TEST: Honda Civic Type R GT (2016) - Vysoce návyková droga!

Už z dálky budí respekt

Popisovat vzhled vrcholného provedení aktuálního Civicu deváté generace je poměrně složitým úkolem. Za celý týden se totiž na jeho konto vystřídalo z řad přátel hned několik odlišných názorů, jenže většinou převažovalo jedno větné spojení - To je prostě bomba!

A ano, bomba to skutečně je. Když porovnáme aktuální design soupeřů jako je Seat Leon Cupra 280, Subaru WRX STI anebo Volkswagen Golf R, Honda Civic Type R je svou dravostí, výstředností a neokoukatelností hravě strčí do kapsy. Však se podívejte na přiložené fotografie, má smysl k tomu něco víc dodávat? Za vše hovoří i fakt, že při zastavení na čerpací stanici se k Hondě vždy někdo seběhl, vyptával se na vše možné a častokrát si jí i vyfotil.

Fanoušky továrních tuningů zcela jistě potěší velké zadní křídlo, které sem padne jako ulité a jeho funkce je víc než jen okrasná. K tomu se přidávají různé výdechy v karoserii, otvory pro přívod vzduchu, snížený sportovní podvozek, černá litá kola s červeným orámováním a nebo čtveřice koncovek výfukového systému. Ten navíc zní poměrně hutně a při jízdě v nízkých otáčkách doslova "bublá".

Červená zde hraje hlavní roli

V rámci varianty Type R zvolili vývojáři typickou červenou barvu, kterou doslova nacpali všude možně, kam jen mohli. Při usednutí do snad nejlepších červených skořepin současnosti, tak spatříte černo červený kožený volant, na budících je typické červené písmeno R, tlačítko +R nalevo od páčky světel je taktéž červené a pokud pojedete v noci, vnitřní kapsy dveří a kliky jsou podsvětleny... Ano, červenou barvou.

Červený odstín se sem však opravdu hodí a nemusíte se bát, že by vám začal postupem času lézt na nervy. Jak už bylo zmíněno, v tuhých sportovních sedadlech s všitým logem Type R se sedí víc než pohodlně a snad jen robustnější postavy zde budou doslova utěsněny. Bočnice jsou totiž celkem hodně u sebe a i vaše stehna se zde dočkají vynikajícího "zpevnění". Na druhou stranu, je to jen a jen dobře, v sedačkách tohoto typu se má člověk cítit stabilně, a to u této Hondy platí víc než kdy jindy.

Někoho ale nemusí potěšit opět vyšší posez za volantem. Proslýchá se, že sice sedadlo řidiče bylo oproti obyčejné verzi Civicu sníženo o dva centimetry blíže k zemi, ale jelikož je pod ním palivová nádrž, i na nejnižší nastavení se tady můžou vyšší osoby cítit lehce nepohodlně. To je však jediná výtka, rozsah nastavení koženého sportovního volantu je totiž velký a výhled z auta jak takového je bez chyby.

Doslova magické je pak nastartování, kdy se po startu po přístrojovém štítu proběhne ručička otáčkoměru a naopak na rychloměru se začne megarychle odpočítávat rychlost z 299 km/h na nulu. Efektní a hodně povedený prvek, který nadchne nejedno tunerské srdce. Pokud si pak chcete užít opravdu hardcore jízdu, po stisknutí tlačítka +R se otáčkoměr zbarví do červena a na malém palubním displeji naskočí ukazatel přetížení, stav tlaku turba a nebo stopky.

To nejlepší hledejte pod kapotou

Když pomineme ne každému příjemný vzhled Type R a nebo velmi dobře zpracovanou sportovní kabinu, to hlavní najdeme pod kapotou. Vůbec poprvé v historii se totiž do téhle verze dostal dvoulitrový turbomotor. Ano, je tady turbo, s klasickou atmosférickou jednotkou už zde nepočítejte. Jenže se nemusíte bát, naladění pohonné jednotky je totiž tak brilantní, že přítomné turbo vás o úsměv nepřipraví.

