TEST: Zadupe konkurenci do země? Subaru Forester 2.0D Lineartronic

Letos poprvé je navíc možné kombinovat dieselový motor a automatickou převodovku Lineartronic. A právě Forester v tomto spojení nám dělal společnost v horkých dnech uprostřed letošního léta.

Láska až na druhý pohled

Nebudu zastírat, že designový jazyk třetí generace Forestera s ostřeji řezanými rysy mi byl bližší. A za tři roky, které uplynuly od představení modernizované verze, se na mém přesvědčení nic nezměnilo. Ne, není ošklivý, ale při prvním setkání, kdy se přesvědčíte, že auto je mnohem větší než na fotkách, budete kolem něj pár minut kroužit a nevědět, co si máte myslet. A ať už vaše rozmýšlení dopadne jakkoliv, nebude dlouho trvat, než zjistíte, že hranaté tvary karoserie jsou vlastně geniálním řešením.

Zpoza volantu totiž vidíte hranu kapoty a díky vysokému podílu prosklení i velmi dobře odhadnete jednotlivé rohy karoserie. Umístění rozměrných zrcátek na samostatných nosičích zase výrazným způsobem zlepšuje výhled nejen vzad, ale i šikmo vpřed kolem A sloupků. Je s podivem, že většina žen, které zdůvodňují výběr SUV právě bezpečností a lepším rozhledem, nakonec volí modely, do jejichž mrtvých úhlů se schová celé „bévépéčko“ i s pěchotou. A abychom se zavděčili změnám pro modelový rok 2015, uvádíme pro pořádek, že jej poznáte podle antény ve tvaru žraločí ploutve, která nahradila dříve používanou anténu prutovou.

Hodnotnější než kdy dřív

Už při nastupování si všimnete dalších detailů, které zpříjemňují každodenní život. Nástupní prahy jsou celé kryty, takže si neumažete kalhoty od bláta nebo prachu, a dveře můžete otevřít téměř do pravého úhlu, což je usnadňuje manipulaci s dětmi a dětskými sedačkami. Pravda, známe útulnější interiéry, ale Subaru se snaží a patří k těm několika málo výrobcům, kteří svá auta každoročně alespoň o chlup vylepšují. Při koupi ojetého vozu tak můžete být překvapeni, když napohled stejná auta vypadají uvnitř do jisté míry odlišně.

Podklad ovladačů ventilace je, stejně jako jejich střed, nově vyveden v imitaci klavírního laku, výdechy klimatizace dostaly stříbrné orámování a rukou designéra prošel i shluk tlačítek na volantu a ovladač dálkového odemykání. Nejde o nic převratného, ale jsou to změny rozhodně potěšující a celkový dojem na palubě se posunul o několik stupínků výš.

Klíčovou modernizaci ovšem prodělal systém infotainmentu. Namísto prapodivného proprietárního systému tu po vzoru nového Outbacka našel svoje místo Starlink propojující navigační, informační, telefonní a audio služby. Pravda, nutnost rozdělení pozornosti mezi Starlink, monochromatický displej v kapličce přístrojů a dvojici displejů na vrchu palubní desky je zpočátku neintuitivní, ale i tady brzy objevíte jistou logiku. Kilometry odečítáte mezi budíky, spotřebu a dojezd na jednom z displejů pod oknem, ventilaci na druhém a vše ostatní na Starlinku.

Ten se ovládá vcelku jednoduše, byť jeho lesklý povrch mnohdy odráží více světla, než je pro bezchybnou čitelnost žádoucí. Zamrzí nízký počet aplikací i absence hardwarového tlačítka Audio. Nejprve je třeba stisknout úvodní menu Home a až následně na displeji zvolit audio dlaždici. K plné funkčnosti aplikací je třeba mít připojený mobil s aplikací Starlink, která je volně ke stažení pro Android a iOS. Design je však v obou případech jednotný a spíše odpovídá stylu nakousnutého jablka. Hodnocení v Google Play i App Store je však velmi nízké.

Součástí výbavy od stupně Comfort (s výjimkou XT, tam pouze u Executive) je i rozměrné střešní okno s možností otevření a manuální clonou. Vzniknuvší otvor je vskutku obrovský a uvnitř máte téměř pocit jako v karoserii typu targa. Upřímně ale nevím, kdy bych to využil. Snad v terénu, kde bych se nemusel bát bláta létájícího po stranách auta. Na delších cestách ocení i vzrostlí pasažéři jak dostatek centimetrů ve všech směrech, tak i celkovou vzdušnost interiéru. Pohodlí dále podporují polohovatelná opěradla zadních sedadel, ta přední by ale mohla tělo průměrného Evropa obepínat důsledněji a opěrky hlavy by mohly mít měkčí polstrování.

Exceluje komfortem, potěší spotřebou

Pod kapotou Forestera se objevuje výrazně modernizovaný dieselový boxer, který je letos poprvé volitelně spřažen s automatickou převodovkou. Změny v agregátu jsou na první pohled neviditelné a neodhalíte je ani pohledem do tabulek. Výkon i maximální točivý moment totiž zůstaly na dřívějších hodnotách. Nejvyšší výkon 108 kW vrcholí ve 3600 ot./min. a maximum točivého momentu 350 Nm je k dispozici v rozpětí 1600-2400 ot./min. Ve skutečnosti ale došlo k úpravám na bloku motoru, pohonu palivového čerpadla, použití nové generace vstřikovačů, filtru pevných částic i přepracovaného turbodmychadla. Výsledkem je, že tenhle boxer plní emisní normu EURO VI bez nutnosti dodatečného vstřikování močoviny. Toto uživatelsky příjemnější řešení s sebou obvykle nese nevýhodu v podobě vyšších nároků na příděl nafty. Výrobce udává v kombinaci 6,1 l/100 km a tato hodnota je, navzdory přítomnosti automatu, snadno dosažitelná. Při klidné a plynulé jízdě na mě dokonce po zhruba dvou desítkách kilometrů zářilo číslo 4,9. Dlouhodobý průměr bude bez sebezapření oscilovat mezi 6,5 a 7 litry, v kopcovitějším terénu nebo ve městě počítejte s osmičkou.

