Když Toyota v roce 1994 představila první generaci SUV modelu RAV4, asi tehdy nečekala, že se její novinka stane tak úspěšnou. Dnes se píše rok 2016 a již tři roky je tady s námi její poslední generace. Ta navíc nedávno dostala decentní facelift, který vylepšil vzhled, výbavu a přidal verzi s hybridním pohonem. My jsme se rozhodli otestovat benzinové provedení s dvoulitrovou atmosférou v kombinaci s automatem typu CVT.
Právě nedávný facelift pomohl především k vylepšení vizáže současné RAVky. Oproti předešlému provedení tak tady máme vůz s ostřeji řezanou přídí a větším sportovním nádechem. Při pohledu na fotografie si lze všimnout toho, že přední světlomety (v naší verzi s LED technikou) jsou nyní o maličko menší a jejich tvar začal připomínat oči dravé šelmy.
Ve spodní části předního nárazníku se díky faceliftu rozšířil otvor pro nasávání vzduchu. Důležitou proměnou si prošla taktéž zadní světla, u nichž hledejme výrazně lepší grafiku. Ve spodní části nárazníků si svoje místo našel stříbrně lakovaný plast, což je možná škoda. Při jízdě v drsnějším terénu bychom se totiž báli o to, aby se „drsně vypadající“ plast neutrhl a nezůstal někde ležet.
Změny jí prospělyCo se týče kabiny, zde se už změny moc neprojevily. Snad jen kůží a alcantarou potažená palubní deska zaujme hned na první pohled. Mezi nový malý detail pak patří také hlubší a větší otvor ve středovém tunelu pro uložení kelímku s kávou, nebo jiným nápojem. Jinak se u omlazené RAV4 moc změn neudálo.
Stále zde máme kožený volant s poměrně velkým množstvím tlačítek. Konkrétně pak tlačítka pro ovládání rádia, palubního počítače dostala nový vzhled a vypadají mnohem lépe. Toyota nás však překvapila velmi kvalitním zpracováním jednotlivých dílů palubní desky, příjemnými sedáky s dostatečnou oporou stehen a velkým prostorem nad hlavou na obou řadách sedadel.
U faceliftované RAV4 pak Toyota zdůrazňuje hlavně to, že vůz dostal novou porci elektronických asistenčních systémů. Nově tak u ní najdeme systém varující před nárazem do vozidla nebo překážky před vámi, za příplatek nechybí automatické přepínání dálkových světel, systém pro čtení dopravních značek, adaptivní tempomat anebo několik kamer, které dokáží vůz zobrazit z ptačí perspektivy.
Bohužel i přes facelift se tady stále najdou drobné chyby, které nejdou nezmínit. Tak například některé staře vypadající ovladače s rozdílným písmem, nebo odjišťování víčka palivové nádrže. To se stále děje za pomocí páčky umístěné na podlaze vedle sedačky řidiče. Nedovolujeme si odhadnout, jak dlouho tato páčka vydrží, protože její zpracování je poněkud chabé a na její chod se musí opatrně, jinak vám může zůstat v ruce.
Někoho snad potěší základní objem zavazadelníku o hodnotě 547 litrů. Po sklopení zadní řady do skoro roviny způsobí, že do auta naložíte 1746 litrů zavazadel. K tomu se přidává i dvojitá podlaha, kam se dají uložit drobnosti.
Atmosféra a automat? To je otázkaV naší testované verzi pracoval již jednou zmíněný benzinový atmosférický čtyřválec 2,0 Valvematic. Jeho výkon oproti předfaceliftové verzi doznal nárůstu jednoho kW, takže ve výsledku náš exemplář disponoval 112 kW při 6200 ot./min a točivým momentem 196 Nm při 4600 ot./min. V tomto provedení je přítomen výhradně pohon všech kol a zákazník má na výběr mezi manuální šestistupňovou převodovkou nebo automatem CVT.
Právě druhá možnost byla zároveň tou, kterou jsme měli možnost otestovat. Hned na úvod ale musíme říci, že s manuálem si jízdu užijete mnohem více. Automat je zde totiž takový mdlý, výkon jako by zůstával v měniči a i při režimu Sport a plném sešlápnutí pedálu plynu se RAV4 nanejvýš rozeřvala a rázem jsme se divili, kde je těch 112 kW. Až vytáčení k omezovači, skrze manuální režim, způsobilo příval průměrně velké dynamiky, jenže v tu chvíli bychom doporučovali nesledovat aktuální ukazatel spotřeby. Alespoň, že po přepnutí na manuální režim se objeví sedm dopředu přednastavených virtuálních stupňů, k jejiž řazení se hodí dobře zpracovaná pádla pod volantem.
Právě spotřeba se měla podle Toyoty razantně snížit. Možná se jí to povedlo, protože při velmi klidném jízdním tempu a nevytáčení motoru do výšin, jsme se průměrně pohybovali okolo šesti litrů na 100 km. Omlazená RAV4 si v rychlosti 90 km/h točí 1650 ot./min a odebírá v průměru 6,5 litru. V dálničním tempu 130 km/h točil motor 2300 ot./min a v tu chvíli se spotřeba dostávala k hranici deseti litrů. Přitom stále hovoříme o tom, že v autě seděl jen řidič.