Hlavní technické údaje navíc hovoří jasně, s tímhle bude mít na silnici problém jak Leon Cupra 290, ale s nevyježděným řidičem za volantem i čtyřkolka VW Golf VII R. Honda totiž nejnovější dvoulitr poladila na výkon 310 koní při 6500 ot/min., který navíc nabídne plný točivý moment 400 Nm už při 2500 otáčkách! Společně s tím je nutné uvést, že maximálka činí dle výrobce 270 km/h a z nuly na stovku se dostanete za 5,7 sekundy. Pozor, stále zde hovoříme o klasické předokolce, která má pohotovostní hmotnost 1382 kg a skvělou manuální šestistupňovou převodovku.

Právě převodovka má taktéž velký podíl na tom, že řízení Type R je víc než požitkem. O tom, že Japonci jsou přesní a pečlivý, ví asi kde kdo, ale oni tu přesnost a dokonalost přenesli i do kulisy řazení. Komu je to stále málo, nový Type R má na přední nápravě klasický mechanický samosvorný diferenciál a podvozku navíc pomáhá elektronický systém AHA, jenž přibržďováním jednotlivého vnitřního zadního kola pomáhá eliminovat nedotáčivost. Ve výsledku tak tady máme japonskou ostrou zbraň, která zlikviduje většinu sportovních aut na okresních silnicích a v případě potřeby ujede i nadupaným německým limuzínám, jenž mají z výroby nastaven omezovač maximální rychlosti na hodnotu 250 km/h.

A jak se vlastně s novým Civicem Type R ve skutečnosti jezdí? Opět bych zopakoval úvodní slovní spojení "Je to bomba!". Reakce na sešlápnutí plynového pedálu jsou v klasickém jízdním režimu i tak dost ostré, s vozem není problém jet 50 km/h a mít přitom zařazenou čtyřku anebo dokonce pětku. Převodovka je totiž poskládána celkem nakrátko, což ale má svoje velké výhody například na okresce nebo dálnici, kde se motor nechá vytočit až k omezovači a v nejvyšších otáčkách je agregát výbušný jako odjištěný granát. Novému Civicu Type R svědčí především hladké silnice a dálnice, jenže jakmile vjedete na jen nepatrně hrbolatou silnici nebo dlažební kostky, v kabině pak není zrovna dvakrát příjemně. V takových to situacích bychom ani nedoporučovali spouštět tlačítko +R, které tlumiče ještě víc přitvrdí. Zkusili jsme to jednou na hůře udržované okresní silnici a během několika vteřin jsme jej zas deaktivovali. Vibrace a otřesy byly totiž tak nesnesitelné, že tento režim je vhodný jen na závodní okruhy.

Do zatáček se Type R vrhal s velkou radostí, mechanický samosvor plnil dokonale svou úlohu a za výbornou musíme označit i stabilitu a velmi přesné řízení. Právě posilovač dával jasně najevo, co se děje pod předními koly a reakce na jen mírné zatočení volantem jsou bleskurychlé. Při ostrém jízdním tempu se ale do kabiny dostával místy až neskutečně hlasitý projev výfuků. Právě k nim tak směřuje jedna výtka. I přes jejich libozvučný projev se ve vysokých otáčkách začně do kabiny dostávat až moc syté basové dunění. To začne být po chvíli dost otravné a posádka si pak ve vysokém dálničním tempu přijde spíše jako v okruhovém závodním speciálu. Snad největším nedostatkem jsou však přední světlomety. Ačkoliv jsou vybaveny xenonovými dvojitými výbojkami, jejich nastavení sklonu je zoufale nízko, prakticky jsme velmi ztěží jezdili ostřejším tempem v nočních hodinách po zcela neosvětlených silnicích.

