TEST: Kia Sorento 2.2 CRDi 4x4 - Překvapila nás v mnoha ohledech

Neztratí se ani mezi prémiovými SUV

Tenhle odvážný nadpis má své opodstatnění. Současné Sorento totiž nevypadá vůbec zle a jeho design je se správným lakem karoserie doslova omračující. Při jedné z cest do zahraničí jsme náš "pracovní" exemplář postavili vedle nového Porsche Cayenne Turbo, v taktéž bílém odstínu karoserie, a výsledek? V bodovém hodnocení by dle nášeho názoru (a vkusu) Kia prohrála jen velmi těsně.

Za vše může tygří maska, LED diody denního svícení, bílá metalická barva karoserie, 19" palcová litá kola, LED zadní svítilny a nebo zatmavená boční okna, dodávající prvek exkluzivity. K tomu se přidává „ochranné“ oplastování a snad jen světlá výška by mohla být o nějaký ten milimetr vyšší. Německá konkurence tak vypadá o něco robustněji. O finalní kráse Kie Sorento se koneckonců můžete přesvědčit v přiložené galerii.

Na delší cesty ideální společník

I přes to, že náš novinářský kousek nebyl v plné výbavě, hýčkala nás rozměrná elektricky vyhřívaná látková sedadla se širokým rozsahem nastavení. V nich jsme trávili celkem dost času a nikdy se nestalo, že bychom ze Sorenta vylézali polámaní. Z vozu je ideální výhled vpřed a troufneme si říci, že díky dobrému výhledu do všech stran a parkovací kameře by parkování s tímhle mastodontem zvládla i lehce zručnější žena.

Potěšila nás i moderní polodigitální přístrojová deska, která kombinuje displej rychloměru s klasickým analogovým otáčkoměrem. Tohle řešení nám přišlo vskutku zajímavé a neměli jsme proti němu žádné výhrady. Ujetí několika tisíc během krátkého časového období si vyžaduje i do ruky dobře padnoucí volant. Ten Sorento naštěstí má, jeho kůže je příjemná na dotek a věnec má ideální tloušťku.

Naopak nás nepotěšila kožená loketní opěrka, která je ve voze spíše na okrasu a svou úlohu plní jen minimálně. Důvodem je absence jejího polohování směrem dopředu, takže někteří řidiči s kratšíma rukama si tam prostě svůj loket nebudou moci odložit. Naopak se nám velmi hodil objem zavazadelníku, který v základu činí 660 litrů. Komu by to přišlo málo, po sklopení zadní řady se zjeví kapacita o 1732 litrech.

Co se týče výbavy, tak nové Sorento můžete dovybavit všemožnými asistenty a technologiemi, které byly ještě před pár lety výsadou prémiových vozů. Výrobce nabídne například adaptivní tempomat (my měli jen klasický) s funkci popojíždění v kolonách. Nechybí systém hlídání mrtvého úhlu nebo kamerový systém, který snímá 360° kolem vozu. Právě ten je skvělým pomocníkem při parkování ve stísněných prostorech.

Za naprosto zbytečný ale považujeme systém hlídání jízdy v pruzích. Ten zde totiž plní pouze akustickou úlohu a v případě přejetí pruhu začne vůz jen mírně pípat. Volant se však sám nesrovná a drobné pípání by nemuselo řidiče zaručeně probudit z mikrospánku.

Jediný motor v nabídce - je to chyba?

Pod kapotou současného Sorenta najdete jen jeden motor - 2,2litrový vznětový čtyřválec o výkonu 147 kW při 3800 otáčkách za minutu a točivém momentu 450 Nm dostupném v rozmezí 1750 až 2750 ot./min. Oproti předešlé testované verzi jsme však využívali vůz s manuální převodovkou se šesti stupni.

Nastává otázka, zda je jedna motorizace v nabídce chybou nebo pozitivem. My si myslíme, že je to nedostatek. Motor je sice oproti předchůdci o dva kilowatty silnější, má o 28 Nm vyšší točivý moment, odlehčený blok, novou hlavu i písty, plní přísnou emisní normu Euro 6, jenže někteří by pod kapotou viděli pořádný benzínový motor. Ten však Kia Sorento (v Česku) nenabízí.

Naftová dvadvojka má naštěstí skvělý zátah, nečiní jí problém celkem dynamicky rozpohybovat i plně naložené auto a díky výrazně lepší zvukové izolaci jsme si občas při stání na semaforech nebyli jisti, zda máme vůbec nastartováno. Výhodu hledejme i v přesné manuální převodovce. S manuálem totiž Sorento utáhne brzděný přívěs o hmotnosti až 2,5 tuny. To je o 500 kg víc než co zvládne s automatem.

