, pokud řidič zapomene na svá nutkání řezat jeden apex za druhým a přepne svůj mozek do ekonomického režimu, dokáže vůz jezdit za 5,5 litru.
Na druhou stranu motor nepůsobil dvakrát kultivovaným dojmem a při prudším sešlápnutí plynového pedálu se dostavuje do kabiny typický dieselový hluk. Nesmíme zapomenout ani na šestistupňovou automatickou převodovku. K té snad můžeme říci to, že se rozhodně nejedná o chloubu německého strojírenství. Její reakce nejsou kdoví jak rychlé a jednotlivé změny převodů jsou doprovázeny výraznějším škubnutím.
Resumé
Opel Insignia ST 2.0 CDTI 170 k 6AT s vhodně zvolenou barvou a svým designem, zaujme prakticky vždy a všude. V interiéru nabídne dostatek prostoru. Pokulhává ovšem po stránce zpracování a částečně i co se týče ergonomie. Jízdně působí více než solidně. Při běžné jízdě nabízí výbornou stabilitu i skvělou spotřebu. Navíc se dá při ostré jízdě mluvit i o zábavném projevu. Závěrem můžeme říci, že Insignia ST je solidní vůz, který dokáže plnit roli rodinného kombíku, stejně jako reprezentativního manažerského vozu. Skousnout je třeba ovšem některé nedostatky, jako horší zpracování interiéru, vyšší hmotnost vozu, škubání převodovky nebo neintuitivní prostředí multimediálního systému.
Celkov hodnocení: 89%
Základní cena vozu: 599 990,- Kč
Cena vozu s příplatky: 1 124 500,- Kč
KLADY
- úsporný a silný motor
- skvěle naladěný podvozek
- pohodlná sedadla a prostornost na přední řadě sedadel
- praktický a velký zavazadlový prostor
ZÁPORY
- vyšší cena
- kvalita zpracování interiéru
- méně místa pro kolena vzadu
- vysoká hmotnost
Motorizace
naftový čtyřválec s turbodmychadlem
objem: 1956 cm3
nejvyšší výkon: 170 koní při 3750 ot./min
největší točivý moment: 400 Nm při 1750-2500 ot./min
Výkon
nejvyšší maximální rychlost: 220 km/h
zrychlení z 0 na 100 km/h: 9,9 sekundy
spotřeba paliva (město/mimo/kombinovaná): 5,7 l / 3,8 l / 4,5 l
objem palivové nádrže: 70 litrů