Dalo by se říci, že s nimi skoro nemáte šanci vidět například srnu, která je před vámi nějakých 150 metrů. A pokud si myslíte, že situaci zachrání dálková halogenová světla, tak jste na omylu. Spíše naopak, s dálkovými světly se situace skoro nezlepšila, protože jejich žluté světlo se míchalo s namodralými xenony a jejich dosvit byl jemně řečeno... slabý. V tomto ohledu nad nejnovějším Type R vítězí například Seat Leon Cupra, jenž měl skvělé bi-xenony, se kterými bylo noční řádění na silnicích čirou radostí. 

A jak to bylo se spotřebou? Předem je jasné, že u auta typu Civic Type R s výkonem přes 300 koní to nebude hlavní priorita, ale i tak se najdou někteří, co budou porovnávat "hlad" Japonce s evropskou konkurencí. Když to vezmeme po ekonomické stránce, při opravdu muší noze na plynovém pedálu se dá v průměru dostat lehce pod sedm litrů. Jenže na ekonomickou jízdu si nikdo takovýto typ auta nepořídí. Type R si přímo říká o prohnání po dálnici, vytrestání namyšlených řidičů s jejich koncernovými modely RS na okreskách a tak dále. Ve výsledku tak spíše počítejte s tím, že pokud se budete chtít svést dynamicky, ale nikoliv zběsile, průměrně si vůz řekne o 9 litrů na 100 km. Když se ovšem necháte vyprovokovat a pořádně za to vezmete, v tu chvíli si turbem dopovaný dvoulitr řekne o 24 litrů na sto. Problémem tak pro někoho může být objem palivové nádrže, činící jen 50 litrů.

Závěr

Závěrečné hodnocení dlouho očekávaného provedení Type R bude tak trošku očekávaně pozitivní. At už se jedná o jeho neskutečný UFO vzhled kombinovaný s prvky okruhových aut, velmi dobře zpracovanou a útulnou kabinu anebo snad nový turbodmychadlem dopovaný dvoulitr s technologií VTEC, na autě jsme za celý týden našli jen dvě podstatné chyby. První je lehce tvrdší podvozek, který nenabízí klasický měkký komforní režim, nýbrž jen klasický tvrdý a pak nekompromisní závodní režim R. Druhým nedostatkem jsou pak přední světlomety, které v noci nedokážou dostatečně osvětlit vozovku před sebou a například natáčení společně s volantem by jim velmi pomohlo (když už ne zvýšení světelného kužele či bi-xenonové výbojky). Pokud bychom pak měli porovnat pocity z tehdy otestovaného Leonu Cupra 280 a nynější Hondy Civic Type R, vítězí jednoznačně Honda. Kombinuje totiž velký výkon, precizní ovladatelnost, skvěle fungující vrtané brzdy Brembo a možná nejlepší sportovní sedadla, ve kterých se dá bez problému ujet i několik stovek kilometrú naráz.

Celkové hodnocení: 96 %

Základní cena vozu: 859.900 Kč

Cena testované verze vč. příplatků: 929 900 Kč

KLADY

- nezaměnitelný sportovní design 

- výbušnost a ostrost motoru

- vynikající sportovní sedadla

- ostré a dobře dávkovatelné brzdy Brembo

- přijatelná spotřeba

ZÁPORY

- pouze xenonové výbojky

- příliš tvrdý podvozek v "každodenním režimu"

- dunění výfuků ve vyšších rychlostech

Motorizace přeplňovaný zážehový čtyřválec objem: 1996 cm3 nejvyšší výkon: 310 koní při 6500 ot/min. největší točivý moment: 400 Nm při 2500 ot/min.   Výkon nejvyšší maximální rychlost: 270 km/h zrychlení z 0 na 100 km/h: 5,7 sekundy spotřeba dle výrobce (město, mimo, kombinovaná): 9,4 l / 6,1 l / 7,4 l objem palivové nádrže: 50 litrů