Agregát se po provedených změnách zklidnil, zůstala mu jeho pověstná točivost, ale i nepřílišná ochota spolupráce od nízkých otáček. Nová generace Lineartronicu umožňuje pod zátěží řazení virtuálních převodových stupňů, takže svižná akcelerace není doprovázena monotónním bručením vytočeného motoru a podobá se klasickým hydrodynamickým měničům. Dovolím si tvrdit, že přítomnost CVT řešení by většina řidičů bez nápovědy ani nepostřehla. Líbí se mi i plynulé zvyšování otáček motoru při sjezdu z kopce, kdy se „Fozzy“ snaží zabraňovat zrychlování.

Dříve testovaná verze XT nezastírá ambice pobavit na klikatých okreskách, a přestože i naftová varianta sdílí s „ikstéčkem“ část DNA, ze všeho nejlépe se cítí při klidné jízdě, kdy dokáže být velmi komfortní a sebejistá. Je ale příjemným zjištěním, že ani při prošlápnutí akcelerátoru auto neskládá zbraně a dokáže přání řidiče vyhovět do posledního dechu. Skvělé je zejména příjemně naladěné řízení progresivní nástup brzd nebo předvídatelný pohon všech kol. A ani jízda vysokými rychlostmi není utrpení. Zkoušeli jsme krátce cestování blízko limitu 188 km/h a ani tam se Forester neukázal být nestabilní nebo nejistý. Opačným extrémem je jízda mimo zpevněné cesty, kterou jsme vyzkoušeli už v rámci prvních jízd na počátku jara. Samotné nájezdové úhly 25 a 26 °, přechodový úhel 22 ° a světlost 220 mm napovídají, že Forester není pozérská leštěnka na věhlasné metropolitní bulváry. S automatem, který do jisté míry nahrazuje i redukci, navíc netrpí spojka. Když se opravdu odvážete a zadusíte v sobě zárodky obav o vylomená kola, ohnutá ramena a naražené diferenciály, objevíte, kde Forester opravdu vyniká – při rychlé jízdě po nezpevněných cestách. Pocity festovnosti, obratnosti a lehkosti mnoho podobných aut nenabídne.

Všeuměl z přesvědčení

Narazit dnes na vysloveně špatné auto je téměř nemožné. O to větší výzvou je ale vybrat mezi dobrými auty hrstku nejlepších. Nebudu teď tvrdit, že Forester je nejlepší SUV planety. Na to mu prozatím schází zejména pokročilé asistenční systémy a útulnější interiér. Pokud ovšem plánujete čas od času výlety mimo silnice, vlečení těžkých přívěsů (utáhne až 2 tuny), stěhování kredenců po babičce nebo prostě jen bydlíte v hůře přístupných místech, těžko v dané kategorii doporučit jiné auto. Forester dovede být sebejistý v rozličných podmínkách a tuhle úlohu plní dokonale. Tam, kde jiné SUV leštěnky při pohledu na blátivou louži s pláčem povyhrnou dlouhé několikařadové šaty, Forester v pracovních kraťasech skočí do bláta oběma nohama najednou a nebude mu ani vadit, když se vrátí do města v neumytých bagančatech. Bláto totiž k Fozzymu tak nějak od přírody patří.

Problémem může být cena, která se u testovaného modelu přehoupla přes milion korun a vrásky na čele zvlní hlavně příplatek za naftové srdce pod kapotou. O 100 kg lehčího Forestera s povedeným atmosférickým benzínovým dvoulitrem totiž pořídíte o 90 tisíc levněji a připlatíte-li si oproti dieselu 20 tisíc, odvezete si naopak verzi XT s 240 japonskými plnokrevníky. Pokud nenajezdíte desítky tisíc kilometrů ročně, osobně bych jednoznačně upřednostnil některou z benzínových variant. Kterou? To už záleží jen na Vaší peněžence.

Celkové hodnocení: 86 %

Základní cena vozu: 699 000 Kč (2.0i Active 6MT)Cena testované verze: 1 039 000 Kč (2.0D Executive Lineartronic)Příplatky: Barva karoserie jiná než červená perleť: 12 000 KčCelková cena vč. příplatků: 1 051 000 Kč

KLADY+ prostorný interiér+ jisté chování a trakce na silnici i v terénu+ úsporný motor+ skvělý komfort+ výborně výhled všemi směry+ uživatelsky přívětivý Lineartronic+ schopný Starlink v češtině

ZÁPORY- vysoký příplatek za diesel- sedačky s nevýrazným bočním vedením a krátkými sedáky- absence samostmívacího zrcátka

MotorizaceNaftový přeplňovaný čtyřválec typu boxerobjem: 1998 cm3nejvyšší výkon: 108 kW (147 k) při 3600 ot/min.největší točivý moment: 350 Nm při 1600-2400 ot/min. Jízdní výkonynejvyšší maximální rychlost: 188 km/hzrychlení 0-100 km/h: 9,9 sekundyspotřeba dle výrobce (město/mimo/kombinovaná): 7,3 l / 5,4 l / 6,1 lobjem palivové nádrže: 60 litrů