Po stránce jízdního komfortu si pak nemáme téměř na co stěžovat. Posilovač řízení přenášel k rukám řidiče celkově velké množství informací, tlumiče vozu dokázali eliminovat středně velké nerovnosti a výmoly a snad jen odhlučnění pohonné jednotky a kabiny jako takové je na průměrné hodnotě. V zatáčkách nás pak Toyota překvapila tím, že karoserie vozu i při ostřejším jízdním tempu neprojevovala větší náklony.
ZávěrFinální verdikt na účet nové RAV4 je celkem příjemný. Až na drobné nedokonalosti se totiž Toyota může chlubit solidně zpracovaným, prostorným a celkem sportovně vypadajícím SUV. Možná právě atmosférický motor v kombinaci s automatem jí ale sráží cenné body. Auto je potřeba často vytáčet, protože v nízkých otáčkách skoro nejede a s tím pak závratně roste spotřeba. Někoho mohou iritovat i tvrdší tlumiče, které si tu a tam "bouchnou", ovšem na druhou stranu je vůz stabilní v zatáčkách a pevně drží stopu. Jedná se zkrátka o jedno z velmi univerzálních aut, jaké je na aktuálním trhu dostupné a s cenovkou téměř 820 tisíc by tahle RAV4 mohla oslovit nejednoho zájemce.
Celkové hodnocení: 86 %Základní cena testovaného vozu: 739 900 Kč
Cena testované verze s příplatky: 818 900 Kč
KLADY
- prostor v kabině
- velký zavazadelník
- jízdní komfort
- sportovní vzhled
ZÁPORY
- odhlučnění motoru
- spotřeba
Motorizace benzinový atmosférický čtyřválec objem: 1987 cm3 nejvyšší výkon: 112 kW pči 6200 ot./min největší točivý moment: 196 Nm při 4000 ot./min Výkon nejvyšší maximální rychlost: 185 km/h spotřeba (město/mimo/kombinovaná): 8.2 l / 5.6 l / 6.5 l zrychlení z 0 na 100 km/h: 10,7 sekundy objem palivové nádrže: 60 litrůPo delší době se podíváme na zoubek atraktivní ojetině, avšak v tomto konkrétním případě se spíše jedná o zánovní auto, než vyloženě ojetinu. Má najeto lehce přes 7 tisíc kilometrů, je z roku 2021 a největší výhoda je, že proti ceně nové plug-in hybridní Q5 stojí tato přibližně o milion méně. Dnešní recenze zjistí, jak se s touto Q5 jezdí a pro koho bude skvělou volbou.
Před třemi měsíci se společnost AURES Holdings rozhodla po 76 letech transformovat tradiční značku Mototechna do nové podoby. V Praze v ulici Kolbenova otevřela první polistopadovou samostatnou pobočku a značce dala nejen novou podobu loga, ale výrazně posunula na novou úroveň nabídku aut i služeb. To se ukázalo jako dobrý tah, protože tím zacílila na náročnější klientelu. Potvrzuje to i rostoucí NPS (hodnocení úrovně služeb od zákazníků) a vysoké hodnocení na Googlu. Doposud byla Mototechna součástí nabídky všech poboček AURES Holdings v Česku a na Slovensku. Do tří let plánuje Mototechna rozšířit nabídku na 2 000 aut a otevřít další pobočky nejen v České republice, ale i na Slovensku a v Polsku.
Modely úspěšné automobilky Cupra prošly v nedávné době faceliftem, který se týká i pohledného kombíku Leon Sportstourer. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná jen o lehké omlazení designu, jak to u faceliftů bývá zvykem, jenže to je omyl. Změněna byla jedna velice podstatná věc, která tento sportovní kombík posunula do vyšší ligy.
Extrémní výkon přes 1.000 kW byl na běžný provoz až příliš – alespoň podle Xiaomi, které svůj hypersedan SU7 Ultra softwarově omezilo. Po silné kritice uživatelů ale automobilka otočila a výkon hodlá znovu uvolnit. Informoval web Carnewschina.
Do naší recenze tento týden zavítala modernizovaná Toyota ProAce Verso v prodloužené verzi L2, která vychytala drobné nedostatky starší verze. Jedná se o víceúčelového parťáka, který je překvapivě komfortní. Početnější rodiny, které si nemohou dovolit Multivan či Mercedes-Benz třídy V, budou dost možná překvapeni, že se jedná o konkurenceschopného rivala.
S příchodem elekromobility jsme byli svědky vzniku hned několika opravdu rychlých aut na baterky, která na semaforu sice potrápila kde jaký supersport, ale při řízení chyběly emoce a ani v zatáčkách to mnohdy nebyla moc zábava. Rychlost zkrátka neznamená automaticky zábavu a proto vznikl Ioniq 5 N, který se rozhodl zbořit mýty o tom, že elektromobil nemůže být zábavný. Jak se to podařilo?