V rychlosti 130 km/h točila pohonná jednotka přesně 2 200 otáček a vynikající pružnost motoru dovolovala rychlé předjíždění, a to bez toho, abychom si říkali, že "ten kamion zřejmě nestihneme předjet". A jak je to s konzumací paliva? Tady je potřeba uvést, že motor je náchylný doslova na každý milimetr stlačení pedály plynu.

V průběhu týdenního testu jsme z 60 % využívali dálnice, dalších 30 % tvořily okresní silnice a zbylých deset tvořila jízda skrze město. Ačkoliv jsme se snažili o co nejvíce ekonomickou jízdu, průměrná spotřeba se dvěma lidmi na palubě a nějakým tím zavazadlem nespadla pod 6,8 litru na 100 km. V případě, že jsme pak po motoru chtěli o něco víc dynamiky a vyrazili s ním do kopcovitých okresech, rázem byl průměr devět litrů a ještě by s radostí stoupal. Ve výsledku se ale nejedná o žádná strašná čísla, ba naopak, vzhledem k velikosti auta, profilu tras, obsazenosti a faktu, že se jedná o auto s pohonem všech kol a hmotností 1,8 tuny, to jsou solidní hodnoty.

Podvozek vozu je příjemně tuhý a i přes velikost a leckdy svižnou jízdu z kopců se naklánění karoserie projevovalo jen minimálně. Zatáčky si Sorento doslova vychutnávalo, ovšem když to přeženete s nájezdovou rychlostí, začnou se přední kola ozývat zlověstným pískáním. Tehdy se dá vůz ještě celkem rychle zklidnit a velká nedotáčivost přichází až při opravdu ostré jízdě.

Při cestách po všech typech silnic nás překvapil tichý a plavný projev, který se u tohoto typu vozu vidí jen zřídka kdy. V neustále bdělosti je citlivá elektronická stabilizace a taktéž systém ATTC (Advanced Traction Cornering Control). Ten v co největší míře brání nedotáčivosti vozu přibrzďováním vnitřního zadního kola.

Jak je asi jasné, vůz nabízel pohon všech kol. V základu jde výkon na přední nápravu, ovšem díky mezinápravové spojce Dynamax je možné přenést až 50 % točivého momentu na zadek. Během pracovního týdne jsme ale Sorento prohnali teréném jen jednou, a to konkrétně hlubším sněhem ve vysoko položené horské oblasti. Výsledek? Po sepnutí permanentního pohonu obou náprav a uzamčení spojky jsme se sněhem celkem obstojně brodili, jenže ve výsledku to byla nedostatečná světlá výška auta, která nás málem ve sněhu nechala. Kdyby bylo Sorento o dva až tři centimetry vyšší, nebylo by to vůbec na škodu.

Závěr

Výsledné hodnocení Sorenta je z naší strany víc než pozitivní. Přispívá k němu maximální prostornost v kabině, tichý a výkonný motor, přesná a dobře odstupňovaná šestistupňová manuální převodovka (s čímž je spojena větší tažná síla) a taktéž jízdní vlastnosti jsou poměrně obstojné. Bohužel nic není dokonalé, a tak negativy jsou nižší světlá výška, absence bi-xenonových světlometů v nejvyší výbavě, přítomnost pouze jednoho motoru a činnost navigačního systému byla někdy také na pováženou. Jinak se ale jedná o velmi dobře zpracované a pohledné SUV, které se může stát alternativou k mnohem dražším premiovějším vozům kategorie SUV.

Celkové hodnocení: 90 %

Základni cena vozu: 999 980 Kč

Cena testované verze s příplatky: 1 069 980 Kč

KLADY

- prostornost

- design

- motor a převodovka

- jízdní dovednosti

- zvuková izolace motoru

ZÁPORY

- jen jeden motor v nabídce

- přeposilované řízení

- mohla by být vyšší světlá výška

Motorizace přeplňovaný vznětový čtyřválec objem: nejvyšší výkon: 147 kW při 3800 ot./min nejvyší točivý moment: 450 Nm při 1750 - 2750 ot./min   Výkon nejvyšší maximální rychlost: 203 km/h zrychlení z 0 na 100 km/h: 9 sekund spotřeba paliva dle výrobce (město/mimo/kombinovaná): 7.6 l / 5.3 l / 6.1 l objem palivové nádrže: 71 litrů