TEST: Opel Mokka 1,6 CDTI 4x4 – Potichu a jistě

„Teréňák“ do městské džungle

Mokka se světu představila již na ženevském autosalonu v roce 2012. A musím se přiznat, že se mi při svém příchodu dvakrát nezalíbila. Zato zákazníkům Opelu se Mokka zalíbila náramně. Od uvedení na trh si vůz drží slušná prodejní čísla a není problém ji spatřit na ulici. Pravdou je, že za těch několik let, kdy Mokku na silnicích potkávám, mě počáteční nechuť k jejímu designu opustila a začal jsem oceňovat odlišnosti oproti ostatním crossoverům. Tím mám na mysli zejména nízkou a ostře vyhlížející příď a vystouplé boční blatníky, navozující dojem svalů.

Mokka je klasickým případem automobilu, který se v 90 % nikdy nesetká s jiným terénem, než s tím v „městské džungli“. Přesto se díky výraznému oplastování snaží navodit pocit, že jde o malý teréňáček. O jejích terénních schopnostech si ale povíme až za několik okamžiků.

Náš testovaný kus byl navíc vyveden v zářivě oranžové barvě, která vůz skvěle zvýrazňovala a nejednou se za námi otáčeli kolemjdoucí.

Barová židle na kolečkách

Při nasednutí mě překvapily hned dvě skutečnosti. Za prvé, řidič sedí opravdu proklatě vysoko. Mokka zároveň působí velice úzkým dojmem a při prvních ujetých kilometrech jsem měl pocit, že řídím barovou židličku na kolech. Samozřejmě si stačilo na vůz zvyknout.

Vysoká pozice za volantem samozřejmě přináší své ovoce. Řidič má perfektní přehled o tom, co se kolem vozu děje. Pocit z malé šířky vozu ale ani po týdnu testování nezmizel a pokud budete na zadních sedadlech převážet trojici dospělých, není pochyb o tom, že si po cestě budou o pořádný kus bližší. Na co si ale stěžovat nemůžeme, je množství místa nad hlavou a moře místa pro kolena. Zde se Opel opravdu překoval a Mokka si v tomto směru v ničem nezadá ani s minulou generací Škody Superb.

Velký prostor pro kolena cestujících není ale zadarmo. Místo se muselo ušetřit v jiné partii vozu. Tou je přirozeně zavazadelník, který nabízí spíše podprůměrný objem 362 litrů.

Za pomoc děkujeme matematicko-fyzikální fakultě!

Jednu menší výtku bych ale k samotnému interiéru ještě našel. Na tom se poměrně výrazně projevuje zub času. Početné stádo tlačítek na středovém panelu působí poměrně zastarale a najít při pohybu v městském provozu správné tlačítko je často boj. Systém mi navíc nepřišel ani dvakrát intuitivní a ke spuštění hudby z telefonu bylo zapotřebí přivolat vědeckého pracovníka Univerzity Karlovy.

Velkou výhodou Mokky je možnost rozšíření výbavy. Příplatková ergonomická sedadla, vyhřívaný volant nebo asistent jízdy z kopce totiž nebývá často vídán u crossoverů nižší střední třídy.

V terénu propadá, ve městě exceluje!

V úvodu jsme se věnovali tomu, že se Mokka snaží navodit dojem, že se jedná o malý terénní vůz. Vězte ale, že tím není ani z daleka. Pokud tedy nepatříte mezi fanoušky hodinového vyprošťování malého crossoveru z rozblácené cesty, rychle na myšlenku řádění s Mokkou mimo silnici zapomeňte. Revírem tohoto Opelu je zkrátka město. A zde opravdu exceluje!

Ve městě a rychlosti mezi 30 až 70 km/h je Mokka jako ryba ve vodě. Podvozek je příjemně naladěný, tedy pokud sedíte na přední řadě sedadel. Cestující vzadu si čas od času stěžovali na tuhost podvozku při přejíždění větších nerovností.

Pojem nedotáčivost, pravděpodobně zaměstnanci Opelu při navrhování Mokky vyhodili ze svého slovníku. Nejednou jsem byl udiven, s jakou obratností se vůz proplétá městskými uličkami.

Velkou devízou testovaného vozu byl jeho zmiňovaný motor. Nová „jednašestka“ se se svým předchůdcem o objemu 1,7 prakticky nedá srovnávat. Oba sice nabízí slušnou jízdní dynamiku a úctyhodnou spotřebu pohybující se většinou pod šesti litry. Rozdílnost obou motorů je především v množství hluku a kultivovanosti chodu. Zatímco starší agregát připomínal svým chováním spíše naftového dinosaura, nový motor šlape tiše a řidič o něm prakticky neví. Jediným mínusem, který se na motoru dá najít, je znatelný turboefekt. Výraznějšího zátahu se řidič dočká až po překročení hranice 1 800 otáček za minutu. Výkonová špička se pak nachází až mezi třemi a půl a čtyřmi tisíci otáček.

Po ukončení testu na nás svítila krásná hodnotu 5,9 litru na 100 km. To je při zvážení toho, že jsme se s vozem pohybovali zejména v městském provozu a na dálnici, kde jsme Mokku dvakrát nešetřili, opravdu chválihodné číslo.)

Mokka 1,6 TCDI 4x4 se neztratí ani při svižnějších dálničních přesunech. Zde jsme ale zaregistrovali znatelné zvýšení aerodynamického hluku, stejně tak jako toho nesoucího se od kol.

Poslední drobná výtka mířím směrem k převodovce. Šestistupňový manuál sice disponuje příjemně krátkými drahami a zdravým odporem, ale mnozí řidiči by jistě ocenili přesnější chod jednotlivých drah.

Závěrem nesmíme zapomenout zmínit systém pohonu všech kol. Ve výchozím stavu je přenášen 100 % výkonu motoru na přední kola. V případě potřeby ale dokáže elektromagnetická spojka rozdělit výkon mezi přední a zadní nápravu s poměru 50:50.

Resumé

Pokud hledáte kompaktní crossover, s úsporným motorem, sebevědomým jízdním projevem a atraktivním vzhledem, jistě se vyplatí nad Opelem Mokka zauvažovat.

Celkové hodnocení 82%

Základní cena: 551 900 KčCena testované verze včetně příplatků: 685 400 Kč

Klady+ tichý a kultivovaný motor+ nízká spotřeba+ prostornost v podélném směru+ sebevědomý jízdní projeve

Zápory- menší zavazadlový prostornost- při vyšších rychlostech hluk od kol- zastarale působící interiér

MotorizacePřeplňovaný vznětový čtyřválecObjem: 1598 cm3Nejvyšší výkon: 100 kW při 3500 otákách za minutuNejvyšší točivý moment: 320 Nm při 2 000 - 2 250 otáčkách za minutu

VýkonMaximální rychlost 187 km/hZrychlení 0 - 100 km/h (s): 10,3Výrobcem udávaná spotřeba paliva: město/mimo/kombi (l/100 km):5 / 4.2 / 4.5Objem palivové nádrže: